A balvan ještě jednou. Jan Schinko se tentokrát podíval na opravdová čísla kolem balvanu, na to, odkud doopravdy pocházel, a jak se k nám vlastně dostal. „Balvan není agresivní, jen tiše připomíná část historie města,“ píše Schinko.
Při stěhování balvanu na Lidické kvůli plánované přístavbě knihovny bylo k dispozici zařízení, které umožnilo konečně balvan zvážit. Má hmotnost 102 tun. V roce 1974, když se balvan přivezl, se odhadovala váha na 130 tun. Později se slevovalo na 114, a 110 tun. Podle geomorfologie je náš balvan granitoid.
Věkem se z něho odloupaly zvětraliny, vzniklo pevné jádro, které se dejme tomu za milion let působením přírody zaoblilo. V Novohradských horách je takových kamenů více, vyčnívají buď zčásti nebo úplně z okolní krajiny, nebo se hromadí v zajímavé skalní útvary. Náš balvan vyčníval z Kozího vrchu (Geisberg) kousek za Údolím u Nových Hradů vlevo ve směru na Horní Stropnici na kótě 528 m. (Na současných mapách je vyznačen více Zaječí vrch, kóta 552 m, který se nachází mimo Kozí vrch, až u areálu tábora, který se nověji nazývá Sokolí hnízdo.
Autoři Muzea dělnického revolučního hnutí (dnes knihovna) a sochařských prvků, vesměs Pražáci, buď dostali na náš balvan typ, nebo sami o něm věděli (např. měli v okolí chalupu, jeli turisticky na Dobrou a Hojnou Vodu, anebo byli na rekreaci v Terčino údolí, kde měl někdejší Krajský národní výbor rekreační středisko). Pověst o tom, kdo řekl o balvanu – to je on, není žádná. To o rybníku Výskok pověst je. Jakub Krčín, když viděl romantické údolí obklopené lesem poblíž Slavošovic, emociálně povyskočil a zvolal k rybníkářům – Tady bude rybník!
Jihočeská pravda v říjnu 1974 uvedla, že balvan původně ležel v lese na místě zvaném Sokolí hnízdo. Z lesa ho vytáhly tanky po obrovských saních ze silných traverz, které pro něj zhotovili svářeči Pozemních staveb. Redakce měla tenkrát tuto informaci a dále to neprověřovala, nebyl důvod, ale bylo to jinak. Podle vyjádření stavebního úřadu Městského úřadu Nové Hrady ze dne 31. ledna 1992 o původu balvanu (o balvan totiž byl a pořád je zájem, jak pozitivním, tak i negativní) pocházel balvan jednoznačně z Kozího vrchu:
„Kámen skutečně pochází z Novohradska z Kozího vrchu v Údolí u Nových Hradů. Je to ze státní silnice Nové Hrady – Horní Stropnice na konci Údolí polní cestou vlevo kolem rodinných domků čp. 81, 82 a 83, asi 0,5 km. Dnes je v těch místech mladý lesní porost. Trasa přepravy kamene je však ještě z části patrná. Balvan byl stržen ze skály, nad kterou vyčníval. K přepravě: zajišťovala ji těžká přeprava ČSAD Ostrava za spolupráce divizních a ženijních jednotek Pohraniční stráže České Budějovice pod vedením podplukovníka Matušky (tankové vyprošťováky, zpevnění mostů a propustí atd.). Celou akci zprostředkoval tehdejší místopředseda MěNV České Budějovice.“
Dne 28. října 1986 před 4. hodinou ranní, vybuchla na Lidické u balvanu nálož. Místo bylo poté obehnáno páskami a střeženo policií, ale malý kráter po náloži nebyl u balvanu, nacházel opodál směrem k Malši. Lze z toho usuzovat, že autorům výbuchu o balvan nešlo, ani se nehnul, jen se odloupla zvětralé šupina.
Českobudějovický balvan je mimořádný. Všude jinde, když se něco na půl či přímo politického stavělo, se přinesla prsť z vlasteneckých lokalit jako z Trocnova, Tábora, Chelčice, z Řípu, ze Štítného aj., ale k nám se přivezl pravý jihočeský balvan. Měl ztělesňovat pevnost internacionalismu na Zeměkouli. Na to je však při svých 102 tun malý. Není agresivní, jen tiše připomíná část historie města.
