Stezku korunami stromů u Lipna nad Vltavou navštívilo za deset let provozu kolem tří milionů lidí. Jde o čísla včetně přilehlého zábavního areálu Království lesa. Loni to bylo 250 tisíc lidí při výnosech přes 70 milionů korun. Podle obcí kolem jezera láká stezka víc turistů k Lipnu a nabízí jim vyžití, když je ošklivé počasí. Někteří ekologové míní, že stezka moc zatěžuje přírodu jednodenním turismem. Stezka otevřela 20. července 2012.
„Je to jeden z hlavních motorů letní sezony, nejvyhledávanější atrakce na Lipensku. dostala Lipno nad Vltavou na mapu. Před deseti lety to obletělo zemi, byl to unikát a druhá stezka svého druhu v Evropě. Chtěli jsme nabídnout klientům, kteří sem přijedou, něco navíc," řekl ředitel firmy Lipno Servis Matěj Kratochvíl. Stezka podle něj přinesla nová pracovní místa, má 20 kmenových zaměstnanců. Návštěvnost si drží i díky zábavnímu parku Království lesa, který vedle ní funguje od roku 2016. Láká hlavně rodiny s dětmi a aktivní seniory. Před pandemií to bývalo i přes 300 tisíc lidí ročně.
Obce, jež ČTK oslovila, stezku chválí. Starosta Frymburku Oto Řezáč (za STAN) vidí jen klady. „Vybudovala se atrakce, která přitahuje řadu lidí a rozptyluje volnočasové využití na skutečnou přírodu. Turisté jsou tu stejně a dáváme jim šanci, aby, chudáci, jenom nečekali v kempech nebo chatových osadách na to, až vyleze sluníčko, ohřeje se jezero a užijí si koupání," řekl Řezáč.
Díky stezce se podle něj návštěvníci zajímají také o to, kde jsou další vyhlídková místa. Jedním je, jak řekl, kopec Marta nad Frymburkem, hlavně pak zřícenina Vítkův Hrádek. „To je ještě vyšší level pohledu do krajiny a na Alpy. Synergie je naprosto patrná, je to dobře provázané. Lipno a Frymburk bych přirovnal k destinacím Caorle a Bibione v Itálii, kde Caorle je historické, klidnější místo, a Bibione je Lipno. Cestovní ruch tady tvoří 95 procent našeho pomyslného HDP a my se za to nemůžeme stydět," řekl Řezáč.
Díky stezce míří k Lipnu víc turistů. Myslí si to starostka Černé v Pošumaví Irena Pekárková (za KSČM). „Je to atrakce, která je potřeba, že sem lidé nejezdí jenom za jezerem. Když prší a je zima, tak mají možnost dělat něco navíc. Je to pozitivní. Hosté, kteří jsou ubytovaní v Černé v Pošumaví, se tam vždy jedou podívat, stráví tak den i ve vedlejší destinaci," řekla starostka.
Někteří ekologičtí aktivisté stezku kritizují. Edvard Sequens ze sdružení Calla. „Tyto projekty jsou vůči přírodě strašně tvrdé. Lidé přijedou a odjedou, jsou to atrakce, kdy je příroda okolo jenom hezkým pozadím. Lidé si vyjdou nahoru, sjedou toboganem, ale to by mohlo stát kdekoli jinde. Zbytečně přetěžujeme pěknou přírodu takovými atrakcemi. Vede to k přetížení tohoto břehu Lipna jednodenním turismem. Mám k této stavbě ambivalentní postoj, a to je ještě celkem schovaná. Staví se stále další, teď hrozí podobná stavba v Krušných horách," řekl Sequens.
Stavba stezky stála podle Kratochvíla kolem 80 milionů korun. Podílela se na ní německá firma Erlebnis Akademie AG, kótovaná na mnichovské burze. Její pilotní projekt byla podobná stezka Neuschönau v Bavorském lese. Erlebnis Akademie AG drží ve firmě, pod niž stezka spadá, pětinový podíl. „Bez našich německých partnerů by stezka nikdy nestála," řekl Kratochvíl.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
