V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko rozepsal o bývalé české reálce, která byla postavena v Haasově ulici. Později v budově reálky sídlila Provozně ekonomická fakulta Vysoké školy zemědělské v Praze. Kromě toho se dozvíte, proč se později Haasova ulice přejmenovala na Zátkovu, a proč proti novému názvu byli někteří zastupitelé.
Na snímku stojí příčně v prodloužení ulice 28. října na jejím severním konci velká, na pohled až obyčejná, budova z konce 19. století. Je to bývalá česká reálka postavená v Haasově ulici v letech 1892 a 1893, na což se pomalu zapomíná. Více v paměti je, že zde byla v roce 1960 zřízena Provozně ekonomická fakulta Vysoké školy zemědělské v Praze. Poslední katedry opustily tuto budovu v roce 1996.
Šrámkova ulice se začala zastavovat před rokem 1850 a to ve směru od Pražské na východ, kudy vedla polní cesta mezi pozemky rodiny Haasovy. V roce 1875 už cesta vypadala jako ulice, takže zastupitelstvo schválilo pro novou ulici název Haasova. Nebyla léta vydlážděna. Pamětníci z Pražské a Starého města vzpomínali, že středem ulice vedla stoka, do které z okrajů ulice přitékalo leccos.
Název Haasova vydržel do roku 1921, kdy byla ulice přejmenována na Zátkovu. Úředně na ulici Dra. Augusta Zátky. Při hlasování o Zátkově ulici byli proti jen zastupitelé sociální demokracie, kteří odůvodňovali svůj postoj tím, že není vhodné nazývat ulici jménem dosud žijících osob. August Zátka byl totiž v té době dosud politicky aktivní. Nebylo to však nic platné, název Zátkova platil.
Až v roce 1963 byl oficiálně místními politiky a radnicí označen August Zátka za buržoazního politika a hned poté ulice přejmenována na Fráni Šrámka. To se zrovna hodilo, poněvadž se Fráňa Šrámek připomínal a kdysi přechodně bydlel v domě šikmo naproti na rohu ulic Haasovy a Střelnické (dnes 28. října).
Českou reálku postavila nákladem Matice školská, když předtím Matice vykoupila starší domek rodiny Eliášovy. Reálka dosud sídlila v Divadelní ulici v Sandnerově domě (později Stecherův dům). Může se připomenout, že stavba reálky vadila měšťanovi Haasovi. Ještě před stavbou v roce 1891 na schůzi zastupitelstva navrhoval Adolf Haas, aby se Střelnická ulice na severu prorazila, vedla dál a ústila by na Pražskou, ale neuspěl. I tak si Adolf a Marie Haasovi postavili na začátku Střelnické u Mariánského náměstí následujícího roku 1892 velký dům s věžemi, dům potom pronajali eráru (dnes v domě policie). Vlastně věděli, že se bude reálka stavět.
Vládním nařízením č. 120/1960 Sb., ze dne 5. srpna 1960, byla ku dni 1. září 1960 zřízena ve městě Provozně ekonomická fakulta Vysoké školy zemědělské v Praze (díle zkráceně PEF). V předstihu byla jako sídlo děkanátu vybrána někdejší česká reálka a poboční budova pro některé katedry, kolej a menzu ve Skuherského ulici v původním Jirsíkově gymnáziu z roku 1868. Oficiální zahájení školního roku 1960/1961 PEF se uskutečnilo slavnostně dne 21. září 1960 v Domě armády (hovorově armáďák, dnes kulturní dům Slavie).
Kolej ve Skuherského nestačila. První studenti byly ubytováni i v turistické noclehárně, která stála v místech bývalé synagogy a v někdejším hotelu Emauz na Dobré Vodě. Prvním děkanem byl ustanoven Ing. Jaroslav Neumann, CSc. Absolvent PEF 1968 Ing. Josef Novotný uvedl v publikaci Zlatá šedesátá: „I jako studenti jsme cítili, že prof. Neumann byl mezi dvěma kameny.“ Na přelomu 1968/1969 Zlatá šedesátá skončila. Pro někoho byla „zlatá“ i sedmdesátá léta, to jak kdo.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
