V České republice přibylo vlčích teritorií. Díky výzkumu se jich loni podařilo zmonitorovat celkem čtyřiadvacet. Většina lokalit, kde se vlci pohybují, se nachází v příhraničí. To platí například pro Národní park Šumava.
Počet vlčích teritorií dnes zveřejnilo Hnutí Duha. Dvě nová se podle něj nachází v Orlických horách a v Českém lese. Mapa, která znázorňuje výskyt těchto zvířat, vychází z prokázaných případů rozmnožování vlků. To dokládají fotopasti či genetické analýzy. Statisitka ale nezahrnuje náhodný výskyt samostatných vlků.
Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku, což je období od května 2020 do konce dubna loňského roku. Smečky v Česku tvoří v průměru čtyři až šest zvířat. Mapa teritorií ukazuje, že se vlci pohybují hlavně v příhraničí. V 18 případech se jednalo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince.
Výskyt vlka obecného. Zdroj: Hnutí Duha„Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí. Mapa však nemusí podchytit všechna teritoria, která vznikla. Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti. Uvítáme proto hlášení o výskytu vlků i od veřejnosti na email stopy@selmy.cz,“ uvedl Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha.
Nově se potvrdila rozmnožující se smečka v Orlických horách, jedno teritorium pak přibylo v Českém lese. Nejčastěji se do Česka dostávají vlci z Německa a Polska. Na Moravu a do Slezska tato zvířata přichází díky populaci ze slovenských a polských Karpat.
„V sezoně 2020/2021 jsme geneticky zpracovali přes 400 vzorků vlků z území ČR, což je více než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu období. Tento nárůst není způsoben přibýváním vlků, máme jen o dvě teritoria více než dřív, ale zintenzivněním genetického monitoringu v rámci několika nových projektů. Opět se prokázalo, že u nás nevznikají kříženci vlků se psy, podařilo se přesněji vymapovat teritoria i původ solitérních jedinců a získat řadu dalších informací o vlčí populaci,“ přidal Pavel Hulva, akademický pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zodpovědný za genetický monitoring vlka.
Na monitoringu a terénním výzkumu se podílelo více organizací, například Hnutí Duha Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Všechny tyto subjekty jsou v kontaktu i se zahraničními partnery, jako je například Správa Národního parku Bavorský les.
Neděle, 30. ledna 2022, 13:00
Díky speciálním obojkům sledují vědci pohyb vlků na Šumavě a v sousedním Bavorském lese. Sledovací zařízení mají na sobě v současné době tři samice, přičemž každá se pohybuje v jiném teritoriu. Monitoring vlka jasně prokázal, že se v národních...
Na Šumavě a v sousedním Bavorském lese sledují vědci pohyb vlků díky speciálním obojkům. Sledovací zařízení mají na sobě v současné době tři samice, přičemž každá se pohybuje v jiném teritoriu. Smečky tam podle odhadů čítají až 30 jedinců.
Pohyb vlků v příhraničních oblastech způsobuje také strach některých obyvatel. V reportáži na to letos upozornil server iRozhlas.cz. Podle něj obavy umocnila událost, při které smečka vlků v prosinci před myslivci usmrtila loveckého psa při naháňce.
Vlastní zkušenost měl i nezávislý starosta Nové Pece na Prachaticku Martin Hrbek. „Letos jsou přemnožená divoká prasata. A po jejich stopách přišel údolím vlk, který prošel i přes naší zahradu. Je to nepříjemný pocit, asi bych teď samotné děti do lesa nepustil,“ řekl starosta v reportáži.
Foto pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
