Chybí vám něco z dob minulého režimu? „Práce a peníze, vole!“ I taková slova v pondělí 17. listopadu zazněla na budějckém náměstí, kde se konaly oslavy 25 let svobody. Nálada v obecenstvu byla chvílemi rozpačitá. Ostřejší výměny názorů nebyly žádnou raritou.
Samotná akce přitom měla příjemně nostalgickou atmosféru, na čemž se podepisovalo i promítání dobových snímků.
Nechyběly rozhovory s osobnostmi, například povídání s fotografkou Bohuslavou Maříkovou bylo vyloženě milé a sympatické, a samozřejmě koncerty.
U některých jedinců ale emoce pracovaly naplno - sarkasmus, stěžování, vulgarita. Bylo jedno, jestli jste stáli u pódia, nebo třeba u kašny, jedovatá slova si vás stejně našla...
„Dřív jsme měli všechno, dnes nemáme nic! Chceme pracovat, ale nemůžeme,“ odpověděl mladší muž v publiku na otázku, proč je tak rozhořčen. „Drž hubu,“ zasyčel kdosi vzadu.
Právě práce bylo téma, které zaznělo nejčastěji a které vyvolávalo největší diskuze.
Hudba je však lék, který dokáže spojovat národy, a oslavy na náměstí to opět dokázaly! Jakmile se totiž z reprobeden ozvali AC/DC se svým hitem Thunderstruck, začali se lidé pohupovat, na tvářích se jim objevily úsměvy a politika byla zapomenuta. Song dohrál a už to jelo! Olda Říha prohrábl struny a za několik sekund se s Andym Budkou proháněl po pódiu.
Katapult byl jednou z hlavních hvězd oslav a svého postavení si byl vědom. Trojice muzikantů neponechala nic náhodě a okamžitě do publika hrnula salvu svých hitů. Jako by se člověk ocitl v roce 1978, kdy v ruce třímal stejnojmenný debutový živák. Každé ráno, Stovky hotelů, Perfektní součet... Co pecka, to klasika.
Ke Katapultu může mít leckdo připomínky, ale kultovní status mu nikdo neodpáře. A že je nyní kapela na vrcholu? O tom autor těchto řádek nechce polemizovat, ale pravdou je, že radost z hraní je nakažlivá. A že se sem tam nějaký tón nepovede? Nevadí, rock, boogie, blues, to vše je o spontánnosti, syrovosti a hlavně energii.
Je až neuvěřitelné, že se podařilo nahradit tak osobitou a oblíbenou postavu, jakou byl Dědek. Jeho nástupce Andy Budka je žijící důkaz, že se každý sen může stát skutečností. Vždycky byl velkým fanouškem Katapultu a dnes je jeho součástí. I po těch letech je evidentní, že si užívá každý song, každou chvíli po boku Oldy Říhy. V Budějcích tomu nebylo jinak.
Oslavy na náměstí přitáhly stovky lidí, někteří si hodlali užít celý program, někteří si přišli dát jen svařák a chvíli postát. Kromě Katapultu zahrála například ještě Hudba Praha nebo Orchestr opery Jihočeského divadla doprovodil Josefa Fojtu zpívajícího písně Karla Kryla.
Názory na uplynulých 25 let byly rozmanité a vůbec ne jednotné. „Lidé zapomínají a děti se o tom neučí,“ pokrčila rameny postarší paní, kterou akce, respektive řeči některých lidí zklamaly. „Umíme si jen stěžovat, v tom jsme nejlepší. Stěžovat a házet vinu na ostatní,“ dodala.
Tak či tak, oslavy 25 let svobody v Českých Budějovicích ještě nekončí. Na Gymnáziu J. V. Jirsíka se koná festival s názvem Díky, že můžeme v režii GJVJ a pokud si chcete prohlédnout dobové snímky, navštivte dnes Metropol, kde se od 17 hodin uskuteční beseda s projekcí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
