DRBNA HISTORIČKA: V 60. letech bývalo budějovické náměstí plné autobusů

Autoři | Foto Se svolením Jana Schinka

V novém dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii veřejné dopravy a s ní související parkování na náměstí Přemysla Otakara II. Jak tenkrát vypadalo soužití chodců s automobily? A kdy a proč zástupy autobusů z náměstí definitivně zmizely?

Neobvyklé foto náměstí, na němž klidně parkují autobusy. Na osobním automobilu v popředí lze rozeznat stání poznávací značku OK 63-84. Takové SPZ platily do roku 1960, tudíž snímek je pořízen přibližně kolem roku 1960. Na jihu Čech měly osobní vozy OK a OL, nákladní NF, traktory TD. Autobusy dopravního podniku města měly např. NF 21-50, NF 21-55 atd. Tyto nepřehledné SPZ platily od roku 1953.

Nabízí se z pohledu na náměstí s autobusy úvaha, jak se tam dostaly.  Nebylo to ale neobvyklé. Ulicemi Kanovnickou a U Černé věže jezdily v obou směrech trolejbusy. Do let kolem roku 1950 ještě doznívaly předválečné autobusové linky. Na rohu Široké a Kněžské měly výchozí stanoviště autobusy linky č. 14 Litvínovice-Lipí-Čakovec a č. 15 Koroseky-Česká Křenže-Brloh. Na rohu hostinec se jmenoval podle toho Autobusová zastávka. V Široké U Kapra bylo stanoviště pro nákladní dopravu. Takže centrum města bylo ve špičkách plné autobusů. Řidiči a chodci se tenkrát snesli.

Oficiálně vedla přes náměstí jen jedna městská autobusová linka č. 6. Byla zavedena k 1. října 1958 a vedla z náměstí Stráže svobody přes Žižkovo náměstí a Senovážné do Plané. Náměstí Stráže svobody byl okrouhlý prostor na křižovatce ulici U Trojice a Neplachovy. Radnice ale řekla, že to žádné náměstí není. O rok později 1959 byla linka č. 6 na jednom konci prodloužena do Kněžských Dvorů a na druhém do Homol. Zastávky byly u radničního loubí a na protější východní straně. Z hlediska našince byla též výhodná stanice několika linek trolejbusů u záložny. Hned byl člověk z předměstí v centru. Ještě když byla auta na poukaz (Spartaky) šlo to, ale později autobusy překážely, přesněji lidi z centra si stěžovali.

Na náměstí také občas parkoval trolejbus Vetra (exteriér a interiér francouzský, motor ČKD), který měl baterie, že mohl jet 2 km bez trolejí. Vozil delegace na radnici a kdo si zaplatil, půjčil si trolejbus na svatbu. V letech 1908 až 1950 jezdily po náměstí tramvaje s výhybnou před hotelem U Tří kohoutů. Původně měly vést koleje po všech stranách náměstí a přibližně u ústí Plachého uličky byla plánovaná hřbitovní stanice. (Plány byly velké, o tramvaje usilovaly Čtyři Dvory, Rožnov i Pekárenská ulice.) Do Rožnova překážela vlečka do papírny (ale jinde to vyřešili).

Také koňka měla zajíždět před radnici. Léta měly z vjezdu na náměstí výjimku hotelové omnibusy a autobusy. Od roku 1960 byly autobusy z náměstí vytlačeny. Přibylo kvanta motocyklů. Před Zvonem stával karavan s výběrčím parkovného. V současné době je situace k autům na náměstí něco jako derby SK automilů versus SK autofobů. Naše náměstí i s auty si zachovalo komunikační centrum města. Když se něco děje, jde se na náměstí. Srovnatelná města Pardubice a Hradec Králové mají také historická náměstí, ale někdy není na nich ani noha, jen auta politiků a úředníků.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky drbna historička, české budějovice, historie, doprava, autobusy, náměstí

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.