DRBNA HISTORIČKA: Po domu U Zlaté koule zůstalo něj několik legend a příběhů

Autoři | Foto Jan Schinko

Na rohu Palackého náměstí a Skuherského ulice vznikl koncem 19. století novorenesanční dům se zlatou koulí, který měl být součástí velkorysých plánů nové městské čtvrti. Historik Jan Schinko připomíná proměnu tehdejšího „Josefáku“, jeho nenaplněné ambice i každodenní život kolem Palackého náměstí na přelomu 19. a 20. století.

Na rohu dnešního Palackého náměstí a Skuherského ulice byl kolem roku 1892 postaven velkoměstský dům ve stylu novorenesance s dvěma rizality, atikami, drobnými štíty, štukovým dekorem a hlavním motivem zlaté koule na skoseném nároží. S připravovaným náměstím, jehož první název byl Václavské, později Josefské, byly spojeny velkoměstské plány. Mělo jít o nový střed města, což se však nestalo, protože se začalo chystat nové nádraží s vyvýšenými perony a náspem zvaným pešunk, čímž bylo náměstí Josefák směrem k dráze omezeno. Násep se začal navážet před rokem 1907 materiálem z terénního zářezu u Mladého.

Zlatá koule domu U Zlaté koule byla možná nějak pozlacena kočičím zlatem, ale zřejmě byla mosazná, plechová. Zvláštní ústní svědectví z 50. let 20. století podal Bohumil Říha, podle kamarádů Bogan, který bydlel v domě naproti. Jako kluk sehnal vzduchovku a z půdy toho domu střílel broky na onu kouli. Slyšel při dopadu broků plechový zvuk. Kouli ale neprorazil.

DRBNA HISTORIČKA: Střelnická bývala ulicí úředníků, obchodníků i německé elity

Dnešní ulice 28. října patřila na přelomu 19. a 20. století k nejvýstavnějším budějovickým třídám. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její proměnu od Střelnické ulice se střelnicí ostrostřelců až po reprezentativní adresu...

Broky se od ní odrážely a ještě přidal, že jeden brok se odrazil šikmo dolů a zasáhl na chodníku paní Vávrovskou do lýtka. Celkem se nic nestalo a nic se nevyšetřovalo, i když podle pamětníků měli Palačák na starost dva přísní četníci, každý polovinu.

Potom v 60. letech 20. století, za socialismu, byl štít s koulí zbytečně odstraněn. Že by koule mohla spadnout a někoho zranit, byl laciný důvod. Dům byl ve své době (v 90. letech 19. století) na nejvyšší dobové moderní úrovni. Podobně výpravné jsou i sousední a další domy na protější straně náměstí.

Domy postavené před rokem 1900 a kolem něj odpovídají původnímu záměru. Zprvu se na náměstí konaly zábavné akce (cirkusy, vystoupení provazolezců) a tábory lidu. Provazolezci, například Blondini nebo Třískovi, si natahovali lano právě od zlaté koule na stožár na ploše. Tábory lidu, kde se kritizovala hlavně politika c. k. monarchie, byly postupně málo navštěvované. Protože byly vzdálené od centra města, byly přeloženy na Mariánské náměstí.

DRBNA HISTORIČKA: Severní strana náměstí bývala nejživější částí centra

Severní strana budějovického náměstí patřila odedávna k nejvýraznějším částem historického centra. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná slavné obchody, cukrárny i řemeslníky, kteří zde působili, a vrací se také k zásahům...

Hovorově býval dům U Zlaté koule „lepší dům“. To by se mohlo odvozovat i od vyššího nájemného a skladby jeho obyvatel. V domě byli přihlášeni prof. Jan Doležal s manželkou Leopoldinou, vrchní oficiál Jan Kohout s manželkou Miladou, prof. Alfréd Krogner s manželkou Alexandrou, berní adjunkt Antonín Melzer, fotograf Oldřich Kučera, několik rodin soukromých úředníků a jedna úřednice aj.

Dole ve skoseném nároží měla koloniál Otýlie Hanzalová ještě po roce 1950. V tomto koutě náměstí byl známý hostinec Jirsíkov neboli U Hryniaků, který se stal mateřincem hokejistů AC Stadion, přičemž v sousedství bydleli výborní hokejisté Aiblovi a Houfkovi. Do domu U Zlaté koule se v roce 1953 přistěhovali Kubalíkovi. Tradovala se slovní hříčka o kouli. Ve škole se psal sloh na téma Náš dům. František Kubalík napsal (mám svolení to uveřejnit), že bydlí v domě U koule č. 5, a učitelka mu naznačila, že by z toho mohl dostat další kouli.

Vzpomínka pamětníků na účinnou metodu četníků také patří k historii a koloritu Palačáku. Náměstí měli na starost četníci, pánové Šilhánek a Placatka. Věděli o svém rajonu všechno. Na Palačáku se nic neztrácelo, až jednou se jedné paní v Pekárenské ulici ztratilo šest králíků. Četník Šilhánek šel rovnou najisto k jednomu výrostkovi bydlícímu na Palačáku.

„Kde máš ty králíky?“
„Já už mám jen dva.“
„Dobře, tak je té paní vrátíš a za ty ostatní jí dvakrát posečeš zahradu. Když to neuděláš, půjdeš se mnou!“
Udělal.

Hodnocení článku

Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?

Štítky historička, dům U Zlaté koule, legenda, příběh, historie, historička, Jan Schinko

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

O jaký newsletter máte zájem?

Vyber jednu, nebo více možností a my se postaráme o to, aby do emailu přišly jen zprávy, které tě zajímají.

Napište první písmeno abecedy.