Fantastického úspěchu dosáhla teprve čtrnáctiletá budějcká karatistka Martina Šáchová při svém debutu na evropském šampionátu v Bulharsku. V nabité konkurenci vybojovala tato mladičká reprezentantka TJ Karate České Budějovice vynikající bronzovou medaili a její úspěch nezůstal bez povšimnutí. A tak nadějná karatistka velice ráda přijala pozvání budějckého primátora Jiřího Svobody na radnici. My jsme slavnostního okamžiku využili a s Martinou Šáchovou jsme si povídali nejen o mistrovství Evropy, ale i o plánech do budoucna.
Byl to váš první velký turnaj. A vy jste z něj přivezla hned medaili.
Mám z ní moc velkou radost. Byl to pro mě veliký šok, protože jsem to vůbec nečekala. Mým cílem bylo dostat se přes první kolo.
Jste na svůj věk hodně vysoká. Je to výhodou?
Na turnaji byly dokonce vyšší karatistky než jsem já. Ale proti menším soupeřkám je to občas nevýhoda, takže já osobně radši soupeřím se soupeřkami stejně vysokými nebo vyššími.
Podařilo se vám na šampionátu vyhrát pět zápasů. Co se pak nepovedlo v semifinále?
V semifinále na mě padl stres, že jsem začala prohrávat a prostě jsem vypla. Už jsem se soustředila spíš na to, že půjdu repasáž, tak nějak jsem počítala s tím, že prohraju. Nedokázala jsem si představit, že bych to otočila. Moje semifinálová soupeřka navíc byla menší než já a pak už jsem si jenom nabíhala, takže jsem si to vlastně prohrála sama.
A nebylo to také tím, že už jste byla myšlenkami dál a prostě jste se zalekla umístění na bedně?
Přesně, začala jsem přemýšlet dopředu, což jsem neměla. V předchozích zápasech jsem nad ničím nepřemýšlela, nic jsem si nepřipouštěla. Potom jsem to udělala v semifinále, a tak to dopadlo.
Ale zápas o třetí místo byl zase o něčem jiném. Je to tak?
Ano. Soustředila jsem se jen a jen na zápas. Zkoncentrovala jsem se a šlo to.
Karate obecně plus takový turnaj, to je hodně náročné.
Je to náročné. A nejen po stránce fyzické, neméně tak náročná je stránka finanční (jet na mistrovství Evropy znamenalo v nákladech 22 tisíc korun – poznámka redakce). Navíc ještě dojíždím, takže benzín a s tím spojené další výdaje. Teď nám s tréninky a přípravou hodně pomohl trenér Miroslav Hýsek. Také reprezentace se nám snaží pomáhat a i město nám přispělo. Ale i tak je to pořád dost peněz.
Jaké turnaje vás ještě letos čekají?
Na konci března máme turnaj v Bratislavě a na podzim bude mistrovství světa na Kanárských ostrovech, kam bych se chtěla kvalifikovat. To by byla pro mě především obrovská zkušenost.
A co olympiáda?
Na tu bych se ráda dostala, ale můžu až v roce 2024, protože mi musí být osmnáct. A to bude právě v roce 2020.
Co vás vůbec na tatami a ke karate přivedlo?
Já jsem začínala s tenisem a karate jsem původně měla jako doplňkový sport kvůli fyzičce. Když jsem přijela na první závody a vyhrála, tak mě karate chytilo a rozhodla jsem se pro dojíždění do Budějc. Předtím jsem dojížděla do Písku na tenis, a kombinovat obojí by prostě nešlo, tak jsem si musela vybrat. A vyhrálo karate.
Proč karate vyhrálo?
Tenis mě sice hodně bavil, ale karate mi šlo líp a víc mi dávalo. Protože v tenisu je každý sám za sebe, ale karate je víc týmovější, i když soutěžím sama.
Jste bronzovou evropskou medailistkou, ale přece jen, je něco, co potřebujete na tatami vylepšit. Na čem chcete zapracovat?
To je těžká otázka, ale asi práce na nohou, fyzička, kondice. Většina holek i v jiných kategoriích hodně pracovala na nohou a víc kopala. Já jsem také kopala, ale jim to líp vycházelo. Takže bych ráda víc bodovala kopy.
A co říkají na karate rodiče? Nebojí se o vás? Přece jenom je to kontaktní a bojový sport.
Ze začátku se po každé ráně hned lekli, jestli mi něco není, ale postupně si na to zvykli. Takže když jsem potom přijížděla domů ozdobená monokly, tak už se ani moc nedivili.
Vy dojíždíte kvůli karate do Budějc z Vodňan?
Ano, chodím tam na gympl, ale chtěla bych se přihlásit na Biskupské gymnázium do Českých Budějovic. Hlavně kvůli karate.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
