Čtvrtek, 27. července 2023, 16:02
Jan Schinko se v pravidelném čtvrtečním seriálu Drbna historička podíval tentokrát na Dům rodiny Schrabalů. Ten stál v Českých Budějovicích od druhé poloviny 19. století. Členové této rodiny se na jihu Čech věnovali sportu či podnikání a někteří zamířili do zahraničí.
Hlavním motivem na snímku z března 1987 je patrový dům rodiny Schrabalů na rohu Pražské a Smetanovy. Ještě téhož roku byl dům zbořen jako sešlý. Schrabalů tam již dávno nebydleli (není zjištěno do kdy), o sešlost se postarali jiní. Dům v roce 1932 č. 8/100 byl postaven kolem roku 1874 v historizujícím pojetí s množstvím dobových štukatur. Od 20. letech 20. století zde bydleli Otomar a Marie Schrabalovi a synové Jan a Jaroslav. Pokračovala jejich další generace, stopy vedou až do Ameriky.
Otomar a Marie měli v období 1. republiky v radničním podloubí obchod sportovními potřebami. Zapsanou živnost měla Marie Schrabalová – sportovní potřeby, Náměstí č. 1 a auto potřeby, Náměstí č. 2. Otomar Schrabal byl původně poštmistrem. Zařídil si také cestovní kancelář. Byl jednatelem budějovického Automotoklubu, zakladatelem budějovického Ski klubu, rozhodčím jihočeské lyžařské župy, fotograf a znalec Šumavy. V besídce na zahradě u Schrabalů se hrálo loutkové divadlo (to je jisté, ale nepodařilo se zjistit byl-li také loutkohercem, asi ano).
Čtvrtek, 13. července 2023, 16:00
Jan Schinko se v pravidelném čtvrtečním seriálu Drbna historička podíval tentokrát na tramvaje v Českých Budějovicích. Na fotce, která byla pořízena po roce 1936 je vidět českobudějovická "elinka" a dopravní strážník. Kudy tramvaje jezdily? A kdy...
Po roce 1945 stál u zřízení Čedoku ve městě. Se syny zařídil v opuštěném bývalém hostinci ve Zvonkové oblíbený penzion. Plány měli dobré – vybudovat ve Zvonkové prvotřídní lyžařská areál a skokanské můstky. Koupili malý autobus a organizovali lyžařské závody. Iniciovali vznik Cestovní informační službu (CIS). To bylo v letech 1948 až 1951. Na místě zbořené synagogy proti zimnímu stadionu byla postavena turistická noclehárna ve stylu volarských domů (přízemní, dlouhá chodba). Čedok a CIS znamenaly pro město rozmach turistiky, který byl hrubě ukončen stažením „železné opony“. (Tato „alpská“ noclehárna stála ještě v roce 1960.)
Obchod sportovních potřeb byl přestěhován do podloubí domu U Tří kohoutů. V roce 1951 zůstala Schrabalům možnost organizovat lyžařský sport jen na Kleti, kde pomáhali budovat sjezdovku. Pak zmizelo i to. (Mimo zákazu živností a poltického tlaku působilo i to, že bylo čím dál tím méně sněhu. Zanikly kvůli sněhu i sáňkařské dráhy v Habří a na Dubičném.) Syn Otomara Jaroslav Schrabal v zimě lyžoval a v létě jezdil na kánoi. Do Prahy za dva až tři dny. Zúčastňoval se též vytrvalostních závodů na sidecaru nad 600 ccm BSA. Léta poté, co byla na Černé věži zrušena služba rodiny Schestauberů, chodil Jaroslav Schrabal v turistické sezóně denně na věž jako kustod, informátor, pokladní a správce věže. Jistě se vždy podíval na Kleť.
Jan Schrabal byl také lyžař, ale i dobrým muzikantem a po roce 1968 odešel do Mnichova. Dcera Jaroslava Schrabala Jaroslava se pohybovala v oddílu lehké atletiky Slavoje u Karla Jíravy. Jaroslav Schrabal zemřel v roce 2003 ve věku 83 let. Původně měla Marie Schrabalová obchod na Pražské 8. Oznámení v květnu 1920: „Odborný závod sportovní Marie Schrabalové dovoluje si upozorniti, že právě došly francouzské pláště a duše do kola známky Michelin prima jakosti.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
