Protipovodňová opatření na Malši mají prodloužené stavební povolení. Realizace je ale v nedohlednu

Díky aktivitě odpůrců ještě stavaři u Malše nezakotvili, i když by teoreticky mohli. V srpnu totiž krajský úřad prodloužil Povodí Vltavy jakožto investorovi stavby povolení až do konce roku 2019. Původně mělo platit jen do letošního května. Jenže co naplat, městští zastupitelé v březnu neschválili financování akce z ministerstva zemědělství ve výši 13,5 milionu korun. Existuje sice povolení, ale nejsou zatím peníze. Radnice musí hledat jiné zdroje.

Od prosince 2015 se snaží odpůrci využívat všech prostředků k pozdržení realizace stavby a zatím se jim to daří. Minimálně u jedné instituce uspěli. „První etapa je zakázána Českou inspekcí životního prostředí, na kterou jsme podali podnět. Díky tomu byla zjištěna závažná porušení zákona na ochranu přírody a krajiny. Jde ale samozřejmě o dočasný zákaz a to do doby, než si investor obstará potřebné souhlasy a povolení,“ zmínil na veřejném setkání Svatomír Mlčoch. Stavebník si musí zajistit stanovisko k zásahu do významného krajinného prvku údolní niva řeky Malše a vyřešit například ohrožení zde sídlící žluvy hajní a lejska šedého.

Na zatím poslední veřejné setkání dorazil i náměstek primátora Petr Holický, který má v gesci investice. Ten za město vystupoval smířlivě a připomněl, že současná politická prezentace dostala celý projekt teprve na konci roku 2014. „Ve vedení radnice jsme o této záležitosti diskutovali a zhodnotili jsme, že bude potřeba se vrátit před rok 2004 a zadat zpracování komplexního projektu, prodiskutovat ho s veřejností a pak teprve přistoupit k realizaci,“ připustil revizi stávajícího projektu.

Ochrana před povodněmi jako ústupky developerům?

Jiný úhel pohledu na protipovodňová opatření nabízí sdružení Javorová, za které na meetingu vystoupila Radmila Čapková Frydrychová. Opatření prý podle ní prosazuje město kvůli zpřístupnění některých záplavových oblastí v lokalitě U Špačků a vychází tím vstříc developerům. „Domnívám se, že cílem projektu na Malši není ochrana občanů před povodněmi, ale jsou to ústupky developerům a legalizace výstavby dosud ze zákona nezastavitelných rozlivových území,“ upozornila Čapková Frydrychová. Na zmíněných pozemcích o velikosti 3,5 hektaru se realizuje nová výstavba rodinných domů, což by údajně mělo být v rozporu například s vodním zákonem.

„Ochrana by byla jen proti stoleté vodě a máme závažné podezření, že pokud by byl projekt realizován a přišla by voda větší než stoletá, mohlo by to být díky zástavbě rozlivových oblastí a především díky změně odtokových poměrů pro starousedlíky tou pravou hrůzou,“ doplnila.

Podle vyjádření radního Petra Holického se zdá, že projekt bude zkoumán od začátku, i když je první etapa již projektově zpracovaná s bermou. Většina obyvatel, kteří jsou proti, by raději uvítala zídku nezasahující v takové míře do okolí. Jisté ale je, že realizace jakékoliv varianty zůstává zatím na mrtvém bodě.