V minulosti o fotbalových přestupech psal, nyní je sám řeší. Jan Podroužek se stal sportovním manažerem českobudějovického Dynama, kde už se zapojil do budování kádru pro nadcházející sezonu. V rozhovoru pro Budějckou Drbnu popisuje svou novou roli, první přestupy, plány do budoucna a mimo jiné vysvětluje, proč v posledních dnech volá na Island.
Středa, 19. července 2023, 15:10
O sestavě pro nedělní utkání se Slováckem už mají trenéři téměř jasno. I přesto ale řeší českobudějovické Dynamo příchod některých posil. Na dnešní tiskové konferenci to řekli zástupci klubu. Trenéři zhodnotili letní přípravu, majitel klubu Vladimír...
Jak se cítíte v roli člověka, který na otázky odpovídá, když jste je přes 10 let převážně pokládal?
Svým způsobem to může být zvláštní. Na stranu druhou jsem v posledních letech dělal různé pořady a taky jsem byl v pozici člověka, který na otázky odpovídá. Nemůžu říct, že to je nepřirozené, ale změnu té role rozhodně cítím stejně jako tu jinou pracovní pozici a zodpovědnost. S tím se ještě sžívám. Teď prožijeme mé první přestupové období a věřím, že ho zvládneme. Poté budeme nastavovat procesy a mechanismy uvnitř klubu tak, aby vše šlapalo. Věřím, že to je reálné. Všichni v klubu chtějí to stejné, našel jsem Dynamo ve stavu, kdy je personálně dobře nastavené.
Co byly první věci, které jste poznával?
Vy si představujete zvenčí tu práci trochu jako z perspektivy Sparty či Slavie. To jsou kluby, které mají okamažitý cashflow. Když se rozhodnou - a bavíme se o přestupech - do něčeho jít, jsou schopny to velmi rychle a efektivně vyřešit. U nás ostatních, čímž myslím těch zbývajících 12 klubů kromě Baníku a Plzně, už je to o hledání a také o kompromisech mezi finanční situací klubů a ideálním sportovním řešení. Tahle výzva se mi líbí. Musíme si ale připustit, že my nejsme ta velká ryba. Byl tu ale jeden pozitivní případ.
O který přestup jde?
Byl to příchod Vincenta Trummera z rakouského Lafnitzu. To byl přestup, který jsme od prvního kontaktu dotáhli během pěti dnů. Řešili se pak nějaké administrativní věci. Ta svižnost ve mně ale zanechala extérmně dobrý dojem. To platí tím spíš, když vím, jakého hráče jsme si přivedli.
Z Rakouska Dynamo hráče běžně nepřivádí. Nejen na sociálních sítích zaznívalo, proč podepisovat obránce z druhé rakouské ligy.
Úplně upřímně, rakouská první liga není náš rank. My nedokážeme z 95 procent oslovit hráče z první rakouské ligy ekonomicky. Myslím, že by to stejně platilo po sportovní stránce, ti hráči své kroky směřují jinam, pokud nepočítám týmy, jako jsou Sparta či Slavia. Vidí se spíše v Německu. My z druhé rakouské ligy sledovali i další hráče a zjistili jsme, že i tam jsou někteří, kteří se vidí spíše v druhé či třetí německé. Hledáte ideální kompromis, kde hráče oslovíte ekonomicky a nabídnete mu i sportovní perspektivu. To se podařilo.
Proč právě Vincent Trummer?
Vybrali jsme si hráče, kterého jsme opravdu chtěli. Věříme mu po pracovní stránce. On je levák, je dobře fyzicky připravený, má běžecké i technické předpoklady a kromě lajny může hrát i levého stopera. To je hodnota, kterou v tom klukovi vidíme a jednou bychom ji chtěli zhodnotit i ekonomicky. Chceme umět ty peníze vydělávat. Musíme se o to snažit. Spousta lidí to vidí jako snílkovství či idealismus. Pro mě by ale bez takových emocí a cílů ta práce nedávala smysl. Potřebuju mít před sebou nějaký vyšší cíl. To je i to, o čem se bavíme s panem doktorem Koubkem (Vladimír Koubek, majitel klubu, pozn. redakce), tedy nějaká samofinancovatelnost.
Právě o té samofinancovatelnosti už jste několikrát mluvil. Pro někoho to reálné je, někdo tomu nevěří. Jakými kroky k tomu podle vás lze dojít?
Teď odpovím velmi jednoduše, může to znít banálně, i když to ale obnáší to nejsložitější. Pokud chceme, aby se nám tohle podařilo, musíte si říct, co je vaše největší aktivum, se kterým pracujete. Pro ligový klub to je vždy hráč, respektive tým. Tam jsou uložené peníze a tím spíš záleží na jeho struktuře. Když tam budeme mít 20 lidí a 14 z nich bude věkově od 27 let výš, tak víme, že tam ty peníze nemáme. Budování kádru věkovou strukturu zohledňuje. Pak tam ty finance budou. Dnes je máme v Quadrim (Quadri Adediran, pozn. redakce), Patriku Hellebrandovi, Martinu Janáčkovi, Ondřeji Čoudkovi, můžeme je mít ve Vincentovi a dalších. Když takhle budeme přemýšlet, tak se v horizontu dvou až třech přestupových obodbí věková struktura kádru dotáhne. Je to navázané na výsledky, ale pak jsme schopni ty hráče posouvat dál a s tím je i zhodnocovat.
Ten proces bych nezpochybňoval. Není ale potřeba si v českém prostředí přiznat, že klub potřebuje i jiné příjmy od sponzorů, akcionářů, z marketingu a podobně?
Je to tak. Marketing a ticketing jsou místa, kde je prostor k růstu velký. Nachází se tam dost peněz, které klub nesbírá. Průměrná návštěva tady je přes tři tisíce diváků. To je za mě málo. Já bych rád, aby Dynamo táhlo Budějčáky i lidi ze širšího okolí. Dynamo totiž může oslovit většinu Jihočeského kraje. Potenciál klubu je velký.
Jan Podroužek je novým sportovním manažerem Dynama. Tento týden absolvoval tiskovou konferenci na Střeleckém ostrově. Foto: Jakub BartošVrátíme se znovu ke sportovní stránce. Zmínil jste, že řešíte dvě posily. Zeptám se na jedno konkrétné jméno. Stojí Dynamo o ukrajinského fotbalistu Bogdana Viunnyka?
Není to jednoduchá situace. Je to medializované, a tak není důvod to zatajovat, i když nepůjdu do úplného detailu. Je třeba si uvědomit, že je to jednání se Šachtarem Doněck. Všichni víme, v jaké roli jsme na evropské úrovni my a oni. Je pochopitelné, že oni nezrychlí krok, když je popohání Dynamo. Tohle je jediná věc, která ten případný zisk hráče trochu komplikuje. Musíme být trpěliví a klidně budeme. Upřímně říkám, že bychom ho rádi přivedli.
Co současný kádr, jak hodnotíte jeho složení a přípravu?
Jsem rád, že si trenéři vybrali šest hráčů z akademie a zapojili je do přípravy. To je základ všeho a úplný ideál. Tomáš Zápotočný, Marek Nikl, Jirka Kladrubský, Jirka Lerch jsou skvělí kluci, kteří vám nikdy nic takového nezabrzdí. Hodně tomu pomáhají a mladým klukům otevírají dveře do A-týmu. Teď se to povedlo třeba Vojtovi Horovi, jsou tam i další jména, jako je Libor Bastl či Jakub Pařízek. Jan Brabec jde například na půlroční hostování do Příbrami. Je to o tom, jak k tomu kluci přistoupí. Příležitost tady budou dostávat. Tenhle proces vidíme společně s trenéry stejně. Pozitivně vnímám také změnu věkové struktury. Mám radost i z toho, jak se profilují herně i psychologicky některé individuality.
Čtvrtek, 29. června 2023, 14:03
Zkušenosti má z Ukrajiny, Rakouska či Švýcarska. Nyní reprezentuje právě Ukrajinu na mistrovství Evropy fotbalistů od jedenadvaceti let. Útočník Bogdan Viunnyk je proto v hledáčku několika evropských týmů, mezi kterými má být i českobudějovické...
Když říkáte, že to je čistě na mladých fotbalistech, neměli by být v klubech s akademií i zaměstnanci, kteří budou pracovat s hlavou hráčů? Samozřejmě se nebavíme o české špičce.
Já to hodně zjednodušil, ale to, na co se ptáte, je svatá pravda. Nechci říct, že jsou v tom sami. Na nich je to z pohledu jejich přístupu. Samozřejmě my jako klub bychom měli dělat vše pro to, abychom hráči poskytli podmínky, které předpoklad jeho růstu zvýší. Jednou z možností může být i psychologický rozvoj. Do sportu tahle věc dávno pronikla.
Měl jste už možnost si popovídat s jednotlivými hráči, ať už odchovanci či posilami, jako je Zdeněk Ondrášek?
Se Zdeňkem jsme měli několik rozhovorů, když se přestup dotahoval. Volali jsme si a pak jsme si dvakrát nebo třikrát sedli na kafe. On je ale profesionál, navíc zná klub, město a celkové prostředí.
S tím zbytkem jste už mluvil?
Zatím nebyl úplně čas. Měl jsem v plánu za nimi jet po návratu ze soustředění na trénink, i když s řadou z nich se už známe. K ucelenějšímu představení ale nedošlo, protože mě při cestě na trénink zastihla pracovní povinnost a musel jsem jet zpět na stadion. Přijde to.
Čtvrtek, 6. července 2023, 12:00
Několik let hrál fotbal na severu Norska, zamilovali si ho fanoušci v Polsku a vzpomínat může také na americký Dallas, díky kterému se na hřišti potkal například se Zlatanem Ibrahimovićem. Fotbalový útočník Zdeněk Ondrášek dostal podle svých slov v...
Jaké období prožíváte vy osobního hlediska?
Já pocházím z fotbalového prostředí, od čtyřech let jsem na hřišti. Skončil jsem asi ve 24 letech. S novinařinou jsem začal, když mi bylo 20, ale nikdy jsem se nezbavil dojmu, že mě tohle táhlo. Novinařinu jsem měl vždycky rád, jsem rád, že jsem se jí mohl věnovat a užíval jsem si to. Postupně poznávate lidi i procesy a pronikáte do toho, a tak jsem víc toužil být u těch strategických věcí. Na čas mě to opustilo. Možná jsem i dočasně ztratil důvěru v to prostředí. Touha se ale vrátila, já začal více poznávat lidi z klubu a zjistil jsem, že si rozumíme. Všichni víme, že to nebude jednoduché a možná se to nemusí na 100 procent povést. Musíme ale věřit a udělat pro to maximum. Kdybych tuhle možnost nevyužil, do konce života bych toho litoval. Možná to je i nějaké riziko, mám ženu a dvě děti, o které se chci postarat. Proto teď chci, aby rodina fungovala a já fungoval dobře v novém prostředí. (úsměv)
Jak se vám změní režim?
Vracím se částečně. S panem doktorem a mojí ženou jsme se dohodli, že se z Prahy úplně stěhovat nebudeme a mně se to i k té práci hodí. Já vím, že v Praze mohu obejít řadu schůzek a jednání. Většina českého fotbalu se děje tam. Zároveň budu jezdit na Střelecký ostrov. Naplánované to je tak, že pondělí a úterý budu tady a naplánují se porady s akademií, A-týmem a podobně. Když bude potřeba, tak se v Českých Budějovicích ještě objevím, zbytek týdne ale budu práci dělat z Prahy po telefonu a od počítače. Náplň téhle funkce to umožňuje. I teď řeším řadu věcí po telefonu. Volám do Rakouska, Norska, na Ukrajinu či Island.
Na Island? Odtud přichází řada mladých fotbalistů do klubů ze západní či severní Evropy.
My bychom rádi, kdyby jeden z nich přišel k nám. Stále se tam objevují zajímavé individuality.
Foto Jakub Bartoš
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
