Čtvrtek 19. 3. 2026 | Svátek má Josef
Dnes, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací na Senovážné náměstí a do zaniklé Rybní ulice. Připomíná ostrov na Mlýnské stoce, biograf Royal i pekařství Cvach, velkolepé plány první republiky i poválečné sny o novém divadle. Ukazuje, jak se místo měnilo pod tlakem politiky, architektů i neuskutečněných vizí.
Na obrázku z let po roce 1911 probíhá bývalá Rybní ulice přibližně od ulice U Tří lvů směrem do centra, přesněji k sirotčinci sv. Karla Boromejského a kostelu sv. Rodiny, pod nimiž lze rozeznat zadní štít biografu Royal z roku 1910. Vpravo podél promenády teče levé rameno Mlýnské stoky, které s hlavním tokem od grafitky (Špitálský mlýn) vytváří na Senovážném náměstí ostrov. Spíše ostrůvek, ale ostrov. Bílilo se tam prádlo a sklízelo seno. Na ostrov vedly jen lávky z obou stran.
Po roce 1990 se na Senovážném, na části, kde se do té doby tyčil Lenin (jeden čas mu někdo dal v noci tajně na záda baťoh, aby už šel), připravovali architekti nové objekty. Zrovna jsem šel okolo, když tam architekt Vojtěch Štorm zakresloval, co by tam podle něj mělo stát. Od Žižkovy ulice byla připravena jiná studie s blokem domů a nábřežím. Nic z toho se nerealizovalo. Dnes, po více než 30 letech, další studie. Objevil se i nákres hranolovitého objektu AJG.
Čtvrtek, 19. února 2026, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do doby, kdy mělo budějovické náměstí svá přísně rozdělená korza. Připomíná kantorské promenády, německé bumlkorzo i lidové xindlkorzo, dobové potyčky, kočárkování i to, jak se společenské...
Rybní ulice, Senovážné, Masarykovo, Stalinovo a náměstí 1. máje si užívaly nápady a vrtochy několika generací odpovědných územních a politických orgánů léta. Po roce 1918 se jim nelíbila nikomu neškodící Rybní ulice, pekař Cvach a bio Royal. Též policejní kasárny, které stály skoro těsně u muzea (ale dříve než muzeum, od roku 1876, muzeum až 1900).
Starosta města Albín Dlouhý přednesl k 10. výročí 28. října 1918 dne 28. října 1928 dlouhý projev, z něhož citace části týkající se Senovážného: „Nutno počítati s úpravou Masarykova náměstí, jež čítaje v to stavbu opěrných zdí a zaklenutí Mlýnské stoky, vykoupení objektu pekaře Cvacha, zrušení policejních kasáren a přenesení stavby jich, vydláždění náměstí a přenesení městské váhy a sochy P. Marie, vyžádá si nákladu 1 575 000 Kč.“
Na získané ploše se plánovala městská tržnice. Uveřejnil se půdorys tržnice, obchodní boxy kolem haly a už si obchodníci zamlouvali jednotlivá místa a částečně si svůj krámek zálohovali. Nic z toho, co avizoval starosta města Dlouhý, se neuskutečnilo. Jen se vystrnadilo pekařství Josefa Cvacha. Na obhajobu radnice by se mělo uvést, že následovala hospodářská krize a Hitler.
Rybní se začala bourat v roce 1952, odolávala jižní část. Velké policejní kasárny se držely do roku 1965 (malé policejní kasárny byly zbořeny dříve). Socha P. Marie čelila politikům také asi do 70. let. Podle ústního svědectví byla tiše odvezena na skládku na Švábáku, ale památkáři se to dověděli a sochu zachránili. Je dnes umístěna v objektu památkového ústavu na Senovážném.
Čtvrtek, 27. listopadu 2025, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k pozdně gotickému domu Försterů na severovýchodním rohu náměstí. Připomíná zaniklé podloubí prorazené kvůli trolejbusům, objevenou a znovu ukrytou gotickou malbu i pestrý sortiment hračkářství,...
Městská váha se přestěhovala na roh Novohradské a Kasárenské. Bio Royal bylo v roce 1946 přestěhováno do Frymburku. Na volné ploše u policejních kasáren se dne 21. října 1945 s velkou jihočeskou slávou odhalil základní kámen nového divadla. Později v noci skupina architektů a stavitelů v bujaré náladě kámen povalila a dovalila do Mlýnské stoky. Věděli, že nové divadlo nebude, což politici tajili. (Ústní svědectví p. stavitele, který již nežije.) A není dosud.
V roce 1955, kdy už svérázná i romantická Rybní (hovorově budějickou němčinou Fiškostna) neexistovala, byla ukončena veřejná soutěž na úpravu Stalinova náměstí. Sešlo se 50 návrhů, z nichž většina předpokládala velikou manifestační plochu, v jejímž prospektu byl navrhován velký monument Stalina.
Podobalo se to v menším měřítku sousoší Stalina, známému jako fronta na maso v Praze na Letné. Naštěstí se to u nás nestačilo vyhodnotit a uskutečnit. Roku 1956 vystoupil v Moskvě Chruščov a řekl, co to byl za člověka ten Stalin a co všechno způsobil. V Českých Budějovicích byli politici opatrní. Soutěž nechali uspat a Stalinovo náměstí přejmenovali na náměstí 1. máje až v roce 1962.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
