Napjatá situace mezi Ruskou federací a Českou republikou může ovlivnit obchody některých Jihočeských firem. Například strojírenská firma Kovosvit, která má ruskou majitelku, čeká kvůli situaci kolem Vrbětic možné problémy s vývozem. Strakonická strojírenská firma ČZ věří, že politici nebudou zasahovat do obchodování. Naopak likérka Fruko - Schulz s ruskými vlastníky problémy nepředpokládá.
„Naše ruská majitelka už nám poslala dotazy, co se děje. Pro ni je to velmi zneklidňující situace, protože tady má investici za miliony eur, a my bychom ji chtěli uklidnit, že se její investice nezhatí. Věřím, že politika bude respektovat privátní vlastnictví, že jí to stát neodebere,“ řekl předseda představenstva Kovosvitu Daniel Kurucz.
Firmu ze Sezimova Ústí s 500 zaměstnanci prodal loni v létě Michal Strnad ruskému investičnímu fondu Trust Union Fund, za stovky milionů korun. Jediným akcionářem je teď společnost Andži, v níž vlastní stoprocentní podíl Tatiana Kuranova z Ruska. Před časem firma oznámila, že má zakázky za 400 milionů korun na stroje, které dodá do Ruska.
„To je asi čtyřicet procent všech (pozn. red.: ročních) zakázek, tím bychom Kovosvit dostali do zisku. Vidíme ale, jak funguje udělování exportních licencí: v roce 2014 jsme měli zakázek do Ruska hodně, byla to takzvaná multilicence. Po invazi na Krym přišly sankce, kdy musíme žádat (pozn. red: o exportní licenci) na každý stroj a jak běží roky a sankce se zpřísňují, dostáváme licencí čím dál méně. Obáváme se, že to v budoucnu může být problém,“ řekl Kurucz.
Míní, že je obecně nutné tvrdě zasahovat proti jakékoli formě terorismu. Je ale třeba vnímat i byznys prospěšný pro Česko, zmínil dostavbu Dukovan. „Ruský hardware, který funguje v Temelíně a Dukovanech, umíme vyrobit z 90 procent v České republice, zatímco francouzský ze 40 procent a jakýkoli jiný, třeba korejský, z deseti procent. Výrobci v Čechách jsou nastaveni na ruské reaktory. V případě ruského systému může být ohromně moc práce pro české firmy, když se vybere jiný, tak ne,“ dodal Kurucz.
Strakonická ČZ s více než 1100 zaměstnanci vyváží nejvíc do Ruska, loni asi 30 procent produkce, pro automobilový závod v Jaroslavli či pro STFK Kamaz. V ruském městě Nižnij Novgorod má firma i závod ČZ-Turbo-GAZ, drží v něm podíl 51 procent. „Předpokládáme, že naši politici jsou natolik rozumní, že nám nebudou kazit obchody. Některé sféry ekonomiky jsou vlivem koronaviru mimo hru, a o to víc bych se - být politiky - soustředil na to, aby zbytek ekonomiky ty výpadky nahradil,“ řekl mluvčí ČZ Jan Pěnkava.
Jindřichohradecká likérka Fruko - Schulz, po Božkovu druhý největší výrobce tuzemského rumu v ČR, dopady neočekává. „Pokud Rusko nevyhlásí nějaké embargo, nic se nemění. My tam vyvážíme, máme plno objednávek, je to náš největší odběratel,“ řekl ředitel firmy Josef Nejedlý.
Likérku vlastní ruský holding Ladoga. Firma, jež loni vyrobila 2,58 milionu litrů alkoholu, vyváží pětinu výroby, Rusko a Čína se podílí na exportu z 80 procent. Do Ruska exportuje likérka 15 procent své produkce, lihoviny za desítky milionů korun. Jedná se zejména o likéry. Firma je také výhradním zástupcem společnosti Ladoga pro EU. Zajišťuje pro ni odbyt hlavně prémiové vodky, jak dnes uvedla v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotu oznámil, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. Český stát proto vyhostil 18 pracovníků ruské ambasády, jež identifikoval jako členy ruských tajných služeb.
Podezření ze zapojení Ruska do výbuchu ve Vrběticích patrně zhorší i ekonomické vztahy obou zemí podle analytiků. Podle nich by situace měla mít dopad především na export výrobků z oboru strojírenství, zejména v automobilovém průmyslu, lékárenství, hračkářství či vytváření plastů. Vyhrocení vztahů s Ruskem může mít v určitých případech negativní dopad i na některé velké hráče na trhu. Štěpán Křeček z BH Securities v této souvislosti zmiňuje například Škodu Auto, skupinu PPF a její společnost Home Credit, Hamé, Brano, Koh-i-noor a další.
„Funguje tu něco, co se nazývá jakousi vzájemnou závislostí v mezinárodních vztazích a ekonomice. Evropa potřebuje ruský plyn a ropu a ruská ekonomika, která stojí na vývozu těchto komodit, potřebuje ze „západu“ tyto komodity. Navzdory tomu, že může dojít k nějakému politickému jitření a zmrazení vzájemných vztahů, ruská ropa bude do Evropy dále proudit. Na druhou stranu, nyní bude velmi problematické pro ruskou lobby prosadit, aby se mohla jejich společnost přihlásit do tendru na Dukovany. To vypadá naprosto nerealizovatelně,“ potvrdil Drbně politolog a bezpečnostního analytik Josef Kraus.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
