Před zápasem si Popovič zlomil tři prsty, přesto ho ukončil v prvním kole

Zranění si David Popovič způsobil při rozcvičování těsně před zápasem. Při jednom z úderů si nešťastně zlomil hned tři prsty najednou. 

„Říkal jsem to kondičnímu trenérovi, ten se mě snažil povzbudit a správně nastavit. To se povedlo skvěle. Nejdřive jsem cítil, jak mi tam přeskakují klouby, ale při samotnému zápasu už jsem to vůbec nevnímal, protože jsem byl plný adrenalinu,“ popsal pro Budějckou Drbnu.

S nadsázkou Popovič potvrzuje, že i proto chtěl zápas ukončit co nejrychleji. To však byla taktika už před nečekaným zraněním. 

„Vsadili jsme na stoprocentní řízenou agresi a tlak, nedát soupeři prostor, protože měl nebezpečné kopy. Vše šlo podle plánu a zápas jsem ukončil v prvním kole TKO. Věřil jsem si, že na to mám. Soupeř mě ani netrefil, zasypával jsem ho úderama,“ shrnul David Popovič, který si navíc před dvěma týdny vykloubil rameno.

Nejen díky tomu pro něj byla premiéra v organizaci IAF cennější. „Věděl jsem, že to ukončím před limitem. Trenér Michal Vančura ze Spejbl Gym Prague mi řekl, že mám skvělý box. Pomáhá mi opačný guard, boxuju jako levák, i když jsem pravák, na to protivníci nejsou zvyklí,“ popisuje Popovič. 

Na premiéru v IAF se podle svých slov těšil a dlouho ji vyhlížel. Za příležitost je Popovič vděčný a chce postupně organizací vstoupat výš. Celý večer si budějcký zápasník užil, pochvaloval si celou organizaci turnaje, který se konal v Kladně, i servis pro účastníky. 

Nyní má Popovič na programu regeneraci doma v Českých Budějovicích. „Když jsem přijel domů, měl jsem ruku jako bambuli, teď nosím sádru. Kromě těch prstů jsem ale čerstvý protože, to netrvalo moc douho,“ směje se dvacetiletý zápasník, který trénuje doma ve Fight Clubu České Budějovice a pravidelně dojíždí do Spejbl Gym v Praze, který je jeho hlavním. Kromě toho sám působí jako trenér boxu. 

Právě trenérům Popovič po zápase poděkoval. Nejen ti ho přímo na místě podporovali. „Jsem jim moc vděčný. Zároveň byla na turnaji spousta mých kamarádů a rodina. Po turnajích i třeba do Ostravy se mnou jezdí nějakých 20 až 30 kamarádů a členů rodiny a jejich podpora pro mě moc znamená. Velkou podporu mám také v přítelkyni. Ta se mnou má trpělivost, i když zrovna shazuju váhu a jsem nepříjemný,“ dodává s úsměvem Popovič, který už se těší na další zápas.