Žádné velké oslavy, žádné mimořádné bilancování. Dvojnásobný hokejový mistr světa, trojnásobný vítěz Stanley Cupu a bývalý českobudějovický útočník Jaroslav Pouzar dnes slaví 70. narozeniny, ale den to pro něj bude téměř jako každý jiný.
„Nebudu nic hodnotit. Pořád chci něco dělat a ne sedět doma. Na nějaké větší bilancování je dost času,“ řekl Jaroslav Pouzar.
Podle něj není třeba mít nějaké jubileum, aby se člověk musel ohlížet zpátky. Už delší dobu ví, co se mu v kariéře a v životě povedlo a na co by raději zapomněl. „Jako velký sportovní úspěch beru první titul mistra světa v Katovicích. A samozřejmě mimořádně si cením Stanley Cupu. Moc rád vzpomínám na první vítězství, ale cením si i toho druhého a třetího, když jsem se do NHL vracel,“ řekl Pouzar.
Stále ho trošku mrzí, že nemohl za oceán odejít dříve. Ale tehdejší režim pouštěl do zámoří hráče jen výjimečně a ještě v pokročilém sportovním věku. „Samozřejmě mě štve, že jsem tam nemohl hrát delší dobu. Ale na druhou stranu to ovlivnit nešlo, prostě jsem se narodil do takové doby,“ uvedl.
Kromě sportovní kariéry si váží ještě jedné věci. „Po revoluci jsme založil v Českých Budějovicích fitcentrum. Bylo první v celém kraji. A funguje stále už více než 30 let. To považuji také za velký úspěch,“ popsal.
Naopak ho mrzí, že se zcela nepovedl projekt se zimním stadionem, který v Českých Budějovicích nesl jeho jméno. Stavba areálu stála 150 milionů korun. Objekt se ale po pár letech dostal do insolvence a nakonec jej získal nový majitel za 45 milionů korun.
„Pořád cítím velkou hořkost. Všichni mě ze začátku plácali po zádech, abych do toho šel a pomohl. Jenže pak se ode mě všichni otočili zády, a to včetně politiků. Přitom stačilo, aby se doplatil dluh za stavbu, a mohli jsme fungovat dál,“ shrnul Pouzar.
Zimní stadion na kraji Českých Budějovic je i po změně majitele stále v provozu. Pouzara těší, že v něm nadále působí mládežnický klub HC Českobudějovičtí lvi, u jehož zrodu stál. „Pořád s tím pomáhám a jsem rád, že děti mají šanci si zahrát hokej a zatrénovat,“ uvedl.
Přestože je věkem důchodce, odpočinek ho vůbec neláká. „To není pro mě. Chci pořád něco dělat, proto třikrát týdně chodím s pejskem na Kleť. Vyjdu nahoru, v restauraci si dám pivo, posedím a jdu zpátky,“ řekl Pouzar. Každého dne života si snaží velmi vážit, protože před téměř 20 lety bojoval s leukémií. Nemoc překonal a přehodnotil i životní hodnoty. „Každá překážka se dá překonat, když je člověk zdravý,“ uvedl.
Rád si v této sezoně vyrazí i na zápasy extraligového Motoru, i když není pravidelným návštěvníkem. Ale současné výsledky týmu mu dělají radost. „Po těch slabších letech to zase vypadá dobře a snad by kluci mohli něco i udělat v play off,“ reagoval. Kromě toho sleduje i českobudějovické juniory, za něž nastupuje jeho devatenáctiletý syn. „Uvidíme, jak mu to půjde od příští sezony mezi chlapy a kde bude pokračovat. Ale mě každopádně dělá velkou radost,“ řekl Pouzar.
Rodák z jihočeského Čakovce si zahrál na šesti mistrovstvích světa, odkud si kromě dvou zlatých z let 1976 a 1977 odvezl ještě tři stříbrné a jednu bronzovou medaili. Startoval rovněž na dvou olympiádách a dvou Kanadských pohárech, ve své sbírce má i stříbro z OH 1976. V reprezentaci nastoupil celkem k 189 utkáním, v nichž vstřelil 73 branek.
V lize během 12 sezon v barvách Motoru České Budějovice zaznamenal 276 gólů. V roce 1982 mohl odejít do NHL a stal se členem elitního útoku Edmontonu Oilers, v němž se po boku hvězd Wayna Gretzkého a Jariho Kurriho staral hlavně o bránění. O dva roky později se stal prvním českým vítězem Stanley Cupu, slavný pohár zvedl nad hlavu i v letech 1985 a 1987. Hráčskou kariéru uzavřel počátkem 90. let v Německu, kde působil v Iserlohnu, Rosenheimu a Augšpurku.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
