Kvůli silnému větru bylo odpoledne na jihu Čech bez proudu 10 tisíc odběratelů. Do vedení popadaly stromy, větve poškodily vodiče a izolátory. Hasiči evidovali k páté hodině večer přes čtyři stovky výjezdů. Problémy jsou také na železnicích, kde v některých úsecích nejezdí vlaky. Správa NP Šumava nedoporučuje vstup do lesů ani hřebenové výpravy.

V České republice přibylo vlčích teritorií. Díky výzkumu se jich loni podařilo zmonitorovat celkem čtyřiadvacet. Většina lokalit, kde se vlci pohybují, se nachází v příhraničí. To platí například pro Národní park Šumava.

Policisté vyslechli oba skialpinisty podezřelé z brutálního útoku na dva strážce Národního parku Šumava. Incident se stal v úterý u Jezerní hory poté, co strážci upozornili dva muže, že vstoupili do chráněného území mimo značenou stezku a požádali je o předložení dokladů. Jeden skialpinista měl zaútočit na strážce parku lyží a kopem nohou.

Skialpinista brutálně napadl dvojici strážců Národního parku Šumava poté, co ho upozornili, že vstoupil do chráněného území mimo značenou stezku. Incident se stal v oblasti Rozvodí v přírodní památce Královský hvozd. Oba strážci při konfliktu utrpěli četná zranění. Nejde o první takové napadení na Šumavě.

Některé organizace na ochranu zvířat vyzvaly ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL), aby zasáhla v případě lovu mladých laní v šumavském národním parku. Ve výzvě upozorňují, že řada laní je březí a vyvíjí se v nich plod. Šumavský národní park však tvrdí, že při lovu nechybuje.

Díky speciálním obojkům sledují vědci pohyb vlků na Šumavě a v sousedním Bavorském lese. Sledovací zařízení mají na sobě v současné době tři samice, přičemž každá se pohybuje v jiném teritoriu. Monitoring vlka jasně prokázal, že se v národních parcích za necelých pět let utvořily čtyři vlčí smečky. Podle odhadů čítají až 30 jedinců.

Před mohutnou ničivou povodňovou vlnou zachránily při velkých úterních lijácích a masivním tání sněhu nejen Sušici, nebo Rejštejn, ale i další obce, malebné šumavské říčky s mnoha meandry. Díky křivolakým tvarům potoků a mělkým korytům se voda mohla rozlít do okolí a neohrozila tak žádné majetky. Šumavská údolí se zaplnila vodou a nedovolila tak vzniku ničivé povodňové vlny níže v povodí. Snahou NP Šumava je podpora přírodních procesů a schopnost zadržování vody v krajině. Celý proces nám vysvětlil expert NPŠ a specialista na obnovu mokřadů Lukáš Linhart.

Od pondělního dopoledne platila pro část Jihočeského kraje výstraha před vydatnými dešti a možnými povodněmi. Ty měly zasáhnout hlavně Šumavu, kde hrozila podle meteorologů až dvacetiletá povodeň. I přesto, že se některé toky z koryt vylily, Šumava povodeň nepustila. A to díky typickému širokému reliéfu mělkých údolí s meandrujícími potoky a říčkami.

Přesně v polovině je projekt Life for Mires, jehož cílem je obnovit mokřady na Šumavě. Letos se to podařilo v případě prameniště v údolí řeky Křemelné, kde byly až tři metry hluboké kanály zasypané zeminou. Kromě toho, že práce na obnově mokřadů brzdí přehřívání krajiny, přitahují tyto lokality některé druhy zvířat.

Správa NP Šumava informovala o výzkumu, který odhalil velmi staré dřeviny i mimo oplocené území této národní přírodní rezervace Boubínský prales. Podle odborníků by se tak bezzásahové jádro rezervace mohlo rozšířit.