Počasí dnes25 °C, zítra25 °C
Pondělí 29. dubna 2024  |  Svátek má Robert
Bez reklam

Muž, který napadl revizory: Vím, že trest si zasloužím, ale...

Když jsme na začátku týdne uveřejnili zprávu o odsouzení cestujícího, který 2. května 2013 napadl v trolejbuse městské hromadné dopravy na lince číslo 5 dva revizory, spustila se horlivá diskuze. Na článek reagoval i sedmadvacetiletý Budějčák Jakub Plšek, který je právě tím útočníkem.

ČTĚTE TAKÉ: Cestující byl za napadení revizorů odsouzen

A protože Budějckou Drbnu zajímá také názor druhé strany, poskytla Jakubu Plškovi prostor se vyjádřit. Sám však jednoznačně odmítá, že cestoval takzvaně na černo. Přestože se v moment konfliktu platnou jízdenkou neprokázal, tvrdí, že ho k tomu nikdo nevyzval.

„Zda cestující měl jízdenku u sebe či nikoli, nemohu posoudit, nicméně na výzvu revizora ji nepředložil a reagoval fyzickým útokem. Z komunikace revizora se pořizuje zvukový záznam a jeho jednání považujeme na jeho základě za korektní. Záznam byl poskytnout i Policii ČR v rámci vyšetřování případu,“ řekl k události mluvčí Dopravního podniku Radek Filip.

Nyní už ale předejme slovo Jakubu Plškovi. Jeho vyjádření uveřejňujeme v originálním znění.

Inkriminovaný den jsem jel linkou číslo 5 v 7.31 hodin ze zastávky Jaroslava Bendy na zastávku Strakonická-Möbelix. Jel jsem do práce. Jako každý den stojím v autobuse v místě jeho kloubu na takzvaném kolotoči. S rukama v kapsách a sluchátky v uších. Poté, co autobus opustil zastávku Voříškův Dvůr, si všimnu, že se dívky v autobuse začínají hrabat v kabelkách a připravují si průkazky či rovnají své zmuchlané jízdenky. V kapse nahmatám v úleku tu svou. Kouknu se po autobuse a vidím, že odpředu lidé opravdu někomu podávají své jízdní doklady.

Vzápětí si říkám, že ke mně stejně ani nedojde. Vzhledem k počtu lidí v autobuse. A dál zůstávám na místě. Když autobus zajíždí na zastávku, vydávám se ke druhým dveřím z autobusu. Tedy směrem k jeho přední části. Vyndávám si jedno sluchátko. Důvod je prostý, pořád očekávám, že mě někdo osloví kvůli kontrole jízdenek. Nicméně až do zastavení a otevření dveří se nic neděje. A já tak plynule, jak lidé vystupují a uhýbají se, postupuji ke dveřím.

Ve chvíli, kdy chci vstoupit do prostoru dveří a vystoupit, mi nějaký muž zastoupí cestu. Chytne se levou rukou za tyč v uličce tak, abych nemohl pokračovat, a vypadne z něj: „Ukaž jízdenku!“ Nejsem si jistý, jestli jsem slyšel dobře, že mi pán tyká. Proto se na něj podívám a tážu se ho jednoduše: „Prosím?“ V tu chvíli se pán chytá i pravou rukou tyče na druhé straně. A tím mě vlastně uzavře v uličce. Jeho odpověď mě přesvědčila o tom, že to asi opravdu myslí vážně. Otázka totiž skutečně zněla: „Kde máš jízdenku?!“

V tu chvíli přišel o veškerý můj respekt. Ať již jako muže, či eventuelně jako revizora. Stáří není zásluha. Je mi sice jen 27 let, ale také už mi není třináct, aby mi každej tykal. Chodím do práce stejně jako on. A nevidím důvod, proč se s člověkem, co ke mně po ránu přijde, nepozdraví, stoupne si mi do cesty a drze mi tyká, dál bavit.

Zvednu tedy hlavu a levou rukou mu strčím do ramene a nakročím si ke dveřím. Pán se ale nehodlal tyčí pustit a ke dveřím mě nepustil. Podotýkám, že mi pořád nesdělil, že je revizor, že probíhá nějaká kontrola jízdenek, či že by mi ukázal odznak. Což ani nemohl, jelikož se pořád držel těch tyčí, abych ho nemohl obejít.

V tom se ozvalo zvukové znamení signalizující, že se dveře zavírají. Zároveň s tím zvukem mi problesklo hlavou: „Takže do práce přijdu pozdě, protože pojedu na další zastávku až k Trojici. Vysvětlování, proč jsem nebyl v práci včas. Nepříjemnost hned po ránu a následná nálada na pracovišti taky asi nebude moc intelektuálně plodná.“ Dveře se zavřely.

Ano, poté jsem ve vzteku toho člověka udeřil třikrát hlavou. Udeřil jsem člověka, co mi tykal, omezoval na osobní svobodě, vypadal, jako když jde z hospody a chtěl po mně lístek. Ne revizora. Ne někoho, kdo mě požádal o jízdenku nebo jízdní doklad. A už vůbec ne člověka, který vykonává svou práci. Spíše někoho, kdo po vás chce ve tři ráno cígo na zastávce u IGY.

Během okamžiku se na mě vrhl zezadu někdo další. Společně mě pak zalehli v uličce mezi sedačkami a setrvali tak až do další zastávky, kde si mě přebrala policie. Ta mě vyvlekla z autobusu a posadila na zastávku. Postupně přijelo několik policejních aut a já jsem si připadal horší než Anders Breivik. Nevím, jak policie postupuje, nevím z čeho usoudili, že ‚hajzl‘ jsem já, ale od počátku bylo jasné, na které straně stojí. Ostatně mi to bylo řečeno i od známých z Dopravního podniku.

Policisté po mně chtějí občanku. Tu jim dávám. Poté vypovídám, co se stalo. Když pak sedím na lavičce a vezmu si do ruky telefon, že zavolám do práce, je mi to od policie zakázáno. Nevím důvod. Jediný, který jsem se dozvěděl, byl: „Protože jsem to řekl.“ Jak je ostatně vidět i na videu, které jsem natočil, když mi policista zakázal telefonovat.

Několik vteřin poté mi byla nasazena policejní pouta. Neohrožoval jsem sebe, okolo mě stálo asi pět policistů, neohrožoval jsem tedy nikoho okolo, ani jsem nebránil ve vyšetřování. Nikdo po mně v tu chvíli nic nechtěl. Pak již následoval jen převoz do nemocnice a vyšetření jak moje, tak obou pánů ‚revizorů‘. Já po ošetření absolvuji výslech na policii a poté se odebírám do práce.

Následující den se na Facebooku objevuje tento příspěvek. A ten mě jen utvrdí v tom, že nejsem sám, kdo má podobné zkušenosti. V reportáži Jihočeské televize o mě mluví jako o „gaunerovi, který jel na černo a zmlátil dva revizory, kteří ho požádali o lístek“. Jako svědkyně tam vystupuje slečna nebo paní, která řekne: „Slyšela jsem ránu a pak, když jsem se otočila, jsem viděla, jak se perou.“ Pokud se musela otáčet, tak asi nic moc neviděla. Když poté kontaktuji redakci a chci se vyjádřit, je mi slíbeno, že se někdo ozve. Tím to končí. Nikdo se již neozval.

Začátkem ledna letošního roku obdržím podezření ze spáchání trestného činu. Absolvuji další výslech, kde jen znovu převyprávím tento příběh. Dostává se mi do rukou výčet zranění, které jsem pánům způsobil. Když to dočtu, přemýšlím, jestli se chlapci vrátili z půlroční mise v Sýrii nebo zda opravdu mluvíme o těch z autobusu. Podvrtnutí krční páteře, poruchy vidění, zhmoždění hlavy, oděrky na bérci, výron kotníku... Připadám si jako ku**a fighter.

Navíc, pokud vezmu v úvahu, že jeden z revizorů pobíhá jako security na hokejových zápasech a podobně... Na druhou stranu chápu, že marodil, dokud to šlo. Byl to přece pracovní úraz. Možná má škoda, že nejsem s*ině, neumím si stěžovat a posílat na někoho kontroly, zda dodržuje neschopenku.

Dne 17. února 2014 mi přijde dopis. Trestní příkaz, kde jsem byl uznán vinným ze spáchání přečinu výtržnictví a ublížení na zdraví a odsuzuji se k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání osm měsíců s podmíněným odkladem na 18 měsíců. Přemýšlím o dovolání. Nakonec poslechnu svou matku a dovolání nepodávám.

Dne 24. února 2014 se mi opět rozezní telefon. Lidé mě upozorňují na článek na vašem webu. V 10 hodin mi mé odsouzení připomínají i v rádiu. A já jsem opět naštvaný. Ne kvůli výši trestu. Ne s pocitem, jak je mi ublíženo. Ale protože nikoho nezajímá, jak se pan revizor chová. Nikoho nezajímají reakce lidí, kteří popisují stejné nebo obdobné zkušenosti. A tak zjevná skutečnost, že nejsem jediný. Vedení DPMČB je s prací revizorů obecně asi spokojeno. Stížnosti nepřicházejí. Policii stačilo, že si mě převzali na zemi v autobuse. Jízdenku už dodatečně nikdo vidět nechtěl.

Já jsem si svého provinění vědom. Vím, že jsem někoho napadl. Ale proč? Protože se choval jako absolutní král autobusu. Pan neporazitelný. Někdo, kdo je vejš, než dobré mravy. Nějaká profesionalita či vystupování? Kde to jsme? To mi opravdu může kdokoliv tykat, zadržovat mě v buse nebo mě tahat za bundu, bránit mi ve výstupu a podobně jenom proto, že někde v kapse možná má nějakej odznak či průkazku? Ten člověk byl v práci. Měl se nějak chovat. Pokud se chová, jako když jde z hospody, pokud se nad ostatní povyšuje, pokud nejedná s lidmi slušně, kde je psáno, že k němu budou všichni také slušní?

Já nejsem svatoušek, to vůbec ne. Ale pokud jsem v práci, ať již v současném zaměstnání nebo dříve ve zdravotně sociální sféře, chovám se tak, jak se ode mě očekává. I když mi nervy mohou ujíždět. Pokud to profesně nezvládám, mohu jít do Bosche k pásu. A ne dělat s lidmi.

Můj trest je ten, že se několik následujících let nevrátím kvůli záznamu v trestním rejstříku do zdravotnictví. Ba se budu bát, abych nepřišel o práci, protože jinou bych se záznamem těžko hledal. Pány revizory nikdo nikdy asi nenapomenul. A tak je snad trklo alespoň ‚hospodské řešení‘. Vím, že trest si zasloužím. Dát někomu tři čela za to, že mi tyká, je asi opravdu moc. Ale v celkovém rozpoložení, a když mi svitly hlavou myšlenky na následující problémy v práci...

Nelituji toho. Jediné, čeho lituji, je to, že neznám občanský zákoník, nemám peníze na právníky a soudy a jsem jeden. Jeden, který má možná v jádru pravdu, nicméně použil nejméně vhodný prostředek. Na příště bych mu asi vystříkal obličej obranným sprejem. Aby mě někdo nemohl nařknout, že jsem ho napadl. Nicméně stále si stojím za tím, že člověku, co se mnou jedná jak s malým klukem a neukáže mi žádnou průkazku či odznak, nemusím ukazovat svůj jízdní doklad. A to jak se zachová každý z nás, když ho někdo omezuje, nebo mu brání v pohybu... to je věc charakteru. Já chtěl jen to, aby se mnou pán jednal slušně.

Co mě dále vytáčí, je to, jak se celá událost prezentuje. Dopravní podnik, který na jednu stranu říká, že to neřeší, protože trestní oznámení podávají sami zaměstnanci, tak se poté vyjadřuje ve smyslu, jaká to je pro všechny pozitivní zpráva. Už se neřeší, jestli jsem měl nebo neměl jízdenku. Ostatně i já na to kašlu, protože je to malichernost oproti následkům, ale z mého pohledu soudce řekl, že revizor se může chovat, jak chce. Chytat lidi za bundy, ruce, zabraňovat jim ve výstupu, zadržovat v autobuse, omezovat na osobní svobodě. Nikoho vlastně nějak moc nezajímá můj názor.

Pochybuji o záznamu, protože když jsem se na něj dotazoval, protože by mi hrál do karet, tak údajně záznam není, protože jsem revizora napadl dříve, než stihl záznamové zařízení zapnout. Pokud je mi známo, tak revizor by měl také dodržovat nějaký postup. A pokud nedodržuje, je drzý... dříve či později narazí.

Na závěr bych chtěl dodat, že vážím 75 kilo a měřím 178 centimetrů. Opravdu nejsem nějaký ranař a nemám postavu vyhazovačů z klubů. Za celou svou kariéru ve zdravotně sociální sféře na mě nebyla jediná stížnost. Ať to byla nemocnice, zařízení pro lidi s handicapem nebo domov pro seniory. Nemyslím si, že mám problém a neumím jednat s lidmi. Mám problém, když se nade mě někdo bezdůvodně povyšuje. Podle tohoto totiž bude normální, až přijdu ke kase a prodavačka na mě zařve: „Kolik máš housek?“ A na tohle já nejsem zvědavej...

Jakub Plšek

Štítky napadení revizorů, MHD, České Budějovice, Dopravní podnik, odsouzení, policie, Jakub Plšek, dopravní společnost, Policie České republiky, Anders Behring Breivik, Drbna.cz, Jaroslav Benda, Robert Bosch GmbH, Sýrie, Facebook

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Ondřej Šesták

Sorry ale od "třikrát jsem ho praštil hlavou" nemá cenu číst dál. Výmluvy, žes praštil jakéhosi člověka, který ti tyká moc neobstojí. Za prvé to není důvod k agresi a navíc si zjevně věděl co po tobě chce, když si viděl co se v autobuse děje. Možná bys spíš měl uvažovat, jestli bys neměl přehodnotit svoje chování k druhým a ne peskovat revizora za to, že ti tyká. Na netu si taky "všichni" tykaj a tykat budou...opravdu neskutečná drzost se tohle snažit obhajovat.

Neděle, 15. května 2016, 18:08Odpovědět

Radislav Dašek

Docela věřím p Plškovi,jelikož vím že revizoři z udělených pokut mají provize a že revizoři jsou hulváti je také pravda a co se týká řidičů ? NO COMENT !!

Pondělí, 3. března 2014, 15:28Odpovědět

Jakub Plšek

František Jahve https://www.youtube.com/watch?v=S35ZG_lZvJs&feature=youtu.be ano takle sem napadal pak policii. proč sem nepodal dovolání sem vysvětlil. Já jsem také obeznámen s celou situací. Kupodivu. To že sem neměl lístek tvrdíte jen vy. Jinak ani DP, ani soud, nikdo. co se týčer nahrávky, asi ste jí teda slyšel. Mě byla nejdříve zapřena a pak se tvrdí že je ale nikdo neměl možnost jí moc slyšet. Ale co užívám si svých 5 minut slávy. :-) a si budu chtít užét pět minut slávy, bude to v jiném kontextu.

Pátek, 28. února 2014, 06:47Odpovědět

Martin Kysela

Já o tom neslyšel, takže je tohle pro mě jen jedna strana mince, tudíž nebudu soudit ani hodnotit. Pouze přidám svou zkušenost. Šel jsem na autobus, v té době jsem už nepoužíval průkazku a jezdil na lístky. Žádný jsem u sebe neměl a šel jsem tak akorát na čas, tudíž koupě v trafice nebyla v úvahu, zbývalo koupě u řidiče. Koupit lístek za 12 nebo platit pokutu 800, či kolik to tenkrát bylo, možnost je jednoznačná. Bohužel autobus mi jel tak, že jsem ho nakonec musel dobíhat. Naskočil jsem do zadních dvěří, šel jsem rovnou k řidiči, když mě v přední části autobusu zastavil revizor, jinak autobus byl téměř úplně prázdný. Snažil jsem se mu vysvětlit, že jsi du koupit lístek k řidiči, ale to ho nezajímalo, řekl, že jedu na černo a že budu platit pokutu. Mně bylo 15, 16, přesně nevím, takže jsem nebyl moc na protesty nebyl. Vůbec ho nezajímalo, proč bych chodil přes celý prázdný autobus dopředu, že jsem dobíhal autobus, prostě nic. Od té doby jsem si radši nechal ujet autobus, když jsem u sebe neměl lístek.

Čtvrtek, 27. února 2014, 20:00Odpovědět

Nádražák Karlík

Kdybych měl s revizory porovnat Brno vs. České Budějovice, tak bych to popsal takhle : Když jsem jel v Brně šalinou, linkou 1, a potřeboval sem vystoupit Hlaváku, tak hádejte jak to dopadlo : Revizoři v Brně sou strašně hodní laskavý a samezřejmě mě pochopil a pustil, kdežto v Budějovicích sem potřeboval vystoupit a bránil mi cestu, a já su dítě, takže co mám dělat, a ještě k tomu sou tak protivní :-( anebo vidím autobus, já běžím na zastávku, su u zastávky, řidič mě vidí : v ČB to dopadne tak, že já su u dveří autobusu, a on mi najednou odfrnkne, ale v Brně ovšem jinak, já su u dveří autobusu, a otevře mi, teda moc nechápu, proč řidiči MHD v ČB jsou tak zlý, za to v Brně tak laskavý, z revizorama to je to stejný, škoda, v Budějicích bydlím 2 roky, je to tu hezké :-) ale jen ta MHD to kazí :-(

Čtvrtek, 27. února 2014, 15:46Odpovědět

Hawky

Říká se, že ryba smrdí od hlavy a tady bych začal. Revizoři by měli minimálně podstoupit při přijímání psychologické vyšetření, zda jsou vůbec způsobilí tuto práci vykonávat. Pakliže to vedení DP nevyžaduje, bude řešit podobné problémy stále a v tom případě je mi líto cestujících. Navíc to vypovídá o (ne)schopnosti proškolovat revizory tak, aby postupovali důsledně, ale slušně. A nový ředitel DP v nedohlednu, ačkoli někdo pokud se nepletu výběrové řízení vyhrál....jóóó politika.

Čtvrtek, 27. února 2014, 12:49Odpovědět

Jan Řehoř Husinecký

Zajímalo by mě jak správně postupovat v případě kdy jsem v blízkosti dveří a bus zastavil v zastávce, já zde vystupuju a je jedno zda dále pokračuju do zaměstnání, či na vlak. V této době jsem vyzván revizorem k předložení jízdenky. Takže bus zastavuje, nebo již stojí v zastávce, revizor mě vyzve k předložení jízdenky, v ruce má odznak revizora /čas běží/. Lístek mám v kapse. Je jasné, že ho hned nenajdu. Podám mu ho, on kontroluje platnost jízdenky jenž je samo sebou pomuchlaná, neuvádím zmačkaná /čas běží/. Do busu se hrnou v této době již nastupující cestující a dále mě zatarasují výstup. Revizor je hotov s kontrolou jízdenky, zazní signál o ukončení nastupování/vystupování, bus odjíždí ze zastávky i se mnou. Následně se dostavím pozdě do místa cíle. Možnost, hned na začátku revizora upozorním že vystupuju. Jemu je to jedno a trvá na kontrole jízdenky. Bus odjíždí se mnou. Neříkejte mně, pánové z DP, že se to stát nemůže. Nervozita cestujícího stoupá a jedná jak jedná z důvodu pozdního příchodu do cíle cesty a to i agresivitou. Poslední dobou mě to připadá tak, že revizoři na takové okamžiky přímo čekají. Není problém si u lékaře uměle prodlužovat dobu "léčení", do hlavy nikdo nevidí a závratě jsou svinstvo. Nemocenská a pracovní úraz, no to je přece terno. Smí mě revizor zadržovat v autobuse, nebo mě musí umožnit vystoupení a v kontrole pokračovat na zastávce? Tomáš Reitinger Dotyčný ani chudák neví, že nejel autobusem... :(, nejste jen tak náhodou taky revizor DP města ČB? Váš "duchaplný" příspěvek tomu odpovídá i s účelovým založením účtu pouze k tomuto tématu. :-)

Čtvrtek, 27. února 2014, 11:05Odpovědět

Jana Neveselá

Nezbývá než souhlasit, že revizoři jsou hlavy vypatlaný. Každý už na zástavce revizora pozná, protože každý vypadá jak když právě opustil nějaký ústav, o jejich chování nemluvě. Souhlasím, že reakce pana Plška byla přemrštěná, ale co člověk, to povaha... Je to asi 5-6 let zpět, kdy mě kontroloval revizor, předložila jsem mu průkazku a on se na mě podíval, že není platná a už vytahoval bloček. Věděla jsem určitě že platná je, protože den před tím jsem si byla koupit nový kupon. To jsem mu řekla, vyndal tedy všechny kupony v peněžence, projel je a opět řekl, že platný kupon tam není. Vzala jsem tedy průkazku do ruky a samozřejmě hned 1. kupon, který tam byl byl ten platný. Otráveně se na mě podíval, pronesl "ŠKODA" a šel dál.... evidentně mají tedy z chycení černých pasažérů nějakou odměnu, a tak se je snaží hledat i tam, kde nejsou......

Čtvrtek, 27. února 2014, 08:55Odpovědět

Turcsanyi Anasztazia 亜美

Já si myslim ze máte pravdu. Jsem z Budapesti tady kontrola probiha tak ze se vrhne revizor na cloveka dej listek nebo doklad. Ani nepocka. A o tom ani nereknu ze tady jezdi kontroly jiz s policejtmi. Ale kdyz se stavi maly 16 lety prcek predemne a rekne dej listek taky by sem mu vrazila. A bez litostne kdyz chci jit dolu. Mne minuly tyden zastavil tak ze 3 revizory mi zastali cestu mnela sem syna v rukácsh a kdyz jsem chtela vystoupit nepustili mne zacala jsem moc hlasite kricet co si mysli o sobe ze mi zastane cestu kdyz vystupuji. Ani náhodou se nebudu hrabat v tazce pro doklat, hlavne ne s ditetem. Plne souhlasim s pánem Plskem. Zaslouzi si ty revizory ktery neznaji uctu. takove zaobcházeni.

Čtvrtek, 27. února 2014, 08:28Odpovědět

Jakub Plšek

No nevím jestli to byl trolejbus nebo autobus pro mě je při nastupování díležité to kam jede ne to jestli má nahoře klacky, nebo jezdí na CNG, Naftu nebo p o kolejích..... vám chudákovi nedošlo o čem to je.

Středa, 26. února 2014, 22:52Odpovědět

Tomáš Reitinger

Dotyčný ani chudák neví, že nejel autobusem... :(

Středa, 26. února 2014, 21:54Odpovědět

Daniela Kysela

jsem občanem stejně jako každý ale po té co vstoupím do autobusu příjdu si jako někdo jinej..pro revizory jsem spíše jejich terč proč ? to newím hodněkrát jsem platil pokutu ano neměl jsem jízdenku ale viděl jsem revizory co jsi to spíše užívají a bylo vidět že se do mě i navážejí asi mají nějaký duvod se cítit povrchně před normalnímy občany...proč? jsou něco více? to by si nedovolili ani policisté i ti se umějí chovat lépe ale jsou pod dohledem státu.revizoři jsou pod jakým dohledem co museli absolvovat při tom aby někoho mohli pomalu zatýkat za jízdné..a znevažovat tak lidské chování vuči jízdnému? jsem proti dopravnímu podniku a jejich chování..takže i moje hlava by skončila tam kde bych nechtěl..protože už mě vyhodily z práce na kterou jsem přišel pozdě vuči revizorum..a moje jmeno je vladimír crha ne daniela kyselá

Středa, 26. února 2014, 16:41Odpovědět

Daniela Kysela

jsem občanem stejně jako každý ale po té co vstoupím do autobusu příjdu si jako někdo jinej..pro revizory jsem spíše jejich terč proč ? to newím hodněkrát jsem platil pokutu ano neměl jsem jízdenku ale viděl jsem revizory co jsi to spíše užívají a bylo vidět že se do mě i navážejí asi mají nějaký duvod se cítit povrchně před normalnímy občany...proč? jsou něco více? to by si nedovolili ani policisté i ti se umějí chovat lépe ale jsou pod dohledem státu.revizoři jsou pod jakým dohledem co museli absolvovat při tom aby někoho mohli pomalu zatýkat za jízdné..a znevažovat tak lidské chování vuči jízdnému? jsem proti dopravnímu podniku a jejich chování..takže i moje hlava by skončila tam kde bych nechtěl..protože už mě vyhodily z práce na kterou jsem přišel pozdě vuči revizorum..

Středa, 26. února 2014, 16:40Odpovědět

Tomáš Hájíček

Zpětně si vybavuju že jsem byl tehdy u toho....nevím přesně všechny detaily, také jsem vystupoval u Möbelixu...ale tak jak to popisuje pán, zhruba tak nějak to bylo.Uvedenému popisu jednání těch neandrtálců od DP věřím...tohle křupanství je jim vlastní. Jediná chyba byla se nechat od nich vyprovokovat.

Středa, 26. února 2014, 14:25Odpovědět

Muž, který napadl revizory: Vím, že trest si zasloužím, ale...  |  Krimi  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.