DRBNA HISTORIČKA: Savoy vyrostl z dlouhého otálení radních

Autoři | Foto Jan Schinko

V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací na pravý břeh Malše. Připomíná zahradní restauraci U Wendlerů, Katovnu i zaniklý Velký pivovar a sleduje, jak dvacetileté váhání radnice otevřelo prostor výstavbu Savoye. Ukazuje, že současná podoba nábřeží nevznikla plánem města, ale shodou okolností, liknavostí politiků i podnikatelskou odvahou.

Obrázek z přelomu 19. a 20. století ukazuje pohodové České Budějovice v pohledu přes Zlatý most přes Malši do Divadelní ulice a směrem na náměstí, kde lze úplně vzadu rozeznat starou záložnu. Vpravo za mostem stojí městské divadlo, vlevo dům s restaurací Johanna Strohmayera, zvaný po výrazném předchozím hostinském U Wendlerů, sídlo to německých spolků ještě před postavením německého spolkového domu (armáďáku).

Hostinský Strohmayer zařídil vlevo zahradní restauraci, která v půdorysu vedla směrem k tehdy zachované hradební baště Katovně. Prokazatelně tam kdysi kat bydlel (byl nečistý, musel žít mimo město za hradbami) a měl zde i malou zahrádku. K tomu podél pravého břehu Malše vedly aleje vzdechů. V těchto místech dnes stojí Savoy. Podle časové osy je zde Savoy vlastně shodou okolností, liknavostí radních a přímočarou aktivitou stavebního konsorcia, v němž působil významný člen Johann Stepan (též česky Jan Štěpán), který potom Savoy stavěl.

DRBNA HISTORIČKA: Kavárna Savoy bývala srdcem budějovického nábřeží

Slavná kavárna Savoy patřila k místům, která dávala Českým Budějovicím atmosféru velkého města. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historicky připomíná její vznik, rozkvět i zánik a popisuje, jak se prostor u Divadelní ulice a Malše proměňoval...

V roce 1890 se totiž radnice rozhodla postavit na prostoru Wendlerova hostince a Velkého pivovaru veliký objekt, ve kterém by sídlily všechny c. k. úřady (okresní hejtmanství, pošta, telegraf atd.). Jen se diskutovalo, jestli Velký pivovar zbořit, nebo přestavět. Toho roku 1890 již radní Wendlerův hostinec koupili za 18 200 zl. Hostinec se měl poté zbořit, ale zatím zůstal v provozu. Hostinský Strohmayer platil za celý dům a portál ročně obci nájemné 2 295,41 zl.

Ale 20 let se na obecním zastupitelstvu o novém moderním c. k. úřednickém domě jen mluvilo. Vadil Velký pivovar, kde se už nevařilo, ale byly tam obchody, podniky apod., a hlavně se obci nedařilo sehnat c. k. peníze (současně se stavěl c. k. justiční palác, c. k. okresní dům a městské muzeum). V roce 1911 se od Wendlerů odstěhoval poslední německý spolek. Roku 1912 koupilo nově ustanovené stavební konsorcium Velký pivovar a požádalo radnici, aby mu postoupila zdarma Wendlerův hostinec k zbourání. Na radnici bylo, hovorově řečeno, z toho dusno, o čemž informovaly místní listy. Mohla mít Velký pivovar.

Mohou se připomenout členové stavebního konsorcia, jehož zásluhou se později, přibližně v roce 1925, začal stavět blok domů Savoye. Byli to pánové Hanuš Nissl, Leopold Knapp, H. Morgner, Arnošt Rehm, Jan Stepan a slečna Lehrmannová. Radní se v roce 1912 bránili a uvedli, že prodej atraktivního prostoru skrývá možnosti ke spekulacím. Jenže to mohli udělat to samé, otáleli 20 let.

DRBNA HISTORIČKA: Když se po budějovickém náměstí chodilo na korzo podle společenských vrstev

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do doby, kdy mělo budějovické náměstí svá přísně rozdělená korza. Připomíná kantorské promenády, německé bumlkorzo i lidové xindlkorzo, dobové potyčky, kočárkování i to, jak se společenské...

V únoru 1912 se začal bourat Velký pivovar. Do poslední chvíle v něm pracovala Hahnova výroba žitné kávy. Zaměstnanci utekli, až když se nahoře bouralo a ve stropě se objevily trhliny. Hostinec U Wendlerů odolával do května 1914. Hradby, Katovna, aleje vzdechů a jeden klasicistní dům přečkaly 1. světovou válku.

V roce 1923 se noví radní vrátili k myšlence postavit zde velkou budovu pro státní úřady. Připravil se rozpočet, ale projekt zadán nebyl. Celkem zbytečně, stavitel Jan Stepan začal na svém stavět v roce 1925, když v tomto prostoru nebylo nic, jen dřevěná ohrada na nábřeží a v Divadelní. Právovárečníci si ponechali část pivovarských sklepů, které vedly až do Široké (dnes dům s písmeny BB).

Z výtvarného hlediska město získalo. Když se to tak vezme na pohled, do té doby neměla Malše žádné městské nábřeží. Tu a tam nějaký dům. To by nešlo srovnávat naši lokalitu s geniem loci na nábřeží Vltavy u Národního divadla a kavárny Slavie v Praze. Po postavení Savoye už to trochu srovnávat jde.

Hodnocení článku

Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?

Štítky savoy, budějovice, historie, politika, podnikání

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

O jaký newsletter máte zájem?

Vyber jednu, nebo více možností a my se postaráme o to, aby do emailu přišly jen zprávy, které tě zajímají.

Napište první písmeno abecedy.