S posledním dubnovým dnem přichází další díl Drbny historičky, kterou pro vás každý čtvrtek chystá historik Jan Schinko. Tentokrát se věnuje kavárně a restauraci U Volbrechtů, kterou doslova prošla historie krajského města.
Na pohlednici pořízené po roce 1906 je zachycen průhled ze sadů do Kněžské ulice. Mohlo by se říci, že to bylo v době kloboukové. Klobouky nosili kluci i holky. U dospělých signalizoval druh klobouku k jaké společenské vrstvě osoba patří. Vpravo stojí secesní dům kavárny a restaurace Václava Volbrechta z roku 1906. Za socialismu byl dům víc znám pod nechvalným názvem „vuml“. Kavárnou prošla budějcká historie. Byl zde 25. října 1918 ustanoven prozatímní Národní výbor, který 28. a 29. října 1918 jako definitivní Národní výbor převzal správu nad městem.
V kavárně byly založeny významné spolky a kluby města: Za staré Budějovice, Klub šachistů, Český ski klub, Jednota jihočeských fotografů, Taneční klub, ČLTK - odbor ping-pongu, Radioklub (třetí po Praze a Brnu), Rotary klub, Sdružení jihočeských výtvarníků, tajně zednáři, Svaz občanů bez vyznání, sekretariát Sportovního klubu (SK, později Dynamo, hřiště měl klub u plynárny) aj. U Volbrechtů sídlila stolní společnost J. D. T., Karetní společnost bulkařů a působil zde známý kibic Vilda Rámus. Obědvali tu ministři ČSR i pěvkyně Ema Destinová.
Razantní byla společnost J. D. T. Kriticky se vyjadřovala k politickým šarvátkám a hospodářským problémům, přímo je tepala. Dobové listy J. D. T. často citovaly a žádaly stanoviska. J. D. T. si tak vydobyla na to, že to byla „kavárna“ s bohémy, slušnou pověst. Většinou stanoviska zlehčovala svým humorem. Dlouho se nevědělo, co to je J. D. T., až pak se to odtajnilo a bylo to jasné - Jen do toho čili J. D. T. (dneska by se taková podobná J. D. T. hodila).
Současný pohled na bývalou kavárnu U Volbrechtů. Foto: Jan Homolka
Společnost bulkařů se sice bavila karetní hrou zvanou bulka, ale byla nad věcí. Kibic Vilda Rámus vybíral od bulkařů příspěvky na dobročinné účely. V letech, kdy známý loutkář Jindřich Kopecký na tom byl špatně se zdravím, vybíral na něj. Informovaly o tom Jihočeské listy: „Pro starého zasloužilého loutkoherce Jindřicha Kopeckého obdrželi jsme 57,50 Kč, které vybrali pánové Reiniš a kibic Vilda Rámus U Volbrechtů.“ Později: „Pro strádajícího zasloužilého loutkoherce Jindřicha Kopeckého, t. č. ve zdejším chudobinci, vybral při bulce kibic Vilda Rámus 20 Kč, které doručeny byly svému účelu prostřednictvím naší redakce.“
Václav Volbrecht měl původně kavárnu v ulici U Černé věže, když ještě dříve byl vrchním číšníkem v nádražní restauraci, kterou vedl jeho starší bratr Ludvík Volbrecht. Roku 1906 koupil starý hostinec V lázni (Na Badu), nechal ho zbořit a postavit na jeho místě secesní dům podle projektu Josefa Pfeffermana - Záruby. Po Volbrechtovi byl kavárníkem Václav Vaněk a dále Leopold Novák. Kavárna si udržela noblesu až do roku 1948. V roce 1949 si impertinentně přivlastnila dům krajská a okresní poradna a studovna marx - leninismu.
Za ruské okupace byla v roce 1972 U Volbrechtů založena Večerní univerzita marx - leninismu (zkratkou VUML, hovorově vuml). Vuml byl tříletý, „studenti“ měli index a zkoušky jako na vysoké škole. Studenty byli i nečlenové KSČ, když si chtěli mermomocí udržet vedoucí funkci. Vuml velmi bujel, proto roku 1974 přetvořili a zvětšili Bohdan Sova a Ludvík Sýkora secesní Volbrechtův dům na obyčejný vuml. Na konci roku 1989 a poté sídlilo U Volbrechtů Občanské fórum.
Když byl dne 28. září 1924 ustanoven U Volbrechtů budějcký Radioklub, pronesl právě zvolený předseda Karel Vodička nadčasově: „Přestaly existovat hranice států. Lidé všech národností mohou si dnes přes celní závory podat ruce a dohodnout se.“ Poslouchali pak hudbu a podle časového signálu z Berlína si nařídili hodinky.
Napsal Jan Schinko
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
