Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko hotelu U císaře rakouského v Nádražní ulici. Ten vznikal v 19. století. V čase 1. světové války se mu však nedařilo a po válce jako hotel asi po roce 1924 zanikl, uvádí Jan Schinko v dalším díle tradičního seriálu.
Dům na obrázku je hotel U císaře rakouského v Nádražní ulici. Vlevo ve štuku je nápis v němčině, vpravo v češtině. Dům má dnes jiné průčelí, po roce 1990 byl v přízemí velkoobchod Barvy-laky, ale nevhodné adaptace v jádru ustál. Naproti bývalo staré nádraží. V roce 1895 zde z vlaku vystoupil císař Franz Josef II., vítali ho politici, také relativně hodně nepolitiků, hotelová služba natáhla z nádražní budovy přes ulici červený koberec a císař šel vlastně do „svého“ hotelu.
Čtvrtek, 12. října 2023, 16:23
I tento týden připravil Jan Schinko nový díl Drbny historičky. Věnoval se pohledu na českobudějovické náměstí z poloviny 19. století. Kdy se tam objevily chodníky? A kdo významný bydlel U Tří kohoutů?
Hotel postavil Tomáš Kysela v letech 1874 až 1876 v dobovém pojetí s historizující fasádou jako reprezentativní hotel, první v Nádražní ulici (do té doby stály hotely na náměstí). Ke starému nádraží se chodilo dnešní Průmysl kolem tabáčky. V roce 1888 rozšířil hotelový provoz Václav Stiebitz o velký sál a restauraci v nové zahradě. Čepoval pivo plzeňské, jakož i dobře vyleželé pivo budějovické. (To bylo z Měšťanského pivovaru, později Samson.) Půl litru piva stál 6 krejcarů.
Hotel přímo proti starému nádraží byla výhodná lokalita. Po roce 1900 se čím dál více uvažovalo o novém nádraží, o čemž místní listy čtenáře detailně informovaly. Vedly se usilovné debaty, kde má nové nádraží stát. Menší část radních prosazovala lokalitu u cukrovaru v Novohradské. Většina byla proti, poněvadž to z města bylo daleko. Tehdy ještě nestál viadukt. Koleje byly v rovině ulic Skuherského nebo Zátkovy, kde také místní požadovali nádraží. V roce 1904 bylo rozhodnuto, že nové nádraží bude stát mezi ulicemi Radeckého (dnes Žižkova) a Lannovkou.
Čtvrtek, 28. září 2023, 16:01
Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko bustě Josefa Kajetána Tyla. Ta zdobí budovu Jihočeského divadla od roku 1951. Výklenek a v něm původní busta ale existují od roku 1926, kdy se ve městě konaly Tylovy slavnosti.
Hotel U císaře rakouského koupil právě v roce 1904 Johann Brandstätter, majitel domu v Solnohradě, od Foettingerových, kteří byli též ze Solnohradu. Je možné, že obě rodiny z Rakouska neměly o tom, co se ve městě děje přehled. Nové nádraží z roku 1908 a naproti hotel Grand změnily situaci. Císařský hotel prodala Johanna Brandstätterové Josefu Macelysovi, který asi věřil, že hotel udrží, ale neudržel. V roce 1911 šel hotel do exekuční dražby, při níž jej získal úvěrní spolek městské spořitelny. Ku dražbě se dostavil jen jeden zájemce a to právě jmenovaný úvěrní spolek.
V roce 1912 si najal hotel Jan Hrdlička. Uváděl, že hotel nově moderně zařídil, a že stojí v bezprostřední blízkosti nového nádraží. Snažil se, ale autokary, tramvaje a drožky parkovaly u nového nádraží. Navíc v Nádražní a v Lannovce začaly vznikat nové hotely Evropa. Pošta, Merkur, Adrie, Centrál, později Imperiál. V čase 1. světové války se hotelu nedařilo vůbec a po válce jako hotel asi po roce 1924 zanikl. Stejně hotel U města Budějovic, který stál na rohu Nádražní a Průmyslové, v němž zůstal v provozu jen hostinec (zničen při náletu v březnu 1945, dodnes je tam válečná proluka). Hotel U císaře rakouského se připomíná jako rozmach města koncem 19. století. Hlavní komunikací byla dnešní Průmyslová, v níž a v další částech přes Radeckého (také Sokolské) náměstí na náměstí Senovážné stál hotel Maroušek a pět hospod. Suché Vrbné a Pětidomí vybojovaly jen lávku.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
