Jsou lidé, ke kterým pojmete sympatie v okamžiku, kdy je vidíte. Mně se toto nestává často, ale při návštěvě sochaře, kameníka, řezbáře zkrátka uměleckého všeuměla Matouše Holého jsem sympatie pocítil hned. Začnu ale od začátku.
V minulém díle našeho seriálu jsme psali o popravčím kameni, který po dlouhých dvě stě padesát let označoval místo, kde Hlubočtí měli své popraviště. Protože tento krásný starý kámen s vytesaným křížem je poměrně malý a stál na opuštěném místě, obávali jsme se, aby ho někdo po zveřejnění našeho článku nezcizil. Zavolali jsme tedy Tomášovi Jirsovi, starostovi Hluboké a ten požádal již zmíněného Matouše Holého, aby kámen odvezl a udělal jeho věrnou kopii. Matouš neváhal, vzal svého tchána a vydali se na cestu. Přišli za pět minut dvanáct. Kámen byl již povalen a možná připraven k transportu na nějakou zahradu. Takže teď je již v péči kameníka na krásném, klasickém jihočeském statku v Bavorovicích. U tohoto stavení se musím ještě chvíli zastavit. Dříve tato nemovitost patřila památkářům a po dlouhá desetiletí zde byl uschován pomník Adalberta Lanny, který nyní dělá parádu v parku Na sadech.
Jak se tedy dělá kopie kamene? V prvé řadě se musí autor rozhodnout, zda udělá duplikát ze stejného materiálu, jako je originál. Starý popravčí kámen je z poctivé tvrdé žuly. Výroba napodobeniny ze stejného kamene by bylo velmi drahá a stejně by byl výsledek odlišný. Pokud chceme co nejvěrnější kopii, bude v tomto případě vhodné použít umělý pískovec. Ten se nalije do formy, která je otiskem originálu. Odborník by řekl, že je třeba vyrobit silikonovou formu s laminátovým šturcem.
Forma je již vyrobena a nyní se hledá složení umělého pískovce tak, aby barva co nejvíce odpovídala originálu. Vše by mohlo být hotovo do konce měsíce. Až tedy pojedete na Hlubokou, můžete se podívat na výsledek a zkontrolovat, zda kopie vypadá dostatečně originálně. Pokud nevíte, kde je uvedené popravčí místo, vyhledejte si náš díl s názvem „Popravčí vrch u Hluboké“.
Ještě pár slov k Matoušovi Holému: v nejbližší době bude u kostela na Hluboké instalován jeho anděl, kterého můžete vidět na jedné z Milanových fotek. Dále vyřezává malé hlavičky loutek a třeba odlévá i velké umělecké betonové lavičky. Prostě jeho profesní záběr je velmi široký. Na návštěvě se mnou a Milanem byla na statku v Bavorovicích i moje devítiletá Viktorka. Matouš má obdobně starou dceru a holky se skamarádily. Jsem tedy rád, že budu mít záminku Matouše opět navštívit.Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
