Vyhledávání

„Ty sis chtěl hrát ještě v obýváku?“ „Ano,“ vzlyká Vincík, kterého vzal tatínek do pokojíčku, aby už lehl do postýlky. Obvykle si lehnou a za chvíli spí, ale dnes se vzpírá a tatínek radši opouští pokoj, než aby vztáhl ruku. „A nelíbí se ti, že už...

„Cože, už zase minus?“ zhrozím se, když koukám na zvrácenou předpověď počasí. Ta zima se táhne jak Vincentův sopel z nosu. Když už začalo být trošku pěkně, dostal teploty a moje naděje na jaro zase zhasla jako svíčka ve větru.

„Veď ideme na polročnu kontrolu, nie?“ zarazí se Míra, když mu sděluji, že Arturovi je 8 měsíců. „Ne miláčku, na osmiměsíční.“ Potvrdím znovu, co jsem řekla a nezapomínám dodat, že mu za chvíli bude rok. Zní to jako klišé, ale jo, je to...

...tady si tedy nezvykej... Tak začínáme večerní rutinu s kartáčkem. Tahle básnička nám k čištění zoubků docela dobře pomáhá, Vincík už ji umí vcelku nazpaměť. To by mu šlo dobře, povídat, ale  pusinku otvírat moc nechce. Kartáček pořád totiž není...

Slzím nad krájením cibule, a zatímco ji vkládám s cukrem do zavařovací sklenice, říkám si, že nevím, co by bylo, kdyby Vincent chodil do školky. Tahle zima nezima už tak přeje nemocem, a tak místo plánovaného cestování, jsme o víkendech rádi, že...

Když jsem o kalíšku slyšela před x lety, první co mě napadlo bylo, že to přece nemůže fungovat a je to nějaká blbost. Dlouho jsem to ignorovala a po prvním těhotenství na tyhle věci snad i zapomněla. Považovala to za vynález, který používají snad...

Neznám víc frustrující pocit, než ten, když extra vařím zeleninku, masíčko, zašpiním si tyčák, nádobu na mixování, misku a ve finále i celé miminko a jídelní židličku, protože ta kaše je tak bléééé a lítá všude kolem víc, než do pusy. V tu chvíli si...

Je to neuvěřitelné, ale jsou to už dva roky. Jak kdyby to bylo včera, co jsem mu dělala k prvním narozeninám dort ze špaldové mouky. Snědl z něj borůvky a maliny a ojedl krém z domácí „lučiny“ a jahod. Dnes dělám korpus na dort, který bude podobně...

„To snad není možný!“ chytám se za hlavu v deset večer, když sednu na záchod. Tak dlouho se odhodlávám vybrat si nějaký ten kalíšek, až je pozdě. Navíc tak pozdě, že ani nemůžu jít někam koupit cokoliv, co by zachránilo tuto nemilou návštěvu.

Blížící se konec roku tak nějak automaticky vypustil myšlenky na to, co se událo a co čekám s novým rokem. Vždy je to pro mě nějaký zlom. Silvestr jako takový u mě neznamená žádný speciální den. Vlastně od jisté doby (od jaké asi) ani necítím touhu...