DRBNA HISTORIČKA: Rybářská brána stála v Hroznové ulici do 19. století

Fotografové se vždy zaměřovali na náměstí se Samsonem, v pozadí s Černou věží a na panorama města od západu. Na snímku z let po roce 1930 je nosným motivem gotika v podobě západního monumentálního štítu klášterního kostela. Panorama bývalo do roku 1872 bohatší o gotickou Rybářskou bránu s vysokou dlátovitou střechou. Stála na konci Hroznové. Zboření výtvarně hodnotné brány si vydupali mlynáři a krupaři. To byl velmi vlivný cech hned po cechu řezníků.

Nejstarší známý písemný doklad o městě je ze dne 10. března 1265, ve kterém se praví, že rytíř a purkrabí na Zvíkově Hirzo v zastoupení svého pána českého krále Přemysla Otakara II. „odevzdal bratřím řádu kazatelů stanoviště vhodné pro postavení kláštera a jeho provozoven v onom místě, kde má být postaveno nové město, blízko Budivojovic, na majetku řečeného pána Přemysla Otakara II., krále, vedle. probíhajícího ramene řek Vltavy a Malše.“

Klášter řádu kazatelů (též dominikánský řád či řád žebravých mnichů) se zřejmě krátce poté začal stavět. Podle Jiřího Kuthana měl klášterní kostel již v roce 1267 částečně postavený presbytář. Patří tak klášterní areál k nejstarším stavbám ve městě. Alespoň základy a provizorní zastřešení pro bohoslužby, poněvadž celý komplex se stavěl dlouho do 14. století. Odhaduje se, že v roce 1262 už nějaké objekty ve městě stály. Byli zde královští úředníci, písař, sluhové a také rytíř Hirzo musel někde bydlet. Řád kazatelů peníze neměl, stavělo se za královské. Vůbec je nápadné, že řád žebravých mnichů potřeboval tak veliký a okázalý kostel. Zvláště s ohledem na to, že město mělo svůj dostatečně velký kostel sv. Mikuláše (dnes katedrála).

Podle pověsti byly se stavbou klášterního kostela problémy s obrovskou žábou. Nedala se zahnat, bořila jim přes noc zdivo, ale zabít ji se báli. Když se konečně odvážili a šli na ni, žába zkameněla. Tolik podle Hynka Klimka. Karel Pletzer uvádí, že v pověsti bylo, že se žábu podařilo zahnat modlením a proklínáním. Je ještě několik verzí, jak žába leze nahoru pod římsu apod. Je tam pořád. Pověsti se šíří rychleji a trvaleji než realita. V tomto případě má žába dokonce mít vliv na konec světa

Pro město jsou pověsti spíše dobré, cizinec se často zajímá, kde je ta železná panna, zazděná panna, jak odvážná jeptiška Luisa chytila do pasti tři lupiče atd. Věhlas budějovických pověstí, obecně tedy kromě snad Alois Jiráska, ustupuje. Návštěvník jede raději do Holašovic nebo do Krumlova.

Unikátní byla v Rajské zahradě kláštera malá kruhová otáčecí divadelní scéna. V červenci 1965 se zde uskutečnila premiéra hry Filip Španělský. Točna byla financována z prostředků radnice na oslavu 700. výročí založení města. Celkem sehrálo Jihočeské divadlo v Rajské zahradě kláštera sedm představení Filipa Španělského a šest představení Věry Lukášové.