Čtvtrstoletí sledoval z parkoviště České Budějovice. Nejhorší je zima, vypráví

Je sedm hodin ráno a centrum Českých Budějovic se teprve probouzí. Vedle Katedrály svatého Mikuláše zaparkuje automobil, ze kterého vystoupí řidič. „Pořád jste si to nerozmyslel?“ ptá se. Kladné odpovědi se nedočká, a tak s trochu trpkým úsměvem mizí v ulicích historického centra. 

Šestapadesátiletý Josef Hadač se vrátí doprostřed parkoviště, odkud sleduje, jestli někdo nepřijíždí či naopak. Probouzení města odtud pozoruje od roku 1998. „Vstanu, dám si kafe, udělám takové ty klasické ranní věci a vyrážím do práce. Bývám tady tak 10 minut před půl sedmou. Přijedu, poskládám si tyhle železné tyče a čekám,“ vypráví.  

Parkování účtuje od sedmé hodiny ráno do 18. hodiny. Parkoviště v centru Českých Budějovic, které nabízí dvacítku míst, hlídá každý všední den. Místo opouští málokdy v urgentních případech. 

Nejhorší jsou teploty pod nulou

Kromě návštěvníků města tady parkují například zaměstnanci nedalekých bank a různí podnikatelé. „Někdy jsou tři čtvrtiny parkoviště plné skoro celý den, jindy se to hodně mění, je to různé,“ říká Josef Hadač. 

Na parkovišti stráví denně 12 hodin. „Jsem tady každý všední den, v zimě i v létě. Nejhorší je ta zima. Teploty nad 30 stupňů taky nejsou příjemné, ale to je pořád lepší, než když je minus tři stupně a hůř a do toho ještě něco padá,“ vysvětluje. Když takové počasí nastane, obleče si více vrstev a případně se schová do svého auta. 

Parkoviště se nachází přímo vedle Katedrály svatého Mikuláše v Českých Budějovicích. Foto: Jan Luxík

Nejrůznější extrémní počasí prožívá v centru Českých Budějovic čtvrtstoletí. „S tím počasím je to někdy náročné. Čím jsem starší, tím víc mi vadí právě ta zima. Někdy je to i trochu stresující kvůli práci s lidma. Jezdí sem stálá klientela, které se člověk snaží vyhovět, ale ne vždy je to úplně jednoduché,“ popisuje úskalí své profese. 

Vztahy se svými klienty má ale dobré. Navzájem se k sobě chovají slušně a pomáhají si. Na počátku podnikání s koncem 90. let to podle Hadače bylo náročnější. S některými lidmi byla těžká domluva, navíc se tehdy dalo parkovat v sousedních ulicích zdarma, a tak někteří nechápali, proč by měli za parkování platit. To se postupem času změnilo. 

Kromě lidí se změnilo i město

„Lidé se změnili k lepšímu, společnost se posunula. Jestli se Češi zlepšili v parkování? To je asi pořád stejný. Někteří to zvládají, jiní mají pořád problém,“ mávne s úsměvem rukou Josef Hadač a odchází se postarat o dalšího klienta.

Parkoviště, o které se posledních 25 let staral, se nachází v historickém centru. Také to prošlo velkou proměnou. „Opravily se asi všechny budovy, které tady vidíme včetně objektu magistrátu. Asi v roce 2000 se pak rekonstruovaly ulice U Černé věže a Kanovnická, což se týkalo i parkoviště. Dříve bylo centrum dost neudržované a ošuntělé,“ vzpomíná Josef Hadač. 

Mezitím si zapálí další cigaretu. „No jo, takhle mě tady lidé znají...s cigaretou v ruce,“ směje se. 

V centru krajského města, které je vyhlášené složitou dopravní situací, musí přijít řeč i na pokusy o omezení dopravy v centru. „Dneska se jezdí autama, takže by se tomu věci měly uzpůsobit podle mě. Samozřejmě je třeba brát ohled na historické centrum, to chápu. Když se ale někde - obzvlášť v Budějovicích - udělá uzavírka, tak se to jen přesune do těch přilehlých uliček,“ myslí si.

Josef Hadač se o parkoviště staral více než 25 let. Nyní končí. Foto: Jakub Bartoš

Vzápětí pokračuje vlastní zkušeností. „Já bydlím v Suchém Vrbném, tam je to podobné. Na Dobrou Vodu to bylo teď nějaký čas zavřené, a tak se auta přesunula jinam, kde to ještě víc zhoustlo. Jak se uzavřela ta část mezi Hroznovkou a vjezdem na náměstí, to byl absolutní nesmysl. Neosvědčilo se to. Pak se to udělalo znova a zase se to zrušilo. Proč? Kdysi se také prosazoval záměr vytvořit peší zónu z Lannovky k náměstí. Z pohledu dopravní obslužnosti to také nedávalo smysl,“ tvrdí. 

Zároveň dodává, že jeho podnikání změny neovlivnily. Klienti, kteří potřebovali zaparkovat, se na parkoviště dostali jen jinou cestou. Díky slabšímu provozu se navíc v okolí parkoviště netvořily kolony. „Jestli se řeší, zda mají být auta v centru, tak já osobně jsem spíše pro. Kompletně se to stejně zavřít nedá, jsou tady obchody, úřady a tak dále,“ dodává. 

„Děkuji dobrým lidem“

Na parkoviště za poslední roky dorazila také řada významných osobností, jako jsou umělci, sprotovci, ředitelé a majitelé velkých firem a podobně. Konkrétní jména nechce zmiňovat, nerad by totiž na někoho zapomněl.

Tento týden na poslední červnový den s provozem parkoviště definitivně končí. „Jestli mi bude smutno, to nevím, něco mi asi chybět bude. Je takové přísloví, že v nejlepším se má skončit. Já tady trávím každý den 12 hodin, dovolenou nemám, když marodím, jsem na parkovišti. Do toho ty rozmary počasí. Přesto teď prožívám nejlepší éru za dobu svého působení. S ohledem na můj věk si myslím, že už bylo potřeba to vyřešit takhle. K tomu rozhodnutí jsem dospěl sám, ale musím moc poděkovat svým dcerám a manželce. Rodina mě v tom podpořila a ujistila při tom rozhodování,“ popisuje Josef Hadač.

Ten se nyní těší na to, že bude mít po dlouhé době opravdu volno. „Teď budu mít asi nějaký čas volno, než se naskytne další práce. Určitě to uvítám,“ přiznává.

Některým klientům řekl, že končí. Řadě z nich to bylo líto, ale názor mu nezměnili. Parkoviště by mělo fungovat dál, víc ale Josef Hadač neví. Záležet bude na majiteli pozemku, kterým je Římskokatolická farnost - děkanství u kostela sv. Mikuláše.

„Já bych chtěl říct, že jsem rád, že jsem tady ten čas strávil a poznal mnoho skvělých lidí. Těm dobrým, kterých byla většina, bych chtěl moc poděkovat a popřát jim všechno nejlepší. Byli tu i horší, těm nevzkazuji nic, ať si to přeberou ve svých hlavách. Tomu místu, které je pro provozování parkoviště ideální, bych přál, aby se mu dařilo. Pokud se o parkoviště bude někdo starat, tak bude vždycky fungovat. Přál bych mu, aby to fungovalo alespoň tak jako za mě a třeba i ještě lépe,“ loučí se Josef Hadač s místem, kde strávil více než čtvrtstoletí svého života.