sobota 13. srpna 2022 Alena

Malý objev, který může způsobit velkou paniku – i to je věda

Českobudějovičtí parazitologové mají na kontě objev, jehož medializace může způsobit víc škody než užitku. Roman Kuchta, Tomáš Scholz, Mikuláš Oros ze Slovenska a Jayde Ferguson z Aljašky společně zveřejnili článek v prestižním časopise Emerging Infectious Diseases týkající se „japonského škulovce“ nově objeveného v lososech na Aljašce. Na dotazy odpovídali doktoři Roman Kuchta a Tomáš Scholz působící v Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Jak jste se k tomuto objevu propracovali?
V Parazitologickém ústavu v Českých Budějovicích má studium cizopasníků (parazitů) ryb dlouholetou tradici a čeští ichtyoparazitologové patří ve svém oboru ke světové špičce. V roce 2012 podpořila Grantová agentura České republiky projekt vedený pracovníkem laboratoře, Romanem Kuchtou, na celosvětové studium této skupiny tasemnic. Díky finanční podpoře projektu se podařilo uskutečnit terénní expedici na Aljašku, která je známá výskytem škulovců, ale doposud zde nebyl prokázán výskyt takzvaného japonského škulovce, jehož areál rozšíření zahrnuje severní část Tichého oceánu při pobřeží Asie.

ČTĚTE TAKÉ: Vědci z budějckého Biologického centra Akademie věd objevili v lososech tasemnici

Měli jste podezření, že jde o japonského škulovce?
V roce 2005 jsme získali od kolegy, který si přivezl z dovolené v Kanadě tasemnici, vzorek, který jsme ve spolupráci se švýcarskými kolegy a za pomocí genetických metod identifikovali jako japonského škulovce. Jednalo se o první prokázaný přirozený výskyt tohoto druhu mimo Asii. V Severní Americe byl doposud uváděn zejména takzvaný škulovec široký, který se vyskytuje i v Evropě.

O jak důležitý objev jde z hlediska světové parazitologie?
Z hlediska světové parazitologie nejde o nijak zásadní objev – jde „pouze“ o první přímý důkaz toho, že japonský škulovec může svůj životní cyklus dokončit i v Severní Americe a že zdejší ryby mohou sloužit jako zdroj lidské nákazy. Význam je tedy důležitý z hlediska epidemiologického, jako určité varování, že i v severozápadní části Severní Ameriky se přirozeně vyskytuje parazit potenciálně přenosný na člověka.


Roman Kuchta.

A přesto se z toho stala malá mediální senzace...
Problém je, že panika, kterou může tahle zpráva vyvolat, může mít mnohem větší důsledky než samotný objev. Lososi jsou ekonomicky jedna z nejvýznamnějších ryb, takže když si lidé na základě článků v médiích přestanou kupovat lososy z Aljašky, může to mít i ekonomické následky. Přitom nebezpečí hrozí jen u šesti procent dovážených ryb, které nejsou zmražené, ale dováží se čerstvé nebo na ledu. Potom stačí rybu tepelně upravit. 

Jak probíhá taková práce v terénu a co všechno to obnáší, než vyjde článek?
Základem terénní práce je získání ryb pro parazitologické vyšetření, což v případě Aljašky znamenalo zejména získat potřebná povolení k rybolovu. Jejich vyřízení trvalo poměrně značnou dobu ještě před vlastní expedicí. Paradoxně by teď hlavní autor článku Roman Kuchta měl asi trochu problém dostat se na Aljašku, neboť jeho „objev“ tamnímu rybolovu nedělá moc dobrou reklamu.

Nachytané ryby jsou filetovány a ve svalovině se hledají paraziti. Larvy škulovců jsou kolem jednoho centimetru dlouzí červíci. Nalezené živé larvy jsou zdokumentovány, opatrně vyjmuty a zpracovány pro následné morfologické a genetické studium. V případě této studie trval vznik článku několik měsíců.


Tomáš Scholz. 

Jaký to bude mít dopad například na zpracování zmíněných lososů v potravinářském průmyslu?
Možný dopad nálezu je obtížné předpovědět. Většina lososů je zmražena, a proto u nich nehrozí žádné nebezpečí přenosu parazitů na člověka. Rovněž hygienické a veterinární normy Evropské unie jsou poměrně striktní. Problémem je konzumace syrových nebo polosyrových pokrmů. Nyní je v Evropě evidováno kolem sedmi případů nákazy tímto parazitem, jejichž zdrojem bylo zřejmě maso lososů dovezených ze Severní Ameriky. Takže opravdu nejde o nic závažného.

Měli bychom si dávat pozor na sushi z lososa i v Čechách?
Pokud je losos zmražený, pak není třeba se bát. Navíc naprostá většina u nás prodávaných lososů pochází z Atlantického oceánu – jde tedy o atlantického lososa, ve kterém se sice vyskytují larvy dvou druhů škulovců, ale jejich larvy se nenachází ve svalovině, kterou člověk konzumuje.

Může váš objev mít naopak pozitivní vliv na život lososů – mohli by se třeba méně lovit?
Bohužel, ve většině případů jde o lososy chované na farmách, kteří se stejně zpracují.

Jsou paraziti problém pro světový rybolov?
Do jisté míry ano, ale spíše jde o některé parazity v chovech ryb právě na farmách, nikoliv u volně žijících populací ryb, kde většinou napadení parazity nebývá příliš vysoké. 

Autoři | Foto Jan Luxík

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.