Počasí dnes-1 °C, zítra1 °C
Neděle 29. ledna 2023  |  Svátek má Zdislava

Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.

Masné Krámy slaví 15. výročí. Máme štamgasty, kteří nás zachránili, vypráví vedoucí

PR článek

Před povodněmi v roce 2002 vedl Masné krámy jeho strýc. V roce 2007 se restaurace otevřela znovu a byl u toho i stávající vedoucí Tomáš Olejník. U příležitosti 15. výročí vzpomíná zkušený manažer na uplynulé roky a vypráví o historii nejslavnější pivnice v Českých Budějovicích, která je od 50. let spojená s Budějovickým Budvarem.

Co vás po 12 letech přivedlo zpět do Českých Budějovic a Masných krámů?
15 let jsem byl pracovně na cestách a během toho se pomalu měnily mé životní priority. Už jsem se chtěl usadit. S manželkou jsme měli dvě děti a čím dál hůř se mi odjíždělo. To byl ten největší impuls. Začal jsem tady něco hledat.

Jaký jste měl v té době vztah k Masným krámům?
To byla jedna z věcí, která mě sem lákala. Masné krámy se v roce 2002 kvůli povodním zavřely, ale před tímto obdobím tady můj strýc 18 let pracoval a provozoval tuhle restauraci. Už v mládí, kdy jsem byl na cestách, tak jsem se tady pravidelně potkával s bratrancem. Ty vazby jsem tady měl a nakonec se to i díky náhodě podařilo a já mohl navázat na rodinnou tradici, která trvá už 33 let.

Celkem sedm kolegů společně pracují v Masných krámech už 15 let. 

Objekt po povodních v roce 2002 pět let chátral. Vzpomenete si, jak to tady vypadalo?
Nebylo to tu v kondici. Host sem zkrátka nemohl přijít a něco konzumovat. Na základě rozhodnutí hygieny se museli nakonec Masné krámy zavřít. Nesplňovaly podmínky pro provozování restaurace a byla vyžadována investice, na které se majitelé nedohodli, a tím začaly spory. Nakonec se to ale podařilo.

Jak se to podařilo?
Bylo třeba s tím něco udělat, pořád vycházely novinové články, že Masné krámy dál chátrají. Vložilo se do toho město České Budějovice a navrhlo majitelům, že jim půjčí a zainvestuje stavební část rekonstrukce. Přidal se Budějovický Budvar, který restauraci celkově vybavil. My dnes majitelům platíme nájem, který dříve využívali ke splácení úvěru městu.

Jak se Masné změnily po rekonstrukci v roce 2007?
Základní změna byla v tom, že došlo ke zmenšení prostoru restaurace. Tam, kde dříve bývala naše kuchyně a zázemí pro zaměstnance, se nyní nachází jiná restaurace. Oproti staré podobě se také změnilo umístění výčepů. Přišli jsme i o vnitroblok, kde je nyní umístěno sociální zařízení. Tradiční pohled na středovou loď s vysokými stropy a postranními boxy zůstal díkybohu zachován.

Asi nebylo těžké sem zákazníky po té pauze dostat.
Byly to dlouhé průvody lidí, kteří se chtěli alespoň podívat na to, jak to tady vypadá. Otevírali jsme 5. prosince roku 2007.

Ta pověst, kterou mají Masné krámy nyní, přetrvala z doby před povodněmi?
Určitě. My doteď těžíme z dlouholetého věhlasu. Bylo to oblíbené místo v době totality, ale hlavně po 90. letech. Jezdily sem davy turistů z Německa a Rakouska, což věhlasu hodně pomohlo. Samozřejmě k tomu přispěla kvalita Budvaru a tehdejší cena piva. To, že přijedete do Českých Budějovic a jako první jdete do Masných krámů, trvá dodnes.

Je něco, co návštěvníci o Masných krámech nevědí?
Pro zajímavost mohu říct, že všechny boxy, které tady máme, dodnes patří původním majitelům. Každý má vyměřené metry na základě podílu a podle toho jim platíme nájem.

Tomáš Olejník
Studoval v Rakousku a poté pracoval několik sezón v rakouských Alpách. Podílel se na královské svatbě pro 450 hostů v městečku Seefeld, kdy si dcera výrobce křišťálových šperků p. Swarovského brala člena španělské královské rodiny. Další zkušenosti získal při přípravě banketů a v cateringu v německém hotelu Kempinski Airport Munich. Na přelomu tisíciletí v pozici vedoucího restaurace zahajoval provoz v nově rekonstruovaném Kongress & Theaterhaus v rakouském Bad Ischlu. Připravoval také otevření zrekonstruovaného hotelu Crowne Plaza v Bratislavě. V Masných krámech je již 15 let vedoucím restaurace, před povodněmi v roce 2002 ji provozoval jeho strýc.

Co název? Budějčáci možná znají historii pojmenování Masných krámů, ale návštěvníci asi netuší..
V minulosti tady byly krámky, v podstatě taková malá řeznictví, kde se prodávalo maso, proto „masné“. Lidé sem chodili a korzovali. V každé kóji byl jiný řezník a prodával své výrobky. Pro řezníky tehdy nebylo lehké se sem dostat. Za komunistů mnoho lidí o své majetky přišlio, což se týkalo i Masných krámů. Po revoluci bylo pro majitele náročné dokazovat, že měli právo tady maso prodávat. Nakonec jim ale byl majetek navrácen.

Kdy zmizeli řezníci a vznikla hospoda?
Maso se tady prodávalo ještě na konci 19. století. Poté tady byly různé stánky, Masné fungovaly jako tržnice. To se nelíbilo městu a v první polovině 20. století se řešilo, co bude dál. Mělo dojít na demolici, ale nějaká paní Marie Haveldová byla proti a volala po jiném uplatnění - tím zachránila Masné krámy před demolicí. V roce 1953 se udělal projekt, v roce 1954 se otevřela restaurace a už tehdy tady byl Budvar.

Dokážeme jít v historii ještě dál? Proč se řezníci přesunuli právě sem?
První zmínka pochází z roku 1364, kdy si měšťané stěžovali na zápach při prodeji masa na náměstí. Na příkaz Karla IV. se proto hledalo nové umístění pro trh s masem a určila se právě Krajinská ulice a tohle místo.

Vyprávíte o historii často?
Když má někdo o informace zájem, tak se rád rozpovídám. (úsměv)

Vraťme se do současnosti. Jak se změnil provoz od roku 2007?
Je toho více. Máme moderní vybavení kuchyně a snažíme se celkově jít s dobou a posouvat se dopředu. Samozřejmě by měla být řeč i o štamgastech. Ti úplně původní se sice nevrátili v plném počtu, ale my si od té doby začali vychovávat štamgasty nové. Díky tomu, že nám zachovali věrnost, nás podrželi v době covidové. Teď vnímám i takovou generační obměnu. Chodí sem více mladších lidí a ti si u nás začínají tvořit nové návyky a tradice.

Co personál? Kolik zaměstnanců se tu za 15 let vystřídalo?
To přesně nevím, ale je nás 7 statečných, kteří tu spolupracujeme celých těch 15 let. Celkově je fluktuace zaměstnanců v Masných velmi nízká. Dobré pracovní klima je pro nás nejdůležitější. Je základem kvality poskytovaných služeb.

Tomáš Olejník působí v Masných Krámech od roku 2007. 

K Masným krámům jednoznačně patří pivo. Změnil se nějak proces, při kterém se z pivovaru dostává sem do Krajinské ulice?
Postup se nezměnil. Od roku 2007 existuje stejné auto, které nám sem vozí pivo. Přijede a hadicí se pivo přečerpá do tanků u nás. Určitě jsme se ale posunuli v péči o pivo, což zahrnuje čepování, sanitaci nebo čistotu sklenic. Je důležité se precizně věnovat každé z těchto činností. Nově máme zachlazovací vanu, díky které jsou sklenice stále vychlazené.

Jaká je nyní nabídka?
Na čepu máme Budvar originál kroužkovaný z tanků. Ten je velmi specifický. Základem pro výrobu je Budvar Original, klasický ležák, do kterého jsou před stáčením přidány kvasnicové kultury formou mladého rozkvašeného piva. Má výbornou chuť a je to to jedinečné, co nás zdobí. To je ta sladová cesta. Nový je teď Budvar 33, což je cesta spíše chmelová. Jde o více hořké pivo a lidé si ho oblíbili. Budvar celkově teď hodně spolupracuje s minipivovary na různých speciálech. Například teď díky tomu nabízíme Black Jack, což je Imperial Black Porter, který vznikl ze spolupráce Budvaru s pivovarem Sibeeria. V podobných projektech chce Budvar pokračovat.

Blíží se Vánoce, spousta lidí chodí na nedaleké náměstí na trhy. Je těžké tady večer sehnat stůl?
Ano je. Možná proto, že se po novém roce prý očekává nějaká krize, tak si lidé chtějí teď ještě užívat. Počet míst není nafukovací, ale víme, že podle poptávky bychom tu kapacitu dokázali naplnit dvakrát až třikrát. Bohužel nemůžeme vyhovět každému.

Zavzpomínal byste na nějaké setkání v Masných krámech, které vám uvízlo v hlavě?
Vedeme si tady kroniku. Když je to vhodné a je na to čas, tak občas požádáme někoho významného, zda by se nám tam nepodepsal. Vzpomínám si, že tady byl i pan prezident Václav Havel. Od jednoho hosta mu během jeho návštěvy přistála na stole slivovice. Ptal se, od koho je, a po obědě ji tam takzvaně poslal. Chutnala mu. Při odchodu za dotyčným šel, poděkoval, potřásl mu rukou a celá místnost ztichla. Při odchodu mu všichni tleskali, opravdu silný zážitek.

Hodnocení článku je 94 %. Ohodnoť článek i Ty!

Štítky české budějovice, budějovický budvar, pivo, masné krámy, rozhovor, tomáš olejník, historie, restaurace, gastronomie

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.