AdventStar Marathon: Té šance si nesmírně vážíme!

ČTĚTE TAKÉ: Den s Budějckou Drbnou: AdventStar se stala kapela Marathon!

První otázka nemůže být jiná. Co říkáš vašemu vítězství?
Z vítězství jsem samozřejmě nadšený. Byla to pro nás velká výzva a konkurence byla velká. Ze začátku jsme byli docela pozadu a celkem jsem pochyboval, že se to dá dohnat, ale s pomocí fanoušků to šlo. Tímto jim moc děkujeme!

Hráli jste někdy na podobné scéně? Nemáte trému?
Za dva roky, co Marathon hraje, jsme měli možnost zahrát si na různých akcích, jak soukromých, tak i veřejných zábavách, ale nedá se to porovnávat s budějckým náměstím. Na naše zábavy a koncerty chodí většinou lidi, kteří nás znají nebo už o nás něco slyšeli, ale nyní máme šanci se ukázat mezi lidmi, kteří ani nevědí, že nějaký Marathon existuje. Takové šance si nesmírně vážíme, ale jsme z toho také více nervózní. I když už máme odehráno pár koncertů, tréma tu stále je. Já na pódium chodím s tím, že odehraju a odzpívám, jak jen nejlépe to půjde, ale samozřejmě se vždy trochu bojím, že se něco pokazí. Naštěstí po pár písních tréma ustoupí a já si hraní užívám úplně naplno.

Navýšili jste frekvenci zkoušek?
Určitě ano. Chceme předvést co nejlepší výkon. Kytarista už naplánoval zkoušky a já zatím sestavuji playlist. Ale s množstvím zkoušek to nepřeháníme... Čím více budeme trénovat, tím víc budeme nervózní.

Zburcovali jste své příznivce, aby vám dali hlas? Překvapila vás taková podpora?
Zburcovali!  Hned poté, co jsem viděl náskok u ostatních kapel, neváhal jsem a sdílel na Facebooku odkaz pro hlasování. Moji přátelé to sdíleli zase dále a hlasy přibývaly. Jak se blížil konec hlasování, hlasy byly celkem vyrovnané a nervozita sílila, ale nakonec se nám to povedlo. Zdá se nám až neuvěřitelné, kolik lidí nás podpořilo.

Zatímco před lety byl punk/rock velmi populární, dnes ho příliš mladých kapel nehraje. Čím si vás tento žánr získal?
Je pravda, že punk/rock není tak oblíbený u mladých kapel, ale pro mě je to srdcová záležitost. Od malička mi doma bratr pouštěl skupinu Tři sestry a do teď je to má nejoblíbenější kapela. Je to muzika, která mě baví a asi ani nepamatuji den, kdy bych si do uší nepustil Tři sestry, Rybičky 48 anebo třeba Marathon.

Na vašem Bandzone toho člověk o vás příliš nezjistí... Můžeš zmínit důležité body vaší historie?
V tomto složení hrajeme tři roky. Na začátku to nevypadalo moc slibně, protože nám odešel zpěvák a naše kapela bez zpěváka vypadala spíše na rozpadnutí. Naštěstí já jsem měl alespoň nějaké zkušenosti se zpěvem ze školního sboru, a tak to zbylo na mě. Ale sám jsem se za zpěváka nikdy nepovažoval a ani nepovažuji. Název Marathon máme po bývalé skupině mého otce, ve které hrál, když byl mladý. On je teď také skoro členem kapely, pomáhá nám s organizací koncertů a tak podobně.

Kapela pochází z Dolního Bukovska. Kde máte svoji základnu? Kde hrajete nejčastěji? Veselí nad Lužnicí? Soběslav?
Jelikož jsme všichni z Dolního Bukovska, základnu máme tam. Na koncerty vyjíždíme za fanoušky do Veselí nad Lužnicí, Soběslavi i Českých Budějovic, ale hlavně do okolních vesnic Bukovska, kde nás už lépe znají a koncerty zde mají správnou atmosféru. (úsměv)

Vaše texty se s tím příliš nepářou. Je to žánrová pohoda, ideální pro všelijaké párty. Nemáš někdy pocit, že jsou lidé v poslední době zasmušilí? Vnímáš pak muziku jako důležité odreagování?
Naše hudba určitě slouží pro odreagování, jak pro nás, tak i fanoušky. Když někde o víkendu hrajeme, přijdou si nás poslechnout lidé unavení po týdnu v práci nebo ve škole. Na našem koncertě to můžou všechno hodit za hlavu, pobavit se s kamarády, popít, zatancovat si i zazpívat. Kdybychom hráli nějaké srdceryvné nebo depresivní písničky, asi by na nás moc lidí nechodilo. Ani by se to k nám nehodilo, není nám ani dvacet, tak nemůžeme zase zpívat o těžkých nástrahách života. Radši zpíváme o tom, co známe. A zpíváme česky, takže nám fanoušci rozumí. Čeština bohužel v dnešní době není moc populární, ale my jsme za ni rádi. Fanoušci ví, o čem zpíváme, umí naše texty a můžou si s námi na koncertech zazpívat. A tak je to super. (úsměv)

Na závěr by mě zajímalo, co si myslíš o podobných soutěžích?
Takových soutěží by mělo být více! Možností, jak se může neznámá kapela dostat před více diváků, v dnešní době není zase tak mnoho. Tak jsme rádi, že je něco takového v Budějcích možné. My jsme za tuto příležitost moc vděční.