DRBNA HISTORIČKA: Slavný hostinec U Karla IV. se postupně proměnil v pouhý second hand

Na rohu ulic Nádražní a Rudolfovské byl těsně před rokem 1900 postaven okázalý novorenesanční hotel U Karla IV. s restaurací. Jedním z prvních hostinských byl v roce 1900 Josef Koloušek. Byla to původně hotelová restaurace, ale postupně to byl normální hostinec, zejména když provoz hotelu byl čím dál tím slabší. Po 1. světové válce přišel hotel o statut hotelu, zůstal ale oblíbený hostinec. Hlavně za hostinského Jana Krátkého, který měl reklamu: Kdo chce dobré pivo píti, musí ke Krátkému jíti. Před Janem Krátkým se však v hostinci hostinští velmi střídali.

Hotel byl postaven v čase starého nádraží, které stálo až u dnešní ulice Průmyslové, kde bývaly hotely U Města Budějovic a U Císaře rakouského, za rohem hotel Maroušek a v Radeckého hotel International. Nejen Lannovka byla pro cestující daleko. Situace se nezlepšila ani po postavení nového nádraží v roce 1908, kdy byl hotel U Karla IV. blíže, ale objevily se další hotely v Lannovce.

DRBNA HISTORIČKA: Jírovcovka byla v 19. století nebezpečnou ulicí. Hrozily v ní loupeže i mordy

Čtvrtek, 17. dubna 2025, 16:00ČeskobudějovickoHistorička

V novém díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii Jírovcovy ulice. Té dlouhé roky chybělo osvětlení, a patřila tak mezi ty méně bezpečné ve městě. Výjimkou však nebyly ani četné potyčky, které policisté řešili v kině, jež v ulici...

Hostinský Josef Koloušek skončil U Karla IV. na začátku roku 1901 (převzal hostinec Viktorie na Pražské) a zde se ujal hostince Jaroslav Beran, předtím hostinský Na Šumavě v Lipenské. Na konci roku 1903 nově zařídil restauraci S. Prokůpek, dříve číšník v kavárně U Volbrechtů, a uvedl, že velectěným spolkům jsou elegantní a prostorné místnosti k dispozici. Zase odešel. V roce 1904 převzala restauraci Terezie Novotná. Potom v roce 1906 Jan Krátký, který uspěl, i když je úspěch v tomto sektoru relativní. Některý hostinský třeba musel odejít.

U Karla IV. sídlila stolní společnost Pasekáři. Pořádali zde různé zábavné pořady a z čistého zisku přispívali na dobročinné účely. Na Vánoce chudým dítkám a ústavu hluchoněmých. Také zde sídlil spolek Lumír, což bylo kulturní a poetické vlastenecké sdružení. Měl větší rozsah po městě (pěvecký sbor a pod.).

V průběhu času za 1. republiky stále více navštěvovali hostinec U Karla IV. zaměstnanci státních drah, kteří měli za rohem v Chelčického svou železniční prodejnu či konsum. Druhou větší skupinou hostů byli obyvatelé z lokalit dále od viaduktu, z Nového Vráta, Starého Vráta a Hlinska. Do města se chodilo pěšky s nůší, někdy s vozíkem. Ze vzdálenějších míst (až ze Slověnic) se jezdilo s povozem k Brabcům, kde byl dvůr a stáje. Každý den ne, podle pamětníků na trh a i s rodinou. Selky častěji s nůší na zádech.

Podle někdejšího okresního konzervátora Karla Kakušky se v hostinci U Karla IV. při dobrém pivu vyřešilo množství drážních problémů, které na ředitelství drah nebo v provozu nešlo vyřešit. Co se tam při pivu konkrétně vyřešilo, neuvedl, ale teoreticky to možné bylo. Nižší drážní šarže a vyšší drážní šarži si při pivu nezávazně vyměňovaly informace a pakliže zrovna pánové nenadávali, hodily se.

K 1. březnu 1930 převzal a znovuzřídil restauraci Josef Chalupa, který měl předtím restaurace na rohu Nádražní a Lannovky, kde byly jakési majetkové problémy, tak šel jinam. Podle pamětníků z Nového Vráta to byl přičinlivý hostinský a vzal s sebou ke Karlu IV. své tradiční hosty. Restaurace U Karla IV., vchod měla z Rudolfovské, prosperovala i za socialismu, kdy to byla restaurace železničářů. Jen ve městě se neslo, že trochu poklesla cenová skupina. Do ulice zářil neonový správně vybarvený půllitr piva s pěnou – kdo by nezašel. Jen to bylo stranou od nabídek v Lannovce. Po roce 1990 se neonová reklama odstranila a postavila se na chodník. V bývalé restauraci se zařídil second hand, plno reklam, na schodech koberec, ale udržel se v konkurenci sekáčů jen pár let.