Pohodová středeční projížďka po cyklostezce se proměnila v noční můru. Avšak s dobrým koncem. Pětatřicetilá Marcela Gabajová vyrazila 8. června na kolečkové brusle a na úrovni Plzeňské ulice dostala epileptický záchvat. Naštěstí okolí nezavřelo oči a ženě pomohlo.
„Již v těchto místech jsem cítila, že na mě jde nevolnost a takzvaná epileptická aura. Má kamarádka Hanka Urbanová mi jela naproti. Sdělila jsem jí, že přichází epileptický záchvat. Ještě stihla zavolat mému kamarádovi Tomáši Hubingerovi, který byl na druhém konci města. Poslední, co si pamatuji, je posazení na lavičku a hlasy - mé kamarádky a pak dalších lidí, kteří se ptali, zda potřebujeme pomoc, zda mají někoho zavolat, a pak už bohužel nevím,“ popisuje Marcela Gabajová.
Žena ztratila vědomí, a tak už další průběh zná jen z vyprávění. „Vím, že mé kamarádce pomáhali lidé, kteří jeli kolem, pomohli jí dát mě na zem a při takzvaných tonicko-klonických křečích mě držet, abych si nezlomila končetiny a neporanila si hlavu. A byli nápomocní až do příjezdu RZ. Do toho jim radila paní dispečerka z RZP.“
Leckdy se dnes říká, že lidé na ulici nepomohou, že raději otočí hlavu na druhou stranu. Marcela Gabajová se přesvědčila, že ne všichni jsou takoví. „Ano, dnešní společnost vnímám jako velmi uzavřenou, když se má pomoci druhému. Obvykle zazní řeči ,je opilá, je zdrogovaná´ a jde se dál. Ale tihle lidé si to neřekli. Zastavili a svou pomoc nabídli. A myslím si, že právě proto si tohle DÍKY zaslouží. Jelikož to pro ně může být další důvod, proč zastavit a zeptat se: Potřebujete pomoc?“
Marcela Gabajová prostřednictvím Budějcké Drbny děkuje všem, kteří ji ve středu 8. června pomohli. Mají i náš nemalý respekt!
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.