neděle 17. listopadu 2019 Mahulena

MĚSTO PŘED STO: Z Paříže přišlo mikádo, bohatí muži byli vybaveni obleky

Další díl speciálního seriálu Město před sto se tentokrát podíval na prvorepublikové oblékání. Pánové nosili obleky, klobouky a do módy přišlo mikádo.

V období Československé republiky (později pojmenováno jako první republika) měl podle pamětníků i méně majetný obyvatel města alespoň jeden oblek. Nejchudší, kteří bydleli například v nouzových objektech Na Číně, asi ne, ale kdo bydlel ve městě a na předměstí, oblek měl. Mistr truhlář v Lišově měl pět obleků. Oblek se vždy před použitím ručně čistil (pucoval). V rodinách bývalo k dispozici několik kartáčů, malých, velkých, jemných a hrubších. V předsíni kartáče na boty. Bylo nepřípustné vyjít v neděli ven nevykartáčovaný.

Hudebník a režisér Ondřej Havelka z Melody Makers vzpomněl, že jeho děda každou sobotu shromáždil všechny boty na balkoně a leštilo se. Vydržely tak léta a byly vždy provozuschopné. Trochu se to pozměnilo, když se ve městě usadila firma Baťa a v obchodě bylo kvanta laciných bot (z toho času, když někdo dělal něčeho moc – seká cvičky jak Baťa). Částečně v sortimentu obleků firma Rolný.

Ale firma Rolný se tak neprosadila. Vypracovaný oblek od krejčího dobře změřený na postavu, zejména dam, přesně padl, takže krejčích zase tolik neubývalo. Vedle toho bylo ve městě několik soukromých škol střihů (Troškova škola střihů v Divadelní), nebo se prodávaly již hotové střihy a doma si hospodyňka tak ušila minimálně zástěru. Radily  a prodávaly modistky, které vozily modely z Paříže a Vídně.

Ve vnitřním městě a na předměstích bývalo ve Společenstvu oděvních živností v roce 1933 celkem 115 krejčích pánských, 105 krejčích dámských, 23 modistek, 5 vyšívaček, 2 rukavičkáři a 5 výrobců umělých květin a pér. Ve městě šili i lidi z venkova. Také sedlák, když přijel do města, měl oblek. Vykartáčovaný, neměl na něm slámu. Je možné, že někdo z města zase šil v Praze u Hany Podolské nebo u Oldřicha Rosenbauma, ale není doloženo, kdo.

Ondřej Havelka, který se věnuje prvorepublikové době a v podobě swingu a oděvů včetně účesů ji připomíná, má v rodokmenu těsný vztah k našemu městu. V Jirovcově ulici se narodila dne 11. května 1924 herečka Libuše Havelková (zemřela dne 6. dubna 2017). Jmenovala se za svobodna Libuše Drboutová. Měli naproti gymnáziu obchod koloniálním zbožím. Otec jí zemřel v roce 1930.

Obchod vedla dál Božena Drboutová, ale nedařilo se, zrovna byla krize (Libuše měla ještě dva starší bratry), proto se roku 1934 přestěhovali do Prahy k příbuzným. Dětství do deseti let prožila Libuše Havelkové v Jírovcově ulici a na Pražské a není vyloučeno, že něco z toho se přeneslo na Melody Makers Ondřeje Havelky. Zajímavé také je, že Ondřej Havelka si vzal Kateřinu Lírovou, dceru herce Jiřího Líra, který několik let hrál v našem divadle.

Modistky předváděly pařížské a vídeňské modely, ale Praha byla blíže. Starší dorostenci napodobovali styl žižkovských Pepíků. K saku si brali pumpky. Velmi se kouřilo, zvláště fabričky. Měli jsme prosperující tabáčku a Tabáková režie postavila pro své zaměstnance v Havlindě malé sídliště. Z Paříže přišel účes mikádo, který nosila Coco Chanel. Mladší dámy nosily volné šaty, dlouhé až k lýtkům, ale široké tak, aby mohly tancovat charleston. Materiál na šaty se používal hedvábný krepdešín, vlněný gabardén, žoržet, pánové kovrkot. Látky tvídové, pepř a sůl, vzor pepito a jiné. Látky nabízely známé firmy Myslivec, Švejda, Sadovský, Wichta a další. Podle toho, že kavárny a kabarety měly plno (nehledě na hospody), byl to kvasný čas.

Autoři

Štítky Město před sto, móda, oblékání, první republika

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.