Jen dvanáct procent řidičů se považuje za průměrné či slabé. Ženy a mladší šoféři jsou sebekritičtější

Francouzská nadace Vinci Autoroutes letos ve dnech 11. ledna až 10. února vyzpovídala celkem 12 429 respondentů, aby zjistila, jak vnímají bezpečnost silničního provozu. Průzkum proběhl v jedenácti zemích Evropské unie – ve Francii, v Německu, Velké Británii, Itálii, Španělsku, Belgii, Švédsku, Řecku, Polsku, Nizozemsku a Slovensku. Češi mezi dotázanými chyběli, nicméně některé poznatky mohou být i pro naši motoristickou veřejnost zajímavé.

Jen necelá polovina respondentů – konkrétně 49 procent – věří, že počty obětí dopravních nehod mohou být snižovány. Naopak 51 procent je přesvědčeno, že další snižování mrtvých bude obtížné, neboť silnice jsou z podstaty nebezpečným místem. Největšími optimisty jsou Belgičané, plných 62 procent věří v další snižování smrtelných nehod. Následují Španělé (59 procent), Francouzi (58 procent), Italové (57 procent) a Švédi (54 procent). Největšími skeptiky jsou Slováci (31 procent), Němci (37 procent) a Řekové (41 procent).

Za nejčastější příčinu nehod respondenti považují rozptýlenost

Respondenti ze všech jedenácti států se shodli, že nejčastější příčinou fatálních nehod jsou rozptýlenost (57 procent), jízda pod vlivem alkoholu či drog (56 procent), nepřiměřená rychlost jízdy (42 procent) a s velkým odstupem ospalost (8 procent). Rozptýlenost považují za největší nebezpečí Nizozemci (75 procent) a Italové (68 procent), naopak nejméně Poláci (36 procent). Ti však nejčastěji vidí nebezpečí v alkoholu a drogách (70 procent), Sekundují jim Francouzi se 67 procent. Nejméně to je v Německu (41 procent) a Velké Británii (43 procent). Nepřiměřenou rychlost jízdy nejčastěji považují za nebezpečnou v Polsku (59 procent) a na Slovensku (57 procent), nejméně je to v Nizozemsku (22 procent) a Itálii (32 procent). Ospalost je největším nebezpečím pro Němce, Švédy a Nizozemce (shodně po 10 procent), naopak nejméně je to v Řecku (5 procent).

Obecně pak za nejvíce rizikové považují odpovídající ve všech jedenácti zemích řízení pod vlivem alkoholu s hladinou přesahující zákonný limit (56 procent) a jízdu pod vlivem drog (34 procent). Naopak jen šest procent odpovídajících spatřuje nebezpečí v řízení pod vlivem léků negativně ovlivňujících koncentraci. „Řidiči obecně vliv léků na jejich výkon podceňují. Přitom průzkum provedený odborníky z francouzské Université Victor Segalen v Bordeaux prokázal, že nebezpečné medikamenty se podepisují na vzniku každé třicáté dopravní nehody se zraněním,“ varuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. 

Následují posílání textových zpráv při řízení (33 procent), překračování rychlostních limitů (25 procent), telefonování při řízení (21 procent) a jízda, pokud je řidič unaven či dokonce ospalý (18 procent). Přejíždění z pruhu do pruhu bez používání blinkrů považuje za rizikové sedm procent respondentů.

Ve kterých státech jsou nejodpovědnější řidiči?

Vyhrávají Švédové. Za nejodpovědnější je označilo 38 procent respondentů. Následují Němci s 25 procenty, Nizozemci (12 procent) a Britové (11 procent). Naopak jen jedno procento odpovídajících označilo za nejodpovědnější Slováky, Řeky a Poláky. O mnoho lépe na tom nejsou ani Italové či Španělé se 2 procenty. Tradičně se má za to, že za nejlepší se označují domácí šoféři. To platí například pro Švédy, Brity, Nizozemce, Francouze či Belgičany. Ale například v Německu to neplatí, tam považují za nejodpovědnější Poláky a Řeky (shodně po 33 procentech), domácí šoféři následují s velkým odstupem (24 procent). Za zmínku stojí i to, že ve Francii a Belgii jsou za nejodpovědnější vedle tuzemských šoférů považováni i Slováci. A kdo je nejméně odpovědný? Jednoznačně Italové s 27 procenty následovaní Řeky (18 procent) a Poláky (16 procent). Nejlépe jsou na tom naopak Švédi a Nizozemci (po dvou procentech). Paradoxně i zde platí, že respondenti považují za nejméně odpovědné domácí řidiče. Nejmarkantnější je to v Řecku (67 procent) a Itálii (52 procent).

Jak to vidí sami řidiči?

„Za velmi dobrého řidiče se považuje 24 procent odpovídajících, za dobrého pak dalších 64 procent. Jen desetina dotázaných se považuje za průměrné šoféry a dvě procenta za špatné. Ovšem v sebehodnocení mužů a žen jsou markantní rozdíly,“ říká Roman Budský.

Pánové jsou ve 27 procentech přesvědčeni, že jsou velmi dobří, v 63 procentech dobří, v devíti procentech průměrní. Za špatné se považuje jen jedno procento z nich.

Ženy jsou v hodnocení svých řidičských kvalit střízlivější. Za nadprůměrné řidičky se považuje 21 procent z nich, za dobré dalších 65 procent, za průměrné dvanáct procent a za slabé zbývající dvě procenta.

Rozdíl je i mezi šoféry podle věku. Ti mladší 35 let jsou v 19 procentech přesvědčeni o svých nadprůměrných řidičských kvalitách. Další rovné dvě třetiny přísahají na to, že jsou dobří, 12 procent průměrní a celá tři procenta přiznává, že jsou slabí. Motoristé pětatřicetiletí a starší jsou sebevědomější. Za výborné se považuje 26 procent, za dobré 63 procent a za průměrné rovná desetina. Jen jeden ze sta přiznává, že je špatný.  

Nejlépe se hodnotí italští a švédští motoristé. V těsném závěsu jsou Španělé a Řekové. Pomyslná třetí příčka patří Belgičanům, Britům a Nizozemcům. Bramborovou medaili získali Francouzi spolu s Němci. Nejvíce sebekritičtí jsou Poláci a Slováci.

A jak to vidí statistiky smrtelných nehod?

A jak hodnotí úroveň bezpečnosti silničního provozu statistiky nehod? Nejmenší pravděpodobnost (zhruba na polovině průměrné Francie), že jízda skončí tragicky, hrozí ve Švédsku a Velké Británii. O něco horší je to v Německu a Nizozemsku. Zhruba na průměru hodnocených devatenáct států Evropské unie je to ve Francii, o zhruba desetinu nad ním v Itálii a o pětinu nad průměrem v Belgii. Suverénně nejhorší je situace v Polsku. Zde hrozí 2,5krát vyšší pravděpodobnost, že jízda skončí tragicky než v průměrné Francii.

„V České republice je situace příznivější, ale i tak se v rámci Evropské unie řadí naše silnice k těm nebezpečným. Riziko usmrcení je u nás oproti výše uvedenému průměru vyšší o zhruba 80 procent. Ve srovnání s nejbezpečnějším Švédskem a Velkou Británií u nás hrozí zhruba 3,5krát vyšší riziko, že jízda skončí smrtí,“ uzavírá Roman Budský.