DRBNA HISTORIČKA: Koldům změnil Budějovice. Jak vznikal a co přinesl

V letech 1952 a 1953 začal „pracovat“ na novém typu bytové výstavby, která by vyřešila nedostatek bytů, Ústav montovaných staveb se sídlem v Praze. Ústav měl cíl vytvořit objekt pro bydlení stavěný relativně rychle a co to jde lacině. V tom čase už se tiše upustilo od staveb kolektivních domů jako v Litvínově, kde vše pro život bylo zařízeno v jednom komplexu (byty, školy, obchody, lékaři, zábava).

Ústav vytvořil typ montovaného skeletového domu, jehož prototyp byl vyzkoušen v tehdejším Gottwaldově a nazván zkratkou G40 (č. 40 znamenalo 40 bytů). V několika městech se potom pokračovalo experimentálně ve výstavbě dalších domů. První se začal stavět u nás v roce 1958 v rámci experimentu objekt na rohu Lidické a Mánesovy, pro který se plynule ustálil název „experiment“.

DRBNA HISTORIČKA: Sterneckova ulice vypráví příběh lékárny, cukráře i Anglického dvora

Čtvrtek, 8. ledna 2026, 16:00Historička

V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací do Sterneckovy ulice, dnešní ulice U Černé věže, tak jak ji zachytily snímky z 30. let 20. století. Přibližuje domy na rohu Hradební ulice, připomíná známou lékárnu, cukrářství s...

Současně se v roce 1959 začal stavět na Pražské také skeletový objekt, ale vymykal se ověřovací experimentální sérii bytových domů. Spíše vzdáleně navazoval na dobu kolektivních domů, přičemž na jeho autory měl jistě vliv nový moderní styl prezentovaný na světové výstavě v Bruselu 1958. V názvosloví setrvával hovorový název kolektivní dům, v Litvínově už zkráceně koldům, takže se snadno ujal název koldům, i když budějovický koldům je trochu jiný.

Na zimním snímku asi z let po roce 1965 se vypíná koldům již po dostavbě. Stavěl se po částech do roku 1964, kdy bylo dokončeno premiérové kino Vesmír. Restaurace a kavárna Perla vznikly v roce 1963. Podél levého křídla s kinem je vidět ještě původní zástavba Staroměstské a vzadu staroměstská škola. Pražskou probíhaly dvojité aleje. Na začátku 20. století v nich stála kašna. Staroměstská škola se dlouho držela, naposled byly v přízemí obchody Jednoty a řeznictví. Byla zbořena rychle v únoru 1970. Byla zima, ani se nestačilo protestovat.

V koldomu od začátku byly byty i garsonky, které neměly kuchyňský kout, sporák ani dřez na mytí nádobí, jak vzpomínal jeden z prvních nájemníků. „Později se to vylepšovalo. Dostali jsme alespoň vařiče.“ Také: „Všichni jsme se tu znali. Mohli jsme si zaskočit dolů do restaurace jen tak v pantoflích.“ V křídle do Pražské býval samostatný výčep. Rychlé pivní občerstvení.

DRBNA HISTORIČKA: Z tabáčky až po Viscofan. Areál v Průmyslové ulici psal dějiny budějovického průmyslu

Čtvrtek, 9. října 2025, 16:00Historička

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na osudy areálu bývalé tabákové továrny v Českých Budějovicích. Od výroby partyzánek a Tarase Bulby přes éru plnicích per PELIKÁN až po podniky GAMA a Viscofan. Přečtěte si, jak se měnil jeden z...

Pozornost vyvolala vyhlídková kavárna Perla nahoře. Mohlo se po schodech, ale v provozu byl výtah. Za chvíli byl host v úplně jiném prostředí nad městem. Pestré barvy jako na světové výstavě Expo. Vlastně i průčelí koldomu bylo v pastelových barvách. Jeden čas se nějak nehodil název „koldům“. Říkalo se domu Perla.

Premiérové kino Vesmír bylo nejmodernější ve městě. Mělo prostorný foyer, kde se konaly vernisáže děl výtvarníků. V současné době je koldům od konce roku 2012 památkou (nabyla právní moci 15. prosince 2012) jako moderní architektura 2. poloviny 20. století. Autory koldomu jsou architekti Bohumil Böhm, Jaroslav Škarda a Bohumil Jarolím. Vertikála hlavního tělesa koldomu výtvarně povznesla tehdy různorodou Pražskou. O něco dříve, v roce 1954, byla na Pražské šikmo dále od koldomu na druhé straně otevřena první samoobsluha ve městě s názvem Vzor, hovorově Gastrák, Gastrář, Gastronom.

Historik Jakub Pavel po výstavbě koldomu uvedl, že je to pokus propojit moderní architekturu se Starým městem. Přesněji s Čéčovými Budivojovicemi, které se do toho času daly kolem Staroměstské ulice vysledovat, jenže k žádnému propojování nedošlo. Politické a územní orgány začaly bourat celou řadu domů ve Staroměstské navazujících na koldům, minuly staroměstskou školu. Zastavily se u hřbitova, vrátily se a nechaly zbořit i školu. Objektivně řečeno: domy koldům a experiment byly nejlepší paneláky daleko široko. (Pozn. Pozemní stavby dostaly za panely v roce 1962 státní vyznamenání.)