Pátek 30. 5. 2025 | Svátek má Ferdinand
V novém díle Drbny historičky se Jan Schinko vrací k začátkům městského muzea v Českých Budějovicích. Přibližuje, proč se dlouho nedalo muzeum fotit zepředu, jak se nakládalo s městskými pozemky a co všechno předcházelo slavnostnímu otevření v roce 1903.
Foto městského muzea zezadu ze zahrady německého spolkového domu. Až do roku 1965 nešlo muzeum zepředu dost dobře fotit – přesněji ze Senovážného náměstí – poněvadž tomu překážely dva objekty policejních kasáren, z nichž větší byl zbořen až na začátku roku 1965, kdy se město chystalo na oslavy 700. výročí založení. Proto se vyskytují snímky muzea hlavně zezadu nebo ze strany, případně když se muzeum zepředu dostalo do záběru přes policajtský dům.
Zastupitelstvo města schválilo prodat muzejnímu spolku pozemek městského zahradnictví dne 31. prosince 1897. Základní kámen muzea byl položen 19. září 1898, budova postavena do roku 1901, následně se stěhovaly sbírky z radnice a ze soukromých depozitářů a připravovaly se expozice. Správní výbor muzejního spolku pověřil vypracováním projektu prof. Victora Schwerdtnera z Plzně, stavěla budějovická firma Josefa Hauptvogela.
Čtvrtek, 20. června 2024, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dobu, kdy České Budějovice křižovaly tramvaje na jednokolejných tratích s výhybnami. Proč se město rozhodlo tramvaje zrušit? A co se stalo s památnými místy, kde tramvaje čekaly na...
V předstihu se z městského zahradnictví odvezly skleníky, rostliny apod. a stěhovala se stromová školka. Část pozemku pro muzeum zabíral někdejší ravelinský park (Revelinpark). Ale bylo tam těsno. Policajtský dům neustoupil a zahrada Německého domu také ne. Před rokem 1896 se uvažovalo o stavbě muzea naproti staré nemocnici na Senovážném. Proč se muzeum postavilo těsně za policejními kasárnami z roku 1867, lze vysvětlit tím, že obec chtěla tyto zbourat a dokonce snad časem protáhnout muzeum o dvě postranní křídla.
Novorenesanční budova muzea je dlouhá 63,7 m a široká 27,0 m. Plocha jednoho podlaží činí 1380 m². Za socialismu byl „hlavní“ vchod do muzea zezadu z ulice Dukelské. Vpravo byla malá vrátnice, vlevo schody do sklepa, dopředu schody k hlavnímu schodišti. Postupně se v tom směru vytvořila Doudlebská ulice do Havlíčkovy kolonie. Správní výbor muzea, tehdy městského, si dále vymohl proražení parkánu (Zwingru) a stržení budovy bývalého okresního soudu v Široké.
Slavnostní otevření muzea se konalo dne 18. července 1903. Místní české listy se otevření muzea věnovaly jen relativně krátkou informací mezi množstvím jiných zpráv. První byl list Budivoj, který šel na to rovnou (citace, je to k dohledání na internetu): „Místodržitelský rada p. Geitler von Armingen z Prahy se ujal slova, začal německy, končil německy a jen uprostřed řeči pronesl či spíše pronésti chtěl několik českých vět. Byla to podívaná pro bohy, když pan místodržitelský rada ze sebe vymačkal několik těch českých býti majících slov. Aby ostuda byla úplná, uvízl pan rada uprostřed věty nadobro a teprve když nalezl v podšívce klobouku papírek, mohl větu dokončit." Budivoj byl vlastenecký list, ale podobně popisovaly otevření muzea i konzervativní Jihočeské listy.
Podstatou však nebylo, že politici mluvili německy – ostatně to byla za c. k. úřední řeč –, ale jakou dalo práci vůbec muzeum prosadit. Musejní spolek byl založen už v roce 1877. Vyhlédl si roku 1891 místo na levém břehu Malše. Radní však řekli, že tam bude stát nová pošta. Druhé místo – proti staré nemocnici. Obec také zamítla. C. k. pošta ale později ztratila o to místo zájem, proto obec darovala tento pozemek muzeu. Už byl vypracován projekt. Mělo se začít stavět – a najednou na podzim roku 1895 obec obrátila: pozemek byl přidělen justici. Jenže stavět se nezačalo. Přednost měl justiční palác v Plzni. U nás se pak začala stavět soudní budova na Krumlovských alejích v roce 1902/1903. Na to, jak se na konci 19. století žonglovalo s městskými pozemky, máme muzeum na úrovni. Možná že mohlo být ještě větší.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
