Dnes, 20:00
Srážecí stanice, která snižuje množství fosforu, pomáhá již tři roky zlepšovat kvalitu vody v táborské nádrži Jordán. Roční náklady na její provoz se pohybují kolem dvou milionů korun.
Fosfor se do vodní nádrže, která byla před několika lety odbahněna, dostává především ze špatně čištěných komunálních odpadních vod a také z rybářského hospodaření v povodí. Vyšší koncentrace fosforu způsobila množení sinic v nádrži.
"Kvalita vody v Jordánu se v posledních letech zlepšila a všichni to pozorujeme. Samozřejmě na to může mít vliv i počasí, ale značný podíl má určitě i srážecí stanice," uvedl táborský místostarosta Radoslav Kacerovský (Tábor 2020).
Město problém řešilo několik let. Původně chtělo srážecí stanici vybudovat pod hrází košínské nádrže, z níž také přitéká voda do Jordánu. Nakonec se ale rozhodla pro umístění stanice přímo na Košínském potoku. Fosfor tvoří složku čisticích prostředků. Kromě toho se může fosfor dostat do vody z polí zatížených hnojivem.
Jordán byl vybudován v roce 1492 a je pravděpodobně nejstarší přehradní nádrží v Česku. Je určen k zásobování Tábora pitnou vodou. Jeho odbahnění, které po více než dvou letech skončilo v létě 2014, stálo 466 milionů korun. Ze dna Jordánu postupně zmizelo přes 260.000 krychlových metrů bahna. Rozsáhlou revitalizaci zkomplikovalo dvojí protržení hráze.
Problematiku zvýšeného výskytu sinic řeší i jiné přehrady. Například v lipenské nádrži i v zimních měsících jejich koncentrace dosahovala 200 mikrogramů na litr, přičemž v místech nahromadění vodního květu byly odhadnuty hodnoty blížící se 600 mikrogramů na litr. Odpovídalo to hodnotám, které vykazují chovné rybníky v létě. Aktuální stav lipenské přehrady je z velké části důsledkem vypouštění odpadních vod do nádrže.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?