Jan Schinko se v dnešním díle Drbny historičky podíval na stavbu divadla. Jeho historie sahá až do roku 1763. V divadle se ale podle některých nedalo hrát a tak chtělo město postavit nové. To bylo bohužel nad možnosti radnice. Nakonec se ale podařilo a na konci prosince roku 1819 bylo otevřeno nové divadlo. Prvním představením byl Schröderův „Praporčík“.

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko Staroměstské ulici a domu, který zde stál. Nad vchodem měl domovní znamení zelený strom a byl známý jako Čermákův statek. Díky tomu, že ve staré Staroměstské ulici bydlelo hodně dětí, chodily si do statku hrát. V roce 1929 zde byl otevřen obchod s uhlím.

Poslední letošní díl Drbny historičky se Jan Schinko podíval na oslavy Silvestra. Jak se dříve slavil 31. prosinec? Kam se jezdilo, a jaké hotely byly v kurzu?

Letošní předposlední díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko hvězdárně na Krumlovských alejích. Ta byla otevřena 14. listopadu 1937. S jejím umístěním byly ale menší problémy. Proč? A na jakém jiném místě měla být? I to se dnes dočtete.

Další díl Drbny historičky se Jan Schinko zaměřil na historii rodiny Kohoutů. Dozvíme se, proč se nakonec Vojtěch Kohout s rodinou odstěhoval do Plzně, a proč se mu jako truhláři u nás nedařilo. Podíváme se také na jeho syna, Františka Eduarda, který je legendou Národního divadla.

Dům nazývaný Šmídovna nalézající se na Pražské přibližně proti Šrámkově ulici byl zbořen před rokem 1970. Byl to patrový dům v půdorysu dlouhý, trochu zalomený. Jádro domu snad gotické, přestavěno v renesanci a objekt zcela předělán v 19. století. Při bourání bylo možné vidět klenuté sklepy. Na dvoře byly nouzové byty a novější „domeček“ z roku 1925. Zcela vzadu za dvorem stála infekční nemocnice postavená v roce 1886 jako filiálka staré nemocnice na Senovážném u Mlýnské stoky.

V dnešním díle Drbny historičky se podíváme na Družbu a Pražskou třídu. Víte, proč se Družba srovnávala s pražskou Kotvou? A co znamenala písmena DOD, která k Družbě patřila? To všechno, ale mnohem víc, se dozvíte v dalším povídání historika Jana Schinka.

V dnešním dílu Drbny historičky se ještě Jan Schinko věnuje cyklistům. Tentokrát se ale podíval na cyklisty a pekaře. Proč museli ti, kteří se šli učit na pekaře, umět jezdit na kole? A jaké všechny cyklistické kluby v Budějcích byly? I to se dnes dozvíte.

Víte, kdy se poprvé v Budějovicích objevila kola? A proč jejich "sláva" přišla až několik let poté? V prosinci 1894 byl v hotelu U tří kohoutů na náměstí založen Český klub velocipedistů. Cyklisté se potom scházeli v Jírovcově ulici v hostinci U Svobodů. Pořádali výlety a večírky. Víte, kam pořádali své první jarní jízdy?

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko zaměřil na Senovážné náměstí. Jaké s ním byly plán? Proč se Mlýnské stoce říká stoka? Proč bylo v plánu její zakrytí, a co mělo vzniknout v jejím okolí? I to se dozvíte v dnešním textu.