V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do roku 1886, kdy do Českých Budějovic dorazila výprava z Kolína v čele se skladatelem Františkem Kmochem. Připomíná nejen slavnost v Besedě a napjaté vztahy s německými radními, ale i dobu, kdy se ve městě lámal národnostní poměr obyvatel.

V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací do roku 1926, kdy se v Českých Budějovicích sešli hostinští na společném zasedání. Přibližuje kauzu uzavřeného Rokoka, spory kolem poplatků v hostincích i tehdejší debaty o prohibici, které zasahovaly i do života jihočeského města.

Třída Na Sadech patří k nejvýraznějším ulicím Českých Budějovic. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její proměny od dob monarchie, vznik městského parku na místě hradeb i osudy protivínské restaurace. Přibližuje také, proč se ulice nikdy nenarovnala směrem na Senovážné náměstí a jak se měnila její podoba ve 20. století.

Rudolfovská třída patří k nejstarším dopravním tepnám Českých Budějovic. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky popisuje její vznik na počátku 19. století, připomíná spory o podobu Dlouhého mostu i nerealizované plány, které z ní měly udělat velkoměstský bulvár. Dnes přitom zůstává ulicí, která se od dob před druhou světovou válkou změnila jen málo.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do roku 1926, kdy českobudějovičtí zastupitelé řešili, kolik hospod je pro město tak akorát. Jednu hostinskou živnost bez milosti zamítli s tím, že město už víc hostinců nepotřebuje. Kolik bylo tehdy ve městě hostinců, jak přísná pravidla museli hostinští dodržovat a jakou roli hrály hospody v politickém i kulturním životě, si přečtěte v historickém ohlédnutí.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do doby, kdy mělo budějovické náměstí svá přísně rozdělená korza. Připomíná kantorské promenády, německé bumlkorzo i lidové xindlkorzo, dobové potyčky, kočárkování i to, jak se společenské zvyklosti na hlavním městském prostoru postupně proměňovaly.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k úplným začátkům filmových projekcí v Českých Budějovicích. Připomíná první kamenné biografy, dobu elektrických divadel i slavný biograf Royal, který patřil k nejoblíbenějším ve městě. Přečtěte si, kdo stál u jeho zrodu, proč pohoršoval plakáty s Josephine Baker a jak se kino po válce přesunulo až do Frymburku.

Historik Jan Schinko v novém díle Drbny historičky popisuje vznik budějovického koldomu v 50. a 60. letech 20. století. Přibližuje, jak se experimentální skeletový dům stal symbolem moderního bydlení a jak proměnil podobu Pražské ulice i okolní Staroměstské čtvrti.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k vánočním zvykům, které formovaly život na Budějovicku v 19. a na počátku 20. století. Štědrý den plný věštění, půst se zlatým prasátkem, koledování na sv. Štěpána i první vánoční strom Svobody v roce 1925. Přečtěte si, jak se slavily Vánoce na venkově, ve městě i na návsi a co z těchto tradic přetrvalo dodnes.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k příběhu hotelu U Tří kohoutů, kde v prosinci 1851 nocoval Karel Havlíček Borovský na cestě do vyhnanství. Připomíná dramatické okolnosti jeho zatčení, zimní cestu přes jižní Čechy i osobu policejního komisaře Františka Dedery, který Havlíčka doprovázel.