Moravská kapela Doga byla na Pardál festu první, která rozparádila lidi a nedala jim chvilku na vydýchání. To díky dobře připravené show doplněnou o efektní světelnou podívanou. K rozhovoru jsme si přivzali frontmana skupiny Romana „Izziho“ Izaiáše.
Co je nového u Dogy?
Letos slavíme 28 let, takže za dva roky nás čeká třicítka. Momentálně jedeme turné k nové desce Detox, která vyšla loni a současně se připravujeme na nahrání naší desáté desky... Jestli všechno půjde jak má, tak v lednu nastupujeme do studia.
Co plánujete ke třicetinám?
Ta desátá deska vyjde příští rok pro vánoční trh a další rok k ní pojedeme. Ale zatím nemáme vymyšleno nic zásadního. Je na to ještě čas.
Vy jste kapelu založil v roce 1988 a v roce 1992 jste se stal jejím frontmanem. Jste jediným původním čelenem kapely?
Už jsem jediným původním členem, i přes to, že moc muzikanty neměnila. To bylo spíše ze začátku. Bubeník je s námi dvacet sedm let, kytarista dvacet let a basák deset let.
Devět placek, to už je pěkná kolekce. Kterou z nich máte nejraději?
To je těžké odpovědět, každá kapela vám řekne, že nejlepší je ta poslední. Každá nahrávka má svou atmosféru podle toho, co se děje v době, kdy se nahrávala ta která deska. Já si myslím, že každé naše album je jiné. Třeba Love vole bylo jiné než Karikatury a zase u nové desky nám fanoušci říkali, že je překvapilo, že jsme dokázali vymyslet potencionální hity jako Od soumraku do úsvitu nebo Gravitace.
Řekl bych, že jste zase tolik hitů neudělali...
Otázkou je, co je hit... Myslím si, že jich také pár máme. Jmenovitě Poletuju, Nevinná, z nové desky Od soumraku do úsvitu, Gravitace, Až jednou slunce nevyjde. Z těch tvrdších je to třeba Holka samosexuál, Prokletí a takový věci. Těžko říct. Ale klasické hity jsou Poletuju a Nejsi nevinná. Touhle skladbou to vlastně všechno začalo. Tenkrát jsme proběhli pomalu všemi hudebními pořady, co tehdy byly. Dneska už je to jiné, je spíše internet.
Také už se tolik neprodávají desky...
Co vydáme, to prodáme. Teď máme album venku rok a půl a čekáme, že bude brzy zlaté. Ale je jasné, že ty prodeje jsou podstatně nižší než v devadesátých letech.
Zlatou desku máte i za DVD.
To už by mohlo být platinové. Dál jsme to nehlídali. To vyšlo v době, kdy se DVD ještě prodávala, ale v době YouTube už je nikdo nekupuje. Dneska má každá televize internet. Stačí párkrát máčknout a máte tam koncert jakékoliv kapely. Proč byste kupoval DVD, že?
Zajímavé byly i vaše aktivity mimo Dogu. Nějaký čas jste hrál i v Törru.
V Törru jsme byli s bubeníkem od roku 1996 do roku 2001, kdy jsme byli odejiti. Ale byla to skvělá zkušenost, natočili jsme dvě desky – Morituri te salutant a Tanec svatýho Víta. Období v Törru bylo skvělé, spoustu věcí jsme se naučili, ale vždycky je lepší se věnovat jen jedné kapele.
A vaše krátká herecká kariéra?
Choking hazard byla také zajímavá zkušenost. Ale teď se natáčí film Muzikanti, ve kterém hraje Martin Dejdar, Jarek Nohavica, Eva Vejmělková. Mě tam hraje Pavel Kříž. Není to o naší kapele, ale je to film o muzikantech a může to být docela vtipné. Premiéra toho filmu bude v únoru a moc se na ni těším.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.