Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
„Tak vybereme rovnou sedmimístné, ne?“ říkám Mírovi, když přemýšlíme nad tím, jaké koupíme auto. Doteď jsme se bez vlastního v podstatě obešli, ale se stěhováním přišel čas udělat i toto rozhodnutí. „Chci každopádně, aby bylo plnohodnotně pětimístné, a ty dvě sedačky navíc se budou určitě někdy hodit,“ diktuji svoje kritéria, a i když je Míra omezený ve výběru, v podstatě se mnou souhlasí, protože stejně jako já myslí i na to, že by mohlo přijít ještě to třetí dítě.
53. DÍL: NA ROZTRHÁNÍ: Porod doma a co dál?
54. DÍL: NA ROZTRHÁNÍ: BKM? Cože?
55. DÍL: NA ROZTRHÁNÍ: Na dvě děti sama aneb lekce první (poněkolikáté)
56. DÍL: NA ROZTRHÁNÍ: Tisíc a jeden způsob uspávání dvou dětí
57. DÍL: NA ROZTRHÁNÍ: Hlava děravá
Co ale rozhodně nebudu aplikovat, je metoda “necháme tomu volný průběh“. Třetí dítě bude vyloženě plánované početí (připomeňte mi to, až to přijde, ano?) Ještě dnes mám totiž v živé paměti omezování nočního kojení u Vincíka a mám z toho snad i trauma. „Tohle už podstupovat nehodlám,“ utvrzuji sama sebe a je mi jasné, že řešení antikoncepce je na místě.
Když přichází začátkem srpna moje narozeniny, cítím potřebu jít si udělat něčím radost. „Do obchodu s oblečením radši nejdu, to bych zas koupila něco na děti,“ a tak přemýšlím, kde utratit peníze za něco užitečného. „Zajtra máš schôdzku v tom shope, nie?“ vytrhne mě Míra z úvah. „V jakým?“ koukám na něj jak na blba. „No v tom s tými sexuálnymi pomôckami, nie? Dávala si to do zdieľaného kalendára.“ „Joooo, v Pesarshopu (ty vado, já už jsem fakt zralá na echinaceu), já bych na to zas zapomněla,“ plácnu se do čela. „Tak je to jasný, dvaatřicítku oslavím experimentem."
To ráno mě Míra překvapí krásnou kytkou a originálním RAW dortem a kolem poledne se mnou vyráží do Riegrovky, kde má obchod základnu. “Alespoň uspíš Vincíka, než to tam vyberu,“ myslím si naivně a zaplouvám dovnitř sama jen s Arturem v šátku.
„Dobrý den,“ vítám se s Katkou, s kterou jsem se předem spojila a dohodla si schůzku v kavárně v přízemí. „Tak povídejte,“ začne debatu po vzájemném představení se, a já ji vlastně zdržovat moc dlouho nechci, protože jdu pro jasnou věc. Možnosti nehormonální antikoncepce totiž znám z její přednášky, na které jsem byla v rámci Týdne respektu k porodu. „Určitě bych chtěla vyzkoušet pesar a hodně mě zajímá i iFertracker,“ vytyčuji své jasné představy a doplňuji, že mám dvě děti, které jsem porodila přirozenou cestou. To je pro výběr velikosti pesaru důležité a v mém případě by to měla být velikost L. Každopádně osobní setkání sehrává důležitou roli. „Když tak na Vás koukám, ta velikost L by byla asi velká, jste drobná, možná bych Vám doporučila spíš M.“ „A má cenu kupovat si ten tužší (tréninkový)?“ osahávám vzorky, které donesla a porovnávám tužší s měkčím, který je pro pokročilejší uživatelky. „Ono je lepší vyzkoušet si to na tom tužším, ta aplikace ze začátku nemusí být úplně snadná, člověk si to musí osahat a získat určitý grif, pak už to jde snáz. A nebojte se, že by byl při styku nějak víc cítit. Rozhodně bych Vám nedoporučila brát jen ten měkčí.“ „No tak vezmu oba a alespoň to porovnám.“ (a už myslím na to, jak o tom napíšu blog, protože zkušenosti na toto téma mi na internetu trošku chybí).
U pesarů ale nekončím. Už dřív, ještě před Vincíkem, jsem uvažovala o měření bazální teploty, ale nikdy jsem se k tomu nedokopala. Vlastně díky přednášce jsem se dozvěděla, že bych to stejně asi dělala blbě. „iFertracker si prostě večer nalepíte do podpaží a on v průběhu noci zaznamenává teplotu a ráno ji vyhodnotí. Nemusíte hned po probuzení myslet na to, že je třeba sáhnout po teploměru,“ vysvětluje Katka důležitost měření dřív, než teplota kvůli tělesné aktivitě začne stoupat. Tyhle technické záležitosti mě vždycky lákaly. Úplně cítím zvědavost nad tím, jak to moje tělo funguje, obzvlášť teď, když ještě kojím a nemám šanci moc zjistit, kdy, a jestli už vůbec, ovuluji. „Tak já si to koupím všechno,“ říkám jí a vrhám se vstříc novému dobrodružství.
Večer rozbaluji tréninkový kousek pesaru, a abych si zbytečně neplýtvala spermicid (protože nepředpokládám, že to půjdu hned otestovat), používám jen klasický lubrikant. „Zmáčknout, zavést, nasadit a domáčknout,“ opakuji si návod zatímco se snažím v podřepu narvat tu věc dovnitř. „Kde mám čípek vím, ale do pr... jak to tam mám nasadit?“ Mám pocit, že už si dál snad ani nedosáhnu, jak se snažím to domačkávat, „No tak to tam už musí být,“ kroutím hlavu sama nad sebou, ale stejně nejsem spokojená, protože se mi zdá, že vepředu to úplně nesedí. Domačkávám jak divá, ale vždycky když si stoupnu a snažím se to zkontrolovat, nahmatám přední okraj. Vyndávám to, umývám, uklízím a nechávám to na další den.
„Tak ako to šlo?“ Ptá se mě Míra, když vypluji z koupelny. „Asi bude lepší, když si to tam zkusím nasadit ráno a budu s tím třeba chvíli chodit, buď si to sedne, nebo to dělám blbě.“ „A to si na ten čípok akože dosiahneš?“ ptá se, jak kdyby to nikdy „nezkoumal.“ „No, vždyť není tak daleko,“ koukám na něj jak kdyby mě zkoušel, ale on pokračuje. „A to ho ako strkám do čípku?“ dělá si ze mě snad srandu. „No ne, ten je k té pochvě jakoby nakloněný, takže to jde trošku mimo,“ znázorňuji prsty, jak to asi funguje, skoro čtyřicátníkovi. „Takže to ide jednoducho do slepej uličky.“ Nasadí tomu korunku a já padám k zemi.
Když si večer lepím do podpaží sondu na měření teploty, pokračuje Míra s dotazy ohledně fungování ženského těla. „A ako to teda funguje?“ Ptá se a já mu vysvětluji, že v určité dny významně klesne teplota, a pak začne stoupat, a tam bývá ovulace, ale je třeba to vysledovat a taky to vyhodnocovat na základě hlenu a.... „No, ale vieš že moje spermie vydrží kľudne týždeň?“ Přeruší mě v půlce zápalu mého vyprávění. “Tak to nemôžeš súložiť týždeň predtým, a radšej ani týždeň po tom, a potom už budeš menštruovať, nie? Ale ak na to chceš spoliehať, tak to aby som radšej kúpil mikrobus.“ uzavře debatu a já jdu radši hledat kondom.
PODČARNÍK
Než se narodil Vincík, brala jsem hormonální antikoncepci asi 11 let. Pak jsem si dala rok a půl pauzu, v které jsem se intenzivně zajímala o své tělo, očisty a jeho fungování. Od té doby vím, že už se k takovým věcem nechci nikdy vrátit. Pokud se člověk začne víc pozorovat, zjistí, že tyhle věci možná ani nepotřebuje. Moje cesta určitě ještě neskončila a je to pro mě vždycky něco, nad čím musím kroutit hlavou. Ne proto, že by to byla blbost, ale proto, že je to tak přirozené a my to tak potlačujeme. Pesarshop má i svůj blog, který sice zatím není kvantitativně obsáhlý, ale najdete v něm zajímavé věci, třeba tuto debatu o Tajemství zdravé antikoncepce.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.