Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko trhům v prostorách českobudějovického náměstí. Po staletí trvaly výroční trhy až 14 dnů v jednom kuse. V 19. století se doba trhu zkracovala. Nejen o tom pojednává další díl tradičního seriálu.
Technický zakladatel města Budějovic rytíř Hirzo vyměřil kolem roku 1265 neobvykle velké náměstí budoucího města (rožmberská města měla náměstí mnohem menší). Ke konci 13. století žilo ve městě podle Karla Pletzera nejvýše 4000 lidí. Spíše méně, protože odhad je 200 domů, což by znamenalo, že v každém domě bydlelo 20 osob, přičemž byly domy v první fázi napůl dřevěné. Může se s nadsázkou říci, že vyměřil v královském městě královské náměstí. (Prakticky kolik lidí se vejde na náměstí naznačila Jihočeská pravda v hodnocení oslav 1. května 1957. Na náměstí oslavovalo údajně 66 000. Jak to spočítala, neuvedla.)
Náměstí bylo určeno pro obchod a jistě i pro politické potřeby. Radnice ještě nebyla, město vedl rychtář, který potřeboval vybubnovávat různá nařízení, mimo jiné také nepoctivé obchodníky pranýřovat apod. Na ploše si řezníci a pekaři postavili masné a chlebové krámy. Právo na výroční trh potvrdil městu Karel IV. v roce 135l. Roku 1364 nařídil masné a chlebové krámy z náměstí odstranit. Druhý trh byl městu povolen v roce 1455, třetí trh roku 1610 a čtvrtý výroční udělila Marie Terezie. V 19. a 20. století se ustálily pravidelné výroční trhy a to tříkrálový, květnový o Božím těle, švestkový a martinský. Postupně přibyl trh vánoční. Vánoční strom od roku 1925. Čtyři výroční trhy byly málo, takže se konaly menší trhy každý měsíc.
Čtvrtek, 9. listopadu 2023, 16:28
Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko tramvajím a jejich historii v Českých Budějovicích. Snímek ze 20. let 20. století zachytil Pražskou právě od hostince U Zastávky směrem do města, když zrovna tramvaj s vlečným vozem přijela.
Po staletí trvaly výroční trhy až 14 dnů v jednom kuse. V 19. století se doba trhu zkracovala. Průmyslové zboží se začalo kupovat v obchodech, služby a potraviny také. Radnice povolila průběžné trhy ovocné a zeleninové, houbové a na domácí zvířectvo (ty se konaly kolem Zlaté husy, za 1. republika na Wilsonově náměstí).
Na snímku je zachycen z Černé věže výroční trh v roce 1929 nebo krátce poté a poněvadž jsou kolem kašny stromy v plné vegetaci, mohlo jít o letní, případně švestkový trh. Plocha byla úplně plná stánků a bud. František Rada zaznamenal v souvislosti s tím, jak bylo všude plno bud, že se povídalo, že název Budějovice vznikl právě od bud. Ve skutečnosti jméno Budějovice pochází z Čéčových Budivojovic. Počet stánků podle snímku se těžko spočítá, jen některé místní listy napočítaly více než 600 kiosků, stánků a bud. Postupně se to nechtělo počítat, čímž se uvádělo na 600, až 600, přes 600 apod. Dokonce jeden údaj 600 je z roku 1839.
Čtvrtek, 26. října 2023, 16:23
V dalším díle Drbny historičky popisuje Jan Schinko Jirsíkův národní dům na Lannově třídě. Ten byl v minulém století důležitým místem, kde se řešila politika. Nyní ho většina obyvatel města zná pod názvem Vatikán.
Radnice trhy regulovala. Zakázala na náměstí porážet kozy, kůzlata aj., k čemuž zřídila na dvoře radnice kůlnu. I to hygienikům nestačilo, tak se muselo s kozlíky na jatka. Při trhu se na náměstí mezi boudami přihodilo leccos. Policie upozorňovala, že na trh se sjíždějí profesionální zlodějky, a že nasazují detektivy. Místní listy o tom, jak se zlodějkám daří, informovaly. Vypadalo to, že dařilo. Několik se jich přece jen podařilo chytit při akci. V roce 1922 vydala radnice nařízení, kterým se zakazovalo prodavačům lákat ke svým stánkům kupce vyvolávání. Jak se to kontrolovalo, není doloženo. Jinak vyvolávání a vychvalování zboží patřilo ke koloritu. Časem se zase hlučně vyvolávalo. U okurek v láku v sudu se ani nemuselo, šly na odbyt samy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
