Jihočeský kraj chce změnit trakci na nejstarší elektrifikované trati v Čechách, nazývané Bechyňka, která spojuje Tábor a Bechyni. Trať je napájená 1 500 volty, nově by to mělo být 25 tisíc voltů, aby tam mohly jezdit moderní vlaky. Změna by stála stovky milionů korun. Historické vozy, které tam občas na vzpomínkové jízdy půjčuje Národní technické muzeum, nemohou zajistit veřejnou dopravu. Teď tam jezdí elektrické vozy, ale kvůli parametrům trati je těžké sehnat vhodné vlaky. Novinářům to řekl krajský radní pro dopravu Jiří Švec.
Změnu bude platit Správa železnic, náklady odhaduje na stovky milionů korun. Práce plánuje na roky 2023 až 2024. U zrodu nejstarší elektrifikované trati v zemi dlouhé 24 kilometrů stál roku 1903 vynálezce František Křižík.
„Měli jsme snahu zachovat na Bechyňce historickou trakci. Problém je, že historický vůz Františka Křižíka, národní technická památka, nemůže zajišťovat veřejnou dopravu a není možné ho tam nasazovat denně, protože se na trať dostane jednou za čas jako rarita. Podle studie je daleko efektivnější - i pro pořízení nových vlaků - jít cestou modernizace, udělat tam jako na ostatních elektrických tratích 25 tisíc střídavých voltů,“ řekl Švec.
Dokumentaci k rekonstrukci trakčního vedení trati Tábor - Bechyně by mělo v první polovině roku projednat ministerstvo dopravy. Odborníci dali před variantou zachovat dosavadní systém přednost té, která volí změnu na napájení střídavým napětím 25 tisíc voltů.
„Hlavním důvodem změny je skutečnost, že trakční vedení se blíží hranici své životnosti. Změna na napájení bude ekonomicky efektivnější, levnější. Lépe se budou také shánět vozidla: napájení 1 500 volty je atypické, je jich (vhodných vozů) velmi málo, nevyrábí se ve velkých sériích, a tím je i jejich cena vyšší,“ řekla mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová.
Trakce je stará přes 80 let a na hranici životnosti. Sloupy by se podle Švece stejně musely vyměnit, i kdyby se zachovalo 1 500 stejnosměrných voltů, tudíž by tam už nebyly původní historické součástky. Kraj na trati potřebuje denně přepravovat lidi do práce a škol. „Běžným cestujícím bude víc po chuti, když tam bude jezdit relativně moderní vlak,“ řekl Švec.
Kraj se podle něj snaží historické železnice zachovávat. Zmínil jindřichohradecké úzkokolejky, kde kraj zvažoval, že místo vlaků nasadí autobusy, což by bylo levnější, ale nakonec dál podpořil vlaky.
Bechyňka, první elektrifikovaná trať někdejšího Rakouska-Uherska, je dílem vynálezce Františka Křižíka, který prosadil elektrický pohon a dodal všechna elektrická zařízení. Měří 24 kilometrů, první zkušební jízda se konala 1. června 1903. Energii pro ni původně vyráběla elektrárna v Táboře. Při vzpomínkových jízdách tam jezdí motorový vůz Elinka z roku 1903 a historická elektrická lokomotiva Bobinka z 50. let s dobovými vozy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zase jedna z často omílaných variací na jejich "levnější" autobusy. Tomu dnes věří pouhý prvoplánový trouba. Zdánlivě levnější jsou jen vinou neplacení všech nákladů na svůj provoz. Což u dráhy spočítáno je - zdánlivě tak vypadá nesmyslně draze, na což prvoplánoví k(K)ubové slyší, zabírají a čuchají příležitosti pro své kapsy. "Z ceny zrušeného vlaku do mé kapsy pouhých 10% a to se vyplatí, brát ode mne radu, no né, příště bude moje rada zase dražší", tak se na změně "konceptu" ze strašlivě drahého vlaku na "5x - 29x lacinější bus" nejeden chytráček hezky napakoval. Kraj tedy v rámci dušení venkova a dle rad vykuka Žemličky rušil vlaky a nahrazoval úúúžasňáckými, stráhášně levnýými, moderními busy. A co se nestalo? Lidi s nimi přestali jezdit! Ouha. Ony totiž autobusy používají stejnou infrastrukturu, jakou auta a tak kupodivu stojí ve stejných kolonách co auta, jejich spolehlivost je dána nejslabším článkem v celém řetězci, což je v tomto případě kolona (jak v socialistické masně, ach to retro), nějaký plouživý kloboukář, případně tetka, která to s feldou naprala do svodidla, nebo prostě to, že aut je zkrátka moc (bolševizační efekt). Lidi tedy namísto do busů za zrušené vlaky vsedli do aut a přispěli tak k výše zmíněnému ději, včetně dalšího ucpání cílů parkujícími auty. To již vyčíslit nelze, ale kubové, žemlové s 5x - 29x lacinějšími busy, případně chataři, kteří jejich nápady vehementně schvalovali, shrábli palmáre a mají se. My co nechceme kolotoč spuštěný jejich blbými (a draze placenými radami) se moc nemáme.
