Čtvrtek 25. 6. 2026 | Svátek má Ivan
Dnes, 16:00
Dnešní ulice U Černé věže patří k nejstarším a historicky nejproměnlivějším ulicím v Českých Budějovicích. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná její cestu od středověké Židovské ulice přes Sterneckovu, Stalingradskou či UNRRA až k současnému názvu. Přibližuje také osudy zdejších domů, obchodů i příběh Jana Žižky, který si podle dochovaných záznamů v ulici půjčil peníze od dvou židovek.
Obraz poklidné až romantické Sterneckovy ulice (dnes ulice U Černé věže) z období c. k. asi nebude zkreslený. Buď to tak tenkrát vypadalo normálně, nebo byla neděle či svátek a obyvatelé nasadili klobouky a šli do města. V běžný den se pracovalo i více než 8 hodin. V cihelně Sattlerů na Branišovské cihly nosily i děti.
Sterneckova ulice byla významnou obchodní třídou přibližně od poloviny 19. století, kdy byla přes sady propojena se vznikající Jirovcovou ulicí kolem Alžíru. Původně ve 14. století byla Sterneckova nazývána Židovskou ulicí, která končila na hradbách. Stálo tam jen pár domů. Roku 1341 udělil Jan Lucemburský židovské rodině privilegium usadit se zde v nepříliš významné ulici. Karel IV. roku 1364 rozšířil privilegium na tři židovské rodiny. V roce 1396 už je v ulici zapsána židovská synagoga. V Židovské stálo v té době od Hroznové k hradbám jen 12 domů. Část ulice od náměstí k Hroznové se nazývala Mikulášská podle hlavního kostela, domy tam byly křesťanské.
Čtvrtek, 18. června 2026, 16:00
Na rohu Palackého náměstí a Skuherského ulice vznikl koncem 19. století novorenesanční dům se zlatou koulí, který měl být součástí velkorysých plánů nové městské čtvrti. Historik Jan Schinko připomíná proměnu tehdejšího „Josefáku“, jeho nenaplněné...
Badatelé shodně zjistili, že v Židovské ulici si zeman Jan Žižka z Trocnova se dvěma kumpány půjčil od dvou židovek peníze. Žižka jezdil do města z Trocnova často, byl šlechtic, bránu mu vždy otevřeli. Podle toho, že se zachovala o půjčení peněz směnka, peníze židovkám nevrátil (jinak by se směnka zničila).
Ke konci 19. století už byla Sterneckova plně obchodní jako dnes (tedy kromě Hajíčků, Millerů a Švejdů). Vpravo na pohlednici byla restaurace U Anglického dvora. Za hostinského Václava Eckerta po roce 1875 stál oběd 35 krejcarů. Obědy v předplatném za celý měsíc 9 zl. To byla samozřejmě jiná cenová hladina, ale nízká čísla jsou z několika ekonomických hledisek výhodná.
Druhý dům zprava byl postaven v roce 1842 městským stavitelem Josefem Sandnerem pro Adalberta Lannu. Odtud je publicista Schuselka, jistě Šuselka. Odstěhoval se do Německa. To by nebylo nic zvláštního, ale na dálku vznikla jadrná polemika s Karlem Havlíčkem Borovským, který psal do své rubriky „Šuselka nám píše z tý německý říše.“
Čtvrtek, 4. června 2026, 16:00
Severní strana budějovického náměstí patřila odedávna k nejvýraznějším částem historického centra. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná slavné obchody, cukrárny i řemeslníky, kteří zde působili, a vrací se také k zásahům...
V roce 1945 byla Sterneckova (za německé okupace Sterneckgasse) přejmenována na ulici Obchodní. Rok nato, v roce 1946, na ulici UNRRA. To byla velká sláva. Válka a německá okupace byly pryč. Ten čas se neoficiálně nazýval 3. republika. Do města se dostalo zboží od „UNRRY“ (pro kluky šuměnky, džemy, paštiky atd.), ale také traktory a dokonce kombajn. Byla to první ulice v republice s názvem UNRRA. Zúčastnil se i zástupce velvyslanectví USA v Praze.
V roce 1950 je ulice nazvána Stalingradská. Když v Rusku přejmenovali Stalingrad na Volgograd, chvíli u nás byla Volgogradská. Roku 1963 politici ulici přejmenovali na Kopeckého, třebaže už v té chvíli byl ministr Kopecký velmi nechvalně známý. Také v roce 1968 v rámci „jara“ hned Jirsíkova. Politici v roce 1974 Jirsíka škrtli a z obav z nestability jmen po politicích ulici nazvali U Černé věže s tím, že to bude jméno stabilní. Ulice kolem zadní strany věže probíhá, ale gramaticky se s názvem o třech slovech hůře pracuje. Názvy Krajinská, Široká, Panská aj. jsou ohebnější.
Vlevo na obrázku lze rozeznat Wortnerův dům, kde rodina Wortnerů měla léta výrobnu a výčep lihovin. Vědělo se, že zeman Žižka si půjčil v Židovské ulici od dvou židovek peníze a nesplatil je, ale nevědělo se, kde bydlely. Nutně se potřebovalo označit nějaký dům jako Žižkův dům. Vybral se Wortnerův dům, čímž se používal na čas termín Žižkův dům. (V Lannovce byl také Žižkův dům.)
Nejméně 12 názvů ulice U Černé věže představuje historii města v kostce.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
