Budějcký belgičák Attu je nejlepší v republice

V jižních Čechách působí u Policie ČR kolem sedmi desítek psů. Na soutěže ve služební kynologii však nejezdí úplně všichni. V současné době drží prapor nejvýše tříapůlletý belgický ovčák malinois jménem Attu z chovné stanice Kobwitler, kterého si Budějčák Ondřej Skok vychovává již od sedmitýdenního štěněte civilní feny a služebního psa.

Letos se jim společně podařilo vyhrát jihočeský krajský přebor a také mistrovství České republiky! A jejich souznění je vidět na první pohled. Přestože tohle plemeno je známé spíš jako nervově nevyrovnané, Attu je přesným opakem a svého páníčka poslouchá na slovo. Šikovný je na obranné a pachové práce, dobře zvládá vyhledání různých předmětů i sledování stop.

„Belgičák je buď dobrý, anebo špatný. I přes jeho vytrvalost, chtivost a razanci ho spousta psovodů vůbec nepustí do baráku, protože německý ovčák je výborný na pachové práce a má to v hlavě srovnané. Já jsem ale zásadový člověk a vím, že to v něm je také. Proto k němu přistupuji tak, že ho nechci dráždit, všechno dělám do klidu. U psa je důležitá ovladatelnost. Kdybych ho nechal dráždit, tak půjde doleva a nebude vnímat, co mu říkám,“ popsal svůj přístup praporčík Ondřej Skok, který slouží u krajských kynologů v Lišově, belgického ovčáka však má doma a jezdí s ním i na dovolenou. „Zatím nemám rodinu, takže mu dávám úplně všechno. Je pro mě prioritou,“ dodal.

Dvacátý ročník Policejního mistrovství ČR psovodů se služebními psy ve všestrannosti se uskutečnil na konci září v Červené nad Vltavou nedaleko Písku. Attu s Ondřejem Skokem tam v sedmadvacetičlenné konkurenci získali 1033 bodů z možných 1280 a ovládli soutěž jednotlivců. Čtyřnohý policista z Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje navíc získal ještě cenu za nejlepší ovladatelnost a obratnost. O dva týdny dříve kromě toho oba uspěli v Lišově při již zmíněném Krajském přeboru ve služební kynologii, kterého se zúčastnilo deset závodníků z celých jižních Čech.

Ne všichni na krajské soutěži zazářili. Častou příčinou různých chyb může být věk psa, jelikož výcvik trvá obvykle dva až tři roky a právě v Lišově byli k vidění i mladší psi. V obraně, pachových pracích a poslušnosti přitom musel od pondělí do čtvrtka každý z nich zvládnout kolem třiceti disciplín, a tak se projevilo, že někteří ještě nemají dotrénováno. Pro každodenní policejní praxi to ale nic neznamená.

„Soutěžní řád je ustanoven tak, aby bylo možné poměřit síly psovodů mezi sebou. Každý služební zákrok je však úplně jiný a nastíněné modelové situace se dají řešit různě. V praxi tedy může pes postupovat podle aktuálních podmínek, aniž by se čehokoliv dopustil. Základem je ukázat svou taktickou vyzrálost, například při vyhledávání osob nesmí hlídku zavést do nevýhodné pozice, aby byla napadena. Slouží jako biologický detektor lidského pachu,“ vysvětlil praporčík Pavel Majer ze Skupiny speciálních kynologických činností v Lišově a jeden z organizátorů krajského přeboru kynologů, jenž se v běžné praxi se svým parťákem specializuje na vyhledávání výbušnin a akcelerantů na místě hoření.

Psi ale nejsou hloupí a z chování svého pána moc dobře poznají, že pouze soutěží a nejdou do ostrého zákroku. „Už jenom ustájení ve větším množství není pro psy obvyklé. Psovodi musí zohlednit rovněž to, že soutěž probíhá čtyři dny a je fyzicky i psychicky náročná. Svému psovi tedy vytváří takové podmínky, aby nebyl vystresovaný a co nejvíc si odpočinul,“ dodal Pavel Majer.