Pivo a právovárečníci mají ve městě svou historii možná hned od roku 1265, kdy se město založilo. Přistěhovali se měšťané z Bavor a Rakouska a řemeslníci z Čéčových Budivojovic a jistě něco pili. Během 1. světové války a krátce poté spotřeba piva ve městě poklesla, ale již v roce 1928 dosáhly oba naše pivovary předválečný výstav, který dále navyšovaly. Měšťanský pivovar měl výstav 110 547 hl., Budvar 214 633 hl. Vedle toho se pilo Protivínské, Třeboňské a Plzeňské.

Náš štafetový pracovní půlmaraton se blíží a počet členů týmu, kteří se na něj těší, se dá spočítat na prstech jedné ruky kuchaře, který si při vaření usekl všechny prsty. Co s sebou takový pracovní půlmaraton přináší a je vůbec na co se těšit?

Je tady devátý díl Zápesníku. Dnes se budeme věnovat nepříjemné situaci, kterou Kambodža o jednom víkendu způsobila na českým Mont Blancu.

Na pohlednici pořízené po roce 1900 je hlavním motivem mariánské sousoší stojící na Mariánském náměstí, ale větší část než Mariánské zabírá vpravo Lobkovické náměstí. Logiku to mělo v tom, že sousoší P. Marie směřovalo do Mariánského náměstí, kdežto na Lobkovickém stála kašna. Obě náměstí se tak jmenovala oficiálně od roku 1875 do sloučení v jeden celek v roce 1921 na náměstí Jirsíkovo.

Asi už víte, že jsme se v práci přihlásili na štafetu půlmaratonu a nebylo to vůbec těžké. Pak ale přišla fáze, kdy jsme si s každým dalším dnem začali víc a víc uvědomovat, že bez tréninku to asi nepůjde. Ale řekněme si to na rovinu. Zvednout zadek po proválené zimě od rozkoukaného seriálu nebo se prostě jen zvednout už tak lehké není. Opakující se instastories s tím, jak Elča dávno běhá, a ještě u toho stíhá fotit selfíčka se západem sluncem, ale docela nabudí.

Posledních deset týdnů jsem s Kambodžou chodil do školy. Měla různý předměty jako třeba sedni, ke mně, přines, nesmiš si brat pamlsek ze země, ignoruj ten pamlsek a poslouchej mě, a tak dále. Deset týdnů je za námi, Kambodža vystudovala a zúčastnila se slavnostní promoce.

Budějcká sportovní hala nedá spát mnoha obyvatelům krajského města. Jedni zbourání a postavení nové haly kvitují, druzí jsou zásadně proti. Obzvlášť zástupci některých sportovních klubů chtějí původní halu jen zrekonstruovat. I kvůli tomu vytvořili petici, kterou už podepsalo přes pět tisíc lidí. Požádali jsme budějckého architekta Miroslava Vodáka o odborný pohled na celou situaci kolem budějcké všesportovní haly.

V letech 1823 až 1985 se nacházel v mírné zatáčce staré císařské silnice třeboňsko domažlické na západním okraji Českého Vrbného formanský a později výletní hostinec U Ruského cara Alexandra I. Hostinec byl však o pár let starší a měl název U Červeného orla.

Víte, firemní akce a teambuildingy bývají většinou děsná prča. Někdo jezdí na víkendy třeba do Tater. Někdo chodí na bowling. Pak je tady třetí možnost, když se lidé v práci rozdělí na dvě skupiny. Jedna dělá šašky a ta druhá dělá, že fandí. A tak se stane, že vás kolegyně Dita přihlásí na štafetu půlmaratonu. Jinak je to ale docela milá a fajn holka.

Chtěl jsem vám naordinovat další várku milého lehkého čtení o krásné mladé fence Kambodži, která je velice roztomilá. Je ještě nevycválaná a člověk má tendenci odpouštět jí chyby a nešvary. Dneska mě ale naštvala, takže jsem ji zmlátil, až jí vypadl zub.