Národní park Bavorský les se u hranic s Českem rozšíří o více než 600 hektarů. Rozhodli o tom zástupci Bavorského zemského sněmu, informovala Správa NP Šumava v tiskové zprávě. Oba parky tvoří společně nejrozsáhlejší území divoké přírody bez lidských zásahů ve střední Evropě.

Smutná zpráva přišla z Návštěvnického centra Srní na Klatovsku, kde uhynula dvanáctiletá samice vlka. Podle odborníků šlo nejspíš o přirozený úhyn. Vlčice se do se dostala do Srní v roce 2015 a odchovala tam několik generací vlčat. Vedení šumavského národního parku informovalo také o úhynu rysa v Kvilně na Prachaticku. V obou případech odhalí přesnou příčinu úmrtí až pitva.

Pád jednoho stromu může způsobit, že k zemi půjdou i další v jeho okolí. Dřevem teď postupují nejrůznější houby, ale pro život v Boubínském pralese to neznamená zkázu. Proces totiž láká nejrůznější druhy hmyzu, který je potravou pro ptáky. Proto je podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného důležité, aby v území zůstalo maximum odumřelých stromů. V rozhovoru pro Budějckou Drbnu vysvětluje, co se děje v území, kde jsou od minulého týdne uzavřené turistické trasy.

V České republice přibylo vlčích teritorií. Díky výzkumu se jich loni podařilo zmonitorovat celkem čtyřiadvacet. Většina lokalit, kde se vlci pohybují, se nachází v příhraničí. To platí například pro Národní park Šumava.

Policisté vyslechli oba skialpinisty podezřelé z brutálního útoku na dva strážce Národního parku Šumava. Incident se stal v úterý u Jezerní hory poté, co strážci upozornili dva muže, že vstoupili do chráněného území mimo značenou stezku a požádali je o předložení dokladů. Jeden skialpinista měl zaútočit na strážce parku lyží a kopem nohou.

Skialpinista brutálně napadl dvojici strážců Národního parku Šumava poté, co ho upozornili, že vstoupil do chráněného území mimo značenou stezku. Incident se stal v oblasti Rozvodí v přírodní památce Královský hvozd. Oba strážci při konfliktu utrpěli četná zranění. Nejde o první takové napadení na Šumavě.

Některé organizace na ochranu zvířat vyzvaly ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL), aby zasáhla v případě lovu mladých laní v šumavském národním parku. Ve výzvě upozorňují, že řada laní je březí a vyvíjí se v nich plod. Šumavský národní park však tvrdí, že při lovu nechybuje.

Díky speciálním obojkům sledují vědci pohyb vlků na Šumavě a v sousedním Bavorském lese. Sledovací zařízení mají na sobě v současné době tři samice, přičemž každá se pohybuje v jiném teritoriu. Monitoring vlka jasně prokázal, že se v národních parcích za necelých pět let utvořily čtyři vlčí smečky. Podle odhadů čítají až 30 jedinců.

Desítku divokých prasat zdobí žluté obojky s GPS vysílačkou, které jim nasadili vědci ze Správy Národního parku Bavorský les. Projekt sledování divočáků by měl pomoci v boji s africkým morem prasat. Zvířata totiž překonávají velké vzdálenosti, jedno dokonce za jediný den ušlo 18 kilometrů právě z Bavorska na Šumavu.

Zástupci národních parků Šumava a Bavorský les představili výsledky výzkumu, který sledoval proměnu těchto míst po dobu několika desítek let. Les se zmlazuje sám a tetřev potřebuje komfort, tak zní jen některé z výstupů projektu.