úterý 26. ledna 2021 Zora

Příroda nejde naplánovat, říká ředitel Národního parku Šumava

Kromě hlubokých odborných znalostí přírody a hlavně Šumavy je i vynikajícím malířem a hudebníkem. Svůj hudební sluch uplatňuje například pří určování ptačích druhů. Řeč je o řediteli Národního parku Šumava. Pavla Hubeného teď v rozhovoru vyzpovídala Drbna.

Pavel Hubený
Po gymnáziu vystudoval ekonomickou a regionální geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde promoval v roce 1986. Většinu profesní kariéry však strávil na Správě CHKO a NP Šumava − poprvé v letech 1988−1990 jako referent pro bezlesí na Správě CHKO v Sušici a od roku 1993 byl vedoucím správy CHKO. Od 1. května 2014 byl pověřen vedením Správy NP a CHKO Šumava místo odvolaného Jiřího Mánka. Ministr životního prostředí Richard Brabec 30. června 2015 ve Vimperku jmenoval Pavla Hubeného s účinností od 1. července ředitelem správy národního parku až do teď.

Jak jste se dostal ke své profesi ředitele NP Šumava?
Byl jsem zamilovaný do Šumavy už od dětství a strašně moc jsem tady chtěl pracovat. V jakémkoli oboru. Ale už v roce 1988 jsem se dostal na Správu CHKO Šumava v Sušici a tak s drobnými peripetiemi jsem už v tomhle oboru zůstal. No a protože na Šumavě se ředitelské posty mění poměrně svižně, tak mě ta možnost také potkala v roce 2014. Pan ministr Brabec chtěl udělat nějakou zásadnější změnu ve směru, kterým se národní park ubíral, chtěl z toho udělat víc skutečný národní park, a tak mě pověřil řízením, abych udělal v té věci nějaké první kroky.

Rozeznáte velmi dobře různé druhy ptactva dle jejich zvuku. Jak se dá tohle naučit?
To je má druhá vášeň. Ptáky jsem si začal zapisovat už ve dvanácti letech a pořád v tom pokračuji. Takže je mám docela naposlouchaný. Ale pořád se mi občas stává, že slyším ptáka a nevím, co to je.

Teď k samotnému turistickému ruchu. Budou v příští letní sezoně omezena turistická místa?
Uvidíme, jak se věci vyvinou. Rozhodně neplánujeme rušit nebo omezovat provoz na turistických trasách. Zároveň ale máme v jednání s Radou Národního parku návrh klidových území, který by změnil omezení vstupu ze současných 13 procent na 16 procent.  To zvýšení je hlavně kvůli ochraně některých druhů živočichů, hlavně ptáků – tetřeva a tetřívka především. Když byl Národní park vyhlášen, byl vstup omezen dokonce na 22 procentech území. Běžný návštěvník národního parku by toto nové omezení vlastně neměl ani nijak pocítit. Týká se území, kam se ani dnes běžně nechodí. Rád bych dotáhl do konce otevření stezky Luzenským údolím. Je to ale zároveň velice důležitý obývák tetřeva hlušce a není jednoduché rušení v tomto území na Šumavě nějak kompenzovat. Tedy udělat mu jiný adekvátní obývák. Pořád na tom pracujeme a pořád ještě nejsme úplně hotovi.

Budou vyhlášená šumavská místa podporovat turismus nějakými akcemi?
Správa určitě žádné výraznější akce na vyhlášených turistických místech neplánuje. Myslím, že tyhle destinace jsou zatížené už v současné době docela dost a nemá cenu to moc zhoršovat. Uvidíme také, co nám s našimi plánovanými akcemi pro veřejnost udělá covid. Národní park Šumava bude přístí rok slavit 30 let od založení, to je skvělé výročí, ale možná dopadneme jako Národní park Bavorský les letos, kdy slavil padesátiny a všechny akce zrušili…

Jaká je situace okolo kůrovce v NP Šumava a těžby dřeva?
Překvapivě dobrá. Letos díky deštím a celkové vlhkosti, i mírné zimě, těžba kůrovcem napadených smrků oproti loňsku klesla. Jsme zhruba na 75 procentech loňské těžby. To ukazuje, že možná máme gradaci způsobenou suchými roky za sebou. Ale je to kůrovec – živá a do jisté míry nevyzpytatelná příroda. Takže uvidíme, jestli tenhle trend bude pokračovat i v příštím roce. Porovnám-li trendy vývoje gradace s těmi dřívějšími, které tu byly v polovině 90. let a pak kolem roku 2010, lze očekávat, že kůrovcem napadených smrků zase ubyde. Ale jak říkám: příroda nejde naplánovat. Tím lze vlastně odpovědět i na druhou otázku k těžbě dřeva. Letošní těžba se přiblížila objemem těžbám, které provádíme za běžné situace bez gradace kůrovce, takže se zdá, že se situace uklidňuje a normalizuje.

Co se týká těžby dřeva, jaký je celkový výnos a částka pro zalesnění v roce 2020 a 2021?
Na letošní celkový výnos si budeme muset počkat do konce roku. Ale našemu obchoďákovi
se podařilo prodávat s vyšším zpeněžením, než vloni, takže propad ze zisku, kterého jsme se obávali, nenastal. Také musím poděkovat Ministerstvu životního prostředí, které nám navýšilo příspěvek, abychom udrželi všechny potřebné činnosti. No a zalesňování běží také v rozsahu podobném, jako vloni, řádově necelé dva miliony korun. Ale asi čtyři miliony korun nás stojí péče a údržba oplocenek se starší umělou obnovou. 

Kdy a jestli vůbec bude NP Šumava pokrytý telefonním signálem?
Jsem trochu hrdý na to, že ne celá Šumava je pokrytá telefonním signálem, takových míst ve střední Evropě už moc není. Musím říci, že některá místa nebudou pokryta zřejmě ještě dlouho. Do některých údolí a vzdálených kotlin se signál ze současných zdrojů prostě nedostane a neslyšel jsem, že by operátoři uvažovali o nějakých dalších investicích na našem území.

Jak je to aktuálně s výstavbou domů na Šumavě?
Šumava je místem, kde se opravdu hodně staví. Je to pochopitelné a svým způsobem i logické. Jestliže je nějaké území zajímavé a schopné vydělávat peníze z ubytovacích kapacit, a dá se na některých místech stavět, tak výstavba ubytovacích kapacit roste. Výstavba na Šumavě je poměrně silně sešněrována územními plány a dalšími podmínkami výstavby, zdánlivě ji omezuje i vysoká cena pozemků, nicméně zastavitelný prostor podle územních plánů je tu ještě hodně velký. Tak velký, že se podle mě už řada obecních zastupitelstev obává, že pokračující trend by byl neudržitelný a že jej budou samy muset v příštích územních plánech více omezit.

V letošním roce ovlivnil životy všech koronavirus. Jak ovlivnil Národní park Šumava?
Koronavirus ovlivnil spoustu věcí. Zasaženy byly všechny služby veřejnosti, protože právě z peněz z turistického ruchu dnes žije mnoho místních. A i když se ukazuje, že letošní návštěvnost byla opět vysoká a místy zřejmě i vyšší, než v předchozích letech, návštěvníci neutráceli peníze tak často v místních podnicích. Objevilo se tu nebývalé množství karavanů a obytných vozů a spousta lidí přijela jen na jeden den a se svým jídlem. Takže víc odpadků, víc porušení zákazů, ale menší výdělek místním podnikům. Nevím proč, ale pozorovali jsme i více agresivního chování u návštěvníků a menší respekt k omezením vstupu, která tu máme. Zřejmě přijeli i ti, kteří na Šumavu normálně nejezdí a jsou z jiných zemí zvyklí na větší volnost.

Jak jste připraveni na letošní zimu?
Skvěle. Trasy pro „bílou stopu“ jsou zmulčovány, větve zasahující do tratí prořezány, některé mostky opraveny. Na skládkách nám neleží skoro žádné dříví. A organizace i za koronaviru běží hladce a řešíme všechno potřebné včas, nebo alespoň v přiměřených termínech. Teď právě sbíráme připomínky k návrhu Zásad péče a postupně je vypořádáváme a věříme, že se nám podaří tuhle kuchařku schválit během příštího roku. Tím budeme mít další důležitý koncept pro další existenci národního parku hotov.

Hodnocení článku je 74 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Radka Bárová, Archiv Štěpán Rosenkranz

Štítky rozhovor, NP Šumava, kůrovec, turismus, Pavel Hubený, výstavba domů, těžba dřeva

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Zipe Pezi

Příroda se nedá naplánovat, ale dá se s ní kšeftovat. Tedy s pozemky. A za tím hledejme všechny snahy typu "vrátíme Šumavu lidem, není aktivistů". Pokud hloupé holé zadky zase nalétnou, nechť se projdou od vlků směrem k chalupě, kdy filmovali Policii Modrava (po žluté) a až směrem ke Klostermannovu mostu dojdou k poslední dřevěnce, tak ať si hlavně u ní nesedají - rozkynutý pražák na ně bude sprostě řvát, že je to soukromý voe a ať táhnou. Takto dopadne celá Šumava, až to tam zase hodíte Jirsovi, Větrákovi, Kubovi, nebo nějaké reinkarnaci socanů.

pondělí, 30. listopadu 2020, 08:47

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.