Před sto lety se narodil architekt Bohumil Böhm, který se podílel na podobě Koldomu

Bohumil Böhm po studiích na Fakultě architektury a pozemního stavitelství Českého vysokého učení technického v Praze, která dokončil v roce 1952, nastoupil do Stavoprojektu České Budějovice, kde působil nepřetržitě až do odchodu do důchodu. Právě zde vznikla rozhodující část jeho tvorby, jež významně ovlivnila podobu Českých Budějovic i dalších měst regionu.

V Českých Budějovicích se Böhm v 50. letech podílel především na dostavbě proluk a rekonstrukcích domů poničených spojeneckými nálety za druhé světové války. Mezi tyto realizace patří dům č. 39 na Lannově třídě, dům č. 43 na nároží Lannovy třídy a ulice Štítného i soubor domů v ulici Štítného č. 2, 4, 6 a 8, realizovaný v letech 1956–1957.

Koncem 50. let se Bohumil Böhm přiklonil ke vzorům západní architektury a v rámci této myšlenky společně s Jaroslavem Škardou a Bohumilem Jarolímem vyprojektoval českobudějovický Koldům.

V 60. letech se Bohumil Böhm výrazně zapojil do řešení nové bytové výstavby. Navrhoval bytové dispozice montovaných domů pro obytný soubor na Lidické třídě a zpracoval podrobný územní plán úseku Lidické třídy v prostoru kolem náměstí Jiřího z Poděbrad.

Kino Družba s fontánou, další z Böhmových počinů.

Součástí jeho práce bylo i urbanistické řešení rozsáhlého obytného souboru zahrnujícího část Lidické třídy, ulici L. M. Pařízka a Roudenskou, stejně jako projekty bytových domů a objektů občanské vybavenosti tohoto souboru. K nejznámějším stavbám této etapy patří taneční a kavárenský objekt Regina, realizovaný v letech 1961 až 1971.

Za vrchol Böhmovy tvorby je považován plavecký stadion na Sokolském ostrově v Českých Budějovicích, jehož architektonické řešení navrhl v roce 1958. Stavba byla realizována v letech 1965 až 1971 a byla inspirována soudobými americkými architektonickými projekty. Plavecký stadion získal II. cenu v celostátní přehlídce architektonických prací za léta 1970–1971, byl publikován v domácím i zahraničním odborném tisku a v roce 2017 byl jako jedna z mála jihočeských staveb druhé poloviny 20. století prohlášen kulturní památkou České republiky.

Významná část Böhmovy tvorby vznikla také mimo České Budějovice. Je autorem administrativních budov okresních výborů Komunistické strany Československa v Prachaticích, Strakonicích a Českém Krumlově, navrhl kino Družba v Českém Krumlově a podílel se na urbanistickém a architektonickém řešení sídliště Na Plešivci v Českém Krumlově. Vedle architektonické tvorby spolupracoval také na realizaci výtvarných děl pro exteriéry v různých částech regionu.

Bohumil Böhm zemřel 8. července 2004 v Českých Budějovicích.

Na odkaz Bohumila Böhma dnes vzpomíná i Petr Heteša. „Blahopřeji si, že jsem ho znal osobně. Byl to dědeček mý ex. Miloval, když o víkendu bylo hnusně a pršelo, aspoň nemusel se ženou na chalupu a mohl tvořit. Neuvěřitelně skromnej člověk a musel prostě pořád něco tvořit. Čest jeho památce,“ popisuje svou zkušenost Heteša.