Hráči vědí, že špatné přesilové hry rozhodly o konci sezony

Jak František Ptáček, Pavel Kašpařík a Jakub Kovář jsou si velice dobře vědomi, že celou sérii rozhodly špatně sehrané přesilové hry. Zejména na mladém brankáři byl smutek z vyřazení hodně vidět, když odpovídal na otázky s vlhkýma očima.

Františku, prohráli jste v celé sérii 4:2 na zápasy, kde se podle vás série lámala?

Byl to určitě předposlední zápas ve Vítkovicích, protože tam bylo dané, kdo vyhraje, tak bude mít klid. Ale celá série byla také daná tím, že jsme nebyli schopni proměňovat přesilové hry.

V posledním utkání rozhodla o vašem osudu asi první třetina a pět přesilových her pro váš tým, ale ani z těch gól za soupeřova záda nepadl.

Ale to nebylo jenom dneska! Jak jsem říkal, nedali jsme z přesilovky gól v prvním utkání, ve třetím. Kde byly obrovské šance, šance dva na jednoho a podobně. To je náš kámen úrazu!

Dalo se s tím ještě v průběhu nedělního střetnutí něco udělat?

Myslím si, že tlak byl veliký, rvali jsme to na krev, jak se říká. Ale v té rozhodující fázi jsme pak nebyli schopní přehodit ležícího golmana. Dneska nám prostě nebylo přáno a nevyšlo to (smutně pokrčí rameny).

Co pro vás osobně znamená vyřazení ve čtvrtfinále?
Samozřejmě, že mě to mrzí. Ale když se podíváme zpětně, tak jsme se zlepšili. Loni už byla toto dobou týden dovolená, což bylo hrozně nepříjemné. Je však jasné, že jsme všichni chtěli ještě pokračovat. Myslím si, že tento týden ještě nějak doklepneme a pak náš trenér propustí.

Vy máte ještě na rok podepsanou smlouvu, že ano?

Ano, takže tady není co řešit, zůstávám!

Co říci ještě k divákům, letos asi nemůžete říct na jejich adresu nic špatného, že?
Jsem rád, že dnes to byl takový veliký ohlas. Věděli, že chceme a že se snažíme to prostě urvat, ale že to nešlo. To se mi líbí, že to ocenili tak, jak ocenili celou sezonu. S malým výpadkem jsme doma hráli dobře, takže jim patří díky a jsem rád, že nás chodili povzbuzovat.

Pavle, tato série potvrdila předchozí prognózy, a to že bude hodně vyrovnaná. Kde ale hledat ty největší příčiny budějovického nezdaru?

V první řadě chci pogratulovat soupeři k postupu. A teď ty hlavní příčiny, nedávali jsme góly, byli jsme málo produktivní, i když šance na naší straně byly! Další věc, že jsme velice špatně hráli přesilovky. Bohužel v play-off přesilovky rozhodují zápasy.

I v prvním utkání celé série jste přesilové hry neuměli proměnit, zkoušeli jste je potom hrát trochu jinak?

Vítkovice jejich oslabení velice dobře bránily, ale to nás v žádném případě neomlouvá! Nešlo nám to a to je jedna z příčin, že jsme dnes prohráli a celou sérii tedy taky.

Bude asi se mnou souhlasit, že toto čtvrtfinále patřilo z veliké části i brankářům obou týmů. Z minisouboje nakonec vyšel lépe vítkovický strážce klece.
Musím ale napřed říci, že Kuba podával fantastický výkon. On už chytal suprově celou sezonu a můžeme jenom jemu poděkovat, že nás svými výkony dostal po základní části tam, kde jsme skončili. A v play-off předváděl zase fantastické výkony, bohužel my jsme mu nepomohli. Roman chytal také velice dobře, ale my jsme naše šance prostě měli proměňovat!

Jakube, můžeš zhodnotit celou sérii a kde si viděl ten největší problém, že HC MOUNTFIELD nepostoupil?

Nenašli jsme hráče, který by dával góly. A přesto, že nám do brány moc gólů nenapadalo a my jsme naopak skoro žádné branky nedali. Když už ano, tak si dávaly Vítkovice vlastní góly. Asi v tom byl největší problém.

Je na vás vidět hodně veliké zklamání.
Ano je. Ale co mám dělat, je tu konec celé sezony, poslední zápas. Jsem smutný (povídá roztřeseným hlasem).

Vaši spoluhráči určili jednu z příčin, proč se nepostoupilo, a to byly zejména špatně sehrané přesilové hry, je to tak?
Jak říkám, nedáváme góly, o tom to je! Střelce nemáme a bez toho nevyhrajete (pokrčí ramenem).

Jak se vám osobně chytalo proti Vítkovicím při vašem prvním play-off?

Cítil jsem se dobře, dobře se mi chytalo. Výkony asi taky nebyly špatné, ale bohužel to nestačilo (smutně kouká do podlahy). My jsme si za stavu 2:2 v sérii věřili, vyhrát ty nájezdy, mohlo být vše jinak. Ale to jsou jen kdyby, dnes jsme vypadli a je konec se vším.

Jak celkově hodnotíte sezonu?
Jsou tu dva pohledy. Můj osobní je ten, že jsem sám se sebou spokojený. Ale nic jsem s týmem nedokázal. To dost mrzí (odchází se svěšenou hlavou).

Na jedné straně zmar, smutek, zklamání a možná i trochu vzteku. Na té druhé radost, štěstí a oslavné pokřiky. Tak už to ve sportu chodí. A nejinak tomu bylo i v neděli po utkání, kdy se z vítkovické kabiny ozývaly oslavné pokřiky. Od nich musel na chvíli odběhnout brankář týmu Roman Málek, aby zprostředkoval své dojmy z utkání a celé série.

„Je jasné, že se nám dnes hrálo úplně jinak, když vedete už dva nula. Ale hlavně to bylo o tom, což jsme věděli, že kdybychom doma na nájezdy nezvítězili, tak bude zdejší utkání děsně složité. Ale dnes už jsme to prostě brali jako sedmý zápas, protože se nám nechtělo hrát v úterý doma,“ rozpovídal se jeden z hrdinů hostů.

Roman Málek udržel ve čtvrtfinálové sérii proti týmu z jižních Čech dvakrát čisté konto, ale žádnou velikou výhodu v tom pro další boje nevidí. „Hlavně to znamená pro tým, že nemusel dávat tolik gólů. Pro mě je to samozřejmě hezké, ale naše čtyři vítězství jsou daleko cennější. Ještě nám nekončí sezona, za což jsem hrozně rád,“ doplnil. „Hlavně si musíme odpočinout, máme před sebou dlouhou cestu domu, pojede se nám hrozně hezky. V úterý nám asi začne trénink a až tam budeme přemýšlet, co dál,“ odvětil Málek na otázku, jestli už Vítkovičtí po očku sledují svého budoucího soupeře.