Na Šumavě se objevili vlci, několikrát je zachytily fotopasti

„Vlci dokážou za den ujít desítky kilometrů. Je tedy možné, že stejný jedinec prošel za dva nebo tři dny kolem několika fotopastí od sebe vzdálených více než 100 kilometrů. Spolehlivě tak můžeme tvrdit, že se na Šumavě pohybuje maximálně několik jedinců vlka,“ uvedl zoolog Správy Národního parku Šumava Luděk Bufka.

Fotopasti zachytily vlka na Železnorudsku, na Lipensku nebo v Novohradských horách. Několik fotografií skrývaly přístroje umístěné v centrální části Šumavy. „V současnosti využíváme v terénu více fotopastí než před deseti lety. Díky tomu máme více dokladů o výskytu vlka. Zatím rozhodně nelze hovořit o smečce či dokonce nějaké stabilní populaci. Potvrzené nemáme ani rozmnožování,“ doplnil Bufka.

Lidé se vlků nemusí obávat, jsou to velmi plachá zvířata, která se kontaktu s lidmi straní. Šumava navíc nabízí těmto šelmám dostatek potravin v podobě jelení zvěře, proto by nemělo docházet k tomu, že by vlci napadali hospodářská zvířata.

S největší pravděpodobností jsou vlci původem z takzvané evropské nížinné populace, která se z Pobaltí a východní Evropy v minulosti rozšířila do Polska a severního a východního Německa, odtud dál migrují na jih a západ. Rozšiřování vlků potvrzuje zlepšování stavu ochrany přírody.

Vlk obecný je největší psovitá šelma, dospělý jedinec v průměru váží 30 až 40 kilogramů. Na první pohled se podobá německému ovčákovi. V českých zemích byl vlk pronásledován a loven už od středověku. Na Šumavě byli poslední jedinci uloveni mezi v letech 1891 až 1894. Nyní patří vlk mezi chráněné živočichy a jeho lov se trestá.