středa 30. září 2020 Jeroným

DRBNA HISTORIČKA: Stará pošta

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko staré poště, která původně stála na náměstí. Věděli jste, že zde byly také čtyři benzinové pumpy? A co nahradilo poštu po jejím přestěhování na Senovážné náměstí? To vše se dozvíte v dnešním dílu.

Na snímku pořízeném před rokem 1928 je zachyceno náměstí z Biskupské ulice od rohu domu s hlavním průčelím do náměstí, ve kterém do roku 1918 sídlil poštovní úřad. Na severní straně náměstí vedle Metelcova domu (vysoký dům, zbytečně ubouraný před rokem 1989) stojí z obou stran automobily. Jezdilo se tenkrát vlevo a je možné, že u Metelců stála již benzinová pumpa. Postupně stály na náměstí benzinové pumpy čtyři, na každé straně jedna, další byla u divadla.

V domě vpravo, který má domovní číslo Biskupská 1, sídlil v letech 1782 až 1918 c. k. poštovní a později i telegrafní úřad. Do nové vlastní budovy na Senovážném se pošta odstěhovala v roce 1918, telefon roku 1922 a telegraf v roce 1923. Dne 12. března 1841 zemřel v domě majitel purkmistr Vincenc Strandl, měl manželku Rosu, rozenou Achatzovou, což by nebylo nic mimořádného, ale souvisí to s poštovním úřadem, a hlavně s bojem o Prašnou hradební věž na konci Kanovnické.

Vincenc Strandl velmi usiloval o zachování Prašné věže, která byla z hradebních věží nejmohutnější. Nepodlehl ani obchodníkům z Kanovnické a Kněžské, kteří chtěli věž mermomocí zbořit. Stěžovali si na krajském úřadu a ten zboření věže purkmistrovi nařídil. Od roku 1861 byl majitelem domu a šéfem pošty Jan Achatz. Poštovní úřad byl dědičný, takže poštu plynule převzal jeho syn Václav Achatz. To byl dobrý post, protože byl nezávislý na místní politické správě a také slušně pod penzí.

Achatzů měli k poště 40 až 50 koní, kterými zajišťovali provoz. Expedici zajišťoval expeditor Antonín Hejný a tři další zaměstnanci. Za Achatzů prošlo ročně poštou ve městě 340 000 dopisů a 74 000 balíků. (Pro srovnání, město mělo v roce 1869 celkem 17 413 obyvatel, bez Rožnova, Čtyř Dvorů a Mladého.)

Na oknech v prvním patře se držel léta po odstěhování pošty na Senovážné nápis STARÁ POŠTA – DOMOV MŮJ. Pravděpodobně v tom čase se pro dům ustálil název Stará pošta. Současně na Pražské v místech, kde stojí dnes koldům byl hostinec Na Staré poště, ale našinec věděl, jak to bylo. Tam stará pošta skutečně byla ještě za poštmistra Jíry a Vincence Vogarelliho v 16. a 17. století. Vogarelliové později přestěhovali poštu na náměstí do Čermákova domu, ke Zlatému jelenu a roku 1861 na „Starou poštu“.

Termín Stará pošta dozníval léta. Ještě po roce 1948 se na Starou poštu instalovalo filmové plátno a promítalo se. Něco jako letní kino na náměstí.  Roku 1947 uvedla Lidová životní a živel. pojišťovna, a. s. Praha, nyní Pražská pojišťovna, národní podnik, inspektorát České Budějovice, že přesídlila z náměstí č. 39 (Stará pošta) do Radniční č. 1, palác „STAR“, 1. poschodí. Palác STAR byl a je Fénix.

Za německé okupace sídlila na Staré poště firma Miroslava Pokorného U Ještěra. Potom se přestěhovala na konec Kanovnické. Měla reklamu: Když kvalitní kabelku, aktovku, peněženku, kufr atd,, tak od známého brašnáře a výrobce koženého zboží U Ještěra – to známo v celém kraji. Vyobrazený ještěr se podobal krokodýlovi.

Za socialismu byla v podloubí oblíbená rybárna. V metropoli rybníků to byl nápad dobrý. V podloubí se skvěl nápis „Co Vám chybí? Jsou to ryby! Jihočeský kapr na Váš stůl“. Do rybárny chodili také pivaři. Asi kvůli atmosféře linoucí se až na chodník. Vždy se tam něco smažilo a grilovalo.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo15 čtenářů

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, stará pošta, Jan Schinko

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.