Sobota 22. února 2025 | Svátek má Petr
Dostavba dálnice mezi Příbramí a Pískem má zelenou. Sněmovna na úterním jednání schválila finanční závazek státu vůči francouzskému konsorciu DIVia za dostavbu tohoto úseku. Celkem je to zhruba 30,5 miliardy korun. DIVia postaví dálnici formou PPP projektu, tedy projektu partnerství mezi státem a soukromým sektorem. Schválení závazku je podmínkou pro uzavření koncesionářské smlouvy, kterou schválila vláda v lednu. Stavba D4 formou PPP projektu by se měla stát vzorem pro další dopravní stavby.
Projekt se od začátku setkává s kritikou některých politiků. Podle poslanců Pirátů dostavba D4 není pro PPP projekt vhodná a stát může prodělat miliardy korun. Společně s nimi se hlasování zdrželi také Starostové.
Piráti upozorňují, že je v tomto případě PPP financování pro stát nevýhodné a zkoušet by se mělo na jiném typu projektu, než je rutinní výstavba dálnice. „Podle našich propočtů tak stát prodělá čtyři až pět miliard. Úroková sazba čtyři procenta je vyšší, než za kolik si stát běžně půjčuje. Česko bude dálnici investorovi splácet pětadvacet let, dluh se ovšem nepromítne do schodku státního rozpočtu, což zatemňuje informace o skutečném stavu veřejných financí,“ vysvětlil pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.
Důvodem, proč vláda zvolila pro dostavbu D4 právě PPP, je právě urychlení výstavby a pilotní ověření tohoto způsobu financování, s nímž v Česku zatím nemáme zkušenosti. „Financování formou PPP většina států používá ve dvou případech – pokud stát potřebuje postavit projekt s vysokou mírou rizika zvýšení nákladů jako je například stavba letiště nebo v případě nedostatku prostředků. V našem případě jsou ale rizika téměř nulová, stát má vykoupené pozemky, platné stavební povolení i hotový projekt a postavit dálnici standardním postupem není složité. Výhodné je to tedy především pro soukromého investora,“ dodal pirátský poslanec pro gesci dopravy Ondřej Polanský.
PPP předpokládá financování staveb ze strany soukromých investorů, kteří zároveň budou silnici po její dostavbě po určitou dobu provozovat. Stát by poté měl stavbu postupně splácet a po dohodnuté době i zcela převzít. Dostavba D4 je prvním PPP projektem, kdy dálnici postaví a následně bude provozovat soukromá firma. „Je to projekt, který by se měl stát vzorem a inspirací pro všechny další podobné stavby, protože pokud budeme využívat alternativní formu pro investování do dopravní infrastruktury, tak toho zvládneme proinvestovat výrazně více než v současné době,“ obhajuje stavbu ministr Karel Havlíček (za ANO).
Konsorcium DIVia tvoří firmy Vinci a Meridiam. V soutěži uspělo s nabídkou 16,55 miliardy korun. Stavět bude společnost Eurovia. Schválené přímé závazky státu představují 18,8 miliardy korun a 446 milionu eur, tedy asi 11,7 miliardy korun.
„Žádný z projektů obdobného charakteru na bázi PPP, který toto konsorcium udělalo v minulosti, nezbankrotoval, neskončil,“ uklidnil ministr Havlíček. I v tomto případě je podle něho dostatečná míra garance, že stát spolupracuje s validním subjektem.
Vítězné konsorcium by mělo postavit 32 nových kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem, které následně bude 25 let provozovat a udržovat spolu s dalšími už postavenými navazujícími 16 kilometry.
V materiálech pro poslance je popsáno, že koncesionář bude výstavbu financovat kombinací dlouhodobých úvěrů a vlastního kapitálu. Tyto náklady mu následně splácí stát formou platby za dostupnost, která je navázána na řádnou dostupnost pro uživatele dálnice včetně poskytování přesně definovaných služeb.
Stavebně a projekčně bude za projektem stát česká stavební společnost Eurovia. Konsorcium bude zároveň zodpovědné za rekonstrukci a dovybavení stávajících úseků o nové technologie. Stát bude moci při snížení kvality dálnice nebo omezení jízdních pruhů provozovatele pokutovat srážkami z měsíčních splátek. Úseky bude vlastnit stát, který je po 25 letech převezme.
Po schválení finančního závazku má následovat podpis smlouvy. Stavba by měla začít v březnu. Nový úsek dálnice by měl být otevřen v říjnu 2024.
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň míní, že hlavním problémem tohoto projektu je jeho financování, které je podle jeho soudu pro stát v dnešní době nevýhodné. „Místo aby si stát půjčil svým jménem levně na finančním trhu, nutí koncesionáře, aby si na něm půjčil on za nutně vyšší úrok, který pak ale stejně zaplatíme všichni. Za dlouhé čtvrtstoletí trvání projektu se navíc úrokový rozdíl ještě znásobí. Zadlužíme se tak ještě více, jen to nebude prozatím tak vidět,“ uzavřel Bartoň.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
